Ekonomie dobra a zla | Reflex.cz
reklama
nahoru

Ekonomie dobra a zla

Cyril Höschl23. ledna 2016 • 09:00
Ekonomie dobra a zla
Ekonomie dobra a zla
• foto: 
Marek Douša
reklama

Dobrý den, pane profesore,

nedávno jsem se bavil s dlouho sloužící sestrou na adiktologické klinice, která má obraz zmařených osudů i životů dnes a denně před očima, a bezelstně přiznala, že si v žádném případě nepřeje, aby lidé začali míň pít, protože by pak prý neměla co dělat. Vyložím-li si to tak, že by v případě 100% abstinující společnosti přišla o práci a o peníze, lze to pochopit. Přivedlo mě to ale na myšlenku, jak se ke své práci, pateticky řečeno poslání, stavějí jiné profese? Přeje si hasič, aby co nejvíce hořelo? Pediatr, aby bylo co nejvíce nemocných dětí? Onkolog, aby stoupal počet zhoubných nádorů? Kriminalista, aby rozhodně neubývalo vražd? Obdobně jako třeba hostinský, aby měl stále plnou hospodu? Ideální stav přece je, že nehoří, nikdo nikoho nevraždí, nikdo není nemocný. Přesto – podařilo-li by se kupříkladu onkologům vymýtit všechny nádory, netrpěli by pocitem zbytečnosti namísto radosti? Pocitem, „že nemají co dělat“?

Děkuji, Ondřej Bukáček, Mladá Boleslav

Ve složitých systémech, jakým je lidská společnost a všechny transakce, včetně ekonomických, jež v ní probíhají, neplatí jednoduchá kauzalita, která by umožňovala jasné predikce. To by potom burza neměla smysl a počasí bychom znali na sto let dopředu. Ve složitých systémech se dějí věci, jež nám ztěžují, ne-li znemožňují přenášet poznatky z jedné domény kauzality, řekněme z fyziky, do jiné, dejme tomu do ekonomie či psychologie. Svět se neustále proměňuje a s ním i výchozí proměnné. Můžeme si představit, jak nějaký předchůdce Římského klubu ve starém Řecku varuje, že kácením na stavbu lodí dojde na Peloponésu dříví a to bude znamenat konec námořní dopravy, rybolovu a obchodu, což povede ke zkáze civilizace. Aniž to kdo nějak moc postřehl, to dříví tam vskutku došlo, lodě byly plechové, plavily se dál a obchod se nezastavil. Pamatuji, jak nás strašili, že do konce osmdesátých let minulého století dojde uhlí a pak i nafta, takže se svět zhroutí. Už je o 30 let navíc, doly se zavírají, protože se nevyplatí uhlí těžit, a nafta zlevňuje. Další příklady: mnozí se domnívají, že šetřením papíru (omezením tisku e-mailů například) šetří „naše lesy“.

Paradoxní je, že spíše opak je pravdou. Je to jako s kuřaty: kdybychom je jako lidstvo přestali jíst, určitě by jich nebylo na světě víc, ba naopak. Podobně zvrácená je „čistá logika“ ekonomických úvah, které uvádíte – a mohli bychom přidat zájem pohřebních ústavů na nárůstu úmrtnosti apod. Vtip je v tom, že člověk sice pracuje za odměnu, ale to není jediná pobídka. K dalším patří i to, že se chce cítit užitečným, že by rád, aby ho práce bavila, aby ji oceňovali druzí, aby byla směnitelná i za jiné hodnoty než peníze (satisfakci, protislužby, vzestup ve společenském žebříčku) atd. Nezapomeňme, že společnost si mnohé profese (hasiče) platí proto, aby nehořelo, takže investuje nejen do hašení, ale i do prevence. Obdobnou službou je medicína. Podobně jako v hudbě, kde je pouze osm tónů, a přesto se dosud melodie nevyčerpaly tak, že by hudba skončila, nebo v energetice, kde se zdroje také stále proměňují, tak i na pracovním trhu je tomu tak, že po vystřízlivění alkoholiků by holt ty adiktologické sestry přešly třeba na kožní nebo geriatrii – a jely by dál. Podobně v onkologii a všude jinde. Neb v medicíně je to stejné jako na tom světě, kam se noha šine: sotva přejdeš jedny hory, hned se najdou jiné. Takže každý bude mít pořád co dělat, jen se občas musí trochu překvalifikovat. Logika slaboduchého „ekonomického“ myšlení „má dáti-dal“ je často zvrácená a může být i nebezpečná.

 

 



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama