USA prý vedou mediální válku proti Putinovi, Česko je hlavní loutkou a bojištěm | Reflex.cz
nahoru

USA prý vedou mediální válku proti Putinovi, Česko je hlavní loutkou a bojištěm

Karel Svoboda5. dubna 2016 • 12:30
USA prý vedou mediální válku proti Putinovi, Česko je hlavní loutkou a bojištěm
foto: Voice of America

Není to tak dávno, co Ruský institut strategických výzkumů (RISI) zveřejnil svou analýzu mediálních prostorů řady zemí světa. Co přitom bylo zajímavé, Česká republika se umístila na prvním místě v žebříčku zemí, odkud byla vůči Rusku v roce 2015 vedena „agresívní informační válka“. Za vše mohou Spojené státy, které prostřednictvím Svobodné Evropy, sídlící na Hagiboru, ovládají česká média. Závěr je to více než tradiční, protože podle části ruské veřejnosti, a to i odborné, mohou Spojené státy za cokoli včetně náhlých přívalů sněhu v Moskvě.

Bylo by ale laciné jen tak mávnout rukou nad touto analýzou. Za prvé, RISI není nějaký běžný nezávislý think-tank (ano, i přes politiku státu, jež jim není, mírně řečeno, zrovna nakloněna, i takové v Rusku stále existují), ale jde o velmi vlivný institut, jehož závěry jsou brány vážně v Kremlu. O jejich napojení na ruskou rozvědku, popřípadě o „skvělé“ analýze mluvící o touze celého Donbasu náležet k Rusku, se již psalo v době vydání analýzy světových médií, proto je nemá smysl znovu opakovat. Za druhé, ani zdaleka nejde o jednotlivý výkřik, ale o součást vidění současného světa, jak je ruskému obecenstvu předkládáno.

Analýza je zajímavá sama o sobě. Mluví o agresívní mediální politice zahraničních médií (používá tzv. index agresivity), mluví o informační válce atd. Slovník je tedy velmi vypjatý. Přitom ale závěry analýzy působí vědecky, s představenou metodologií. Nicméně už ta sama kulhá na obě nohy, což částečně vyvěrá z kvantitativní metody. Analýza tak bere dohromady země (celkem 40) s mediálním prostorem státem řízeným až po země se svobodou slova. Autoři rozdělují publikace na Rusku nepřátelské (agresívní) a neutrální, či dokonce přátelské. Není přitom jasné, jak a podle jakého klíče je rozdělují. Je kritika Ruska ve skutečnosti nepřátelstvím? Je to asi, jako když řeknete manželce, že v poslední době přibrala, popřípadě když žena řekne svému partnerovi, že její bývalý byl v posteli mnohem lepší, než je on. Asi se to dá brát jako „analýza“ reálné situace, ale buďte si jisti, že to bude vnímáno jako velmi nepřátelský projev. Autoři zjevně neumějí kritiku od nepřátelství odlišit, jejich analýza pak tímhle výrazně trpí.

Prapodivný je i výběr médií, která jsou do analýzy zahrnuta. Na jedné straně lze asi těžko pochybovat o takových serverech, jako jsou Aktualne.cz či Lidovky.cz, na stranu druhou se objevují kuriozity typu Literární noviny či Svobodné noviny bez cenzury. Vysokou hodnotu má jistě i zařazení gigantů mediálního prostoru Ladislava Kašuky, Břetislava Olšera či Terezy Spencerové, zatímco novináři, kteří se seriózně a dlouhodobě Ruskem zabývají (například Ondřej Soukup, Petra Procházková a další), naprosto chybějí. Výsledkem toho všeho je pak první místo Libora Dvořáka jako vrchního rusofoba českého mediálního prostoru. Pro samotného Libora bude jeho rusofobie, dovolím si tvrdit, velkou novinkou. Nelze se prostě ubránit dojmu, že alespoň v české části analýzy se jedná o nebetyčnou fušeřinu jejích autorů. Ačkoli se zaštiťují vysokou odborností, zde ji prostě neprojevili.

Nicméně analýza přišla i do určitého informačního kontextu, jenž v současném Rusku panuje. Rusko je podle něj obkličováno Západem, či ještě přesněji Spojenými státy. V tomto myšlení nejsou státy mezi USA a Ruskem ničím jiným než objekty geopolitického zájmu. Není to tak dávno, co ruský První kanál zveřejnil „dokument“ (zde opravdu bez uvozovek nelze) o Varšavské smlouvě, který mluvil o pražském jaru jako o projektu USA. Opakoval tak nejobskurnější dogmata sovětské propagandy, ale její hlavní část zůstává stále stejná. Za vše mohou Spojené státy, země jako Česko nemají vlastní politiku, ale jsou přímo řízeny z USA. Není tak ani divu, že se ruská média (Rossija 1) pustila do odhalení takového spiknutí, jež je řízeno z budovy Svobodné Evropy na Hagiboru. Používá se zde přitom narativ informační agrese vůči Rusku, manipulace a nesvobody na Západě, vše s cílem oslabit Rusko.

Ani nejnovější skandál kolem Panama Papers nezůstal ušetřen. Putinův mluvčí Peskov, sám v dokumentech z daňových rájů zmiňovaný kvůli podnikání jeho ženy, se již před několika dny nechal slyšet, že se na Západě organizuje informační kampaň proti Rusku. Podle něj nebylo hlavním motivem panamského úniku nic jiného než diskreditace prezidenta Putina před prezidentskými volbami v roce 2018. Dokonce ani fakt, že se v uniklých dokumentech objevil i ruský arcinepřítel Porošenko, jakož i další představitelé států, jej nijak nezviklal.

Jak je i z uvedených příkladů vidět, současná situace je z ruského pohledu vnímána jako naprosto jednoznačná informační válka proti Rusku, potažmo jeho prezidentovi, a to nikoli ze strany České republiky, ale ze strany USA, popřípadě, a to v menší míře, Bruselu. Česká republika je tak prostě „hlavním bojištěm“.

Autor učí na Katedře ruských a východoevropských studií FSV UK.


Klíčová slova:
RuskoputinPanama Papersmédiapropaganda


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější