Bursík: Pařížská klimatická dohoda pohřbila fosilní paliva | Reflex.cz
reklama
nahoru
Komentáře
Analýza

Bursík: Pařížská klimatická dohoda pohřbila fosilní paliva

Martin Bursík12. prosince 2015 • 21:50
Bursík: Pařížská klimatická dohoda pohřbila fosilní paliva
Mezinárodní klimatická konference v Paříži
• foto: 
ČTK

A je to tady! Zástupci 196 zemí světa schválili na konferenci v Paříži novou klimatickou dohodu. Neobsahuje nic menšího než rozhodnutí, že se svět zcela odpoutá od závislosti na fosilních palivech. Dohoda totiž stanoví, že lidstvo zastaví růst globální teploty Země „výrazně níže než na 2°C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a bude pokračovat v úsilí zastavit růst teploty na 1,5°C“.

reklama

Přeloženo do konkrétních opatření to znamená, že ukončí spalování fosilních paliv do roku 2050, nejpozději 2070. Delegáti konference tak vyslyšeli argumenty vědců a přijali cíle, které jsou v souladu s jejich doporučeními.

Zvrat ve vývoji vyjednávání přinesla „Koalice vysokých ambicí“, které dala základ Evropská unie a Spojené státy spolu se 79 africkými a tichomořskými zeměmi, které jsou nejvíce ohroženy klimatickou změnou. Tento strategický krok byl připraven v tajnosti již na jaře, a teď v Paříži přinesl ovoce.

Koalice se záhy rozrostla o Norsko, Mexiko, Kolumbii, Kanadu a Brazílii na více než sto zemí. Dohodě významně  pomohly Spojené státy. Není bez zajímavosti, že dnešní ministr zahraničních věcí John Kerry, který se závěrečných vyjednávání osobně účastnil, byl před jmenováním do funkce největším zastáncem a současně znalcem ochrany klimatu v americkém Kongresu.

Kerry měl krytá záda prezidentem Barackem Obamou, který v Kongresu prosazuje novou klimatickou politiku, jejímž cílem je snížit emise skleníkových plynů USA během deseti let o čtvrtinu a do roku 2050 o osmdesát procent. V průběhu pařížské konference Bílý dům oznámil, že 154 velkých firem, které zaměstnávají 11 miliónů lidí požaduje, aby v Paříži došlo k průlomu směrem k nízkouhlíkové udržitelné budoucnosti.

Veliký pokrok se odehrál v oblasti financování. Bohaté země se zavazují poskytnout chudým zemím 100 miliard dolarů ročně jako příspěvek na snižování emisí a dopadů klimatické změny na tyto země. To je spravedlivé: průmyslová revoluce opřená o uhlí a páru problém klimatické změny způsobila a vytvořila bohatství rozvinutých zemí.

Chceme-li po chudých zemích, aby se samy této etapě vyhnuli, musíme jim pomoci technologický rozvoj financovat. Peníze půjdou jak na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, tak na řešení dopadů extrémních projevů klimatické změny: povodní, sucha, hurikánů a podobně. K dohodě bezpochyby přispěla i nabídka Kerryho, který ve středu oznámil, že Spojené státy zdvojnásobí finance, které poskytují chudým zemím na boj proti klimatické změně.

Důležitým tématem je samozřejmě otázka závaznosti a vynutitelnosti. Nová klimatická dohoda bude účinná od roku 2020. Dohoda musí být ratifikována alespoň 55 státy, které současně zodpovídají za 55 procent emisí skleníkových plynů. Musíme doufat, že tyto měkké parametry nebudou zneužity velkými emitenty skleníkových plynů, jako je Čína či Indie, k blokování účinnosti dohody prodlužováním ratifikačního procesu. Přesně to se totiž stalo u minulé klimatické dohody z Kyóta.

V roce 2018, tedy dva roky před účinností dohody, dojde k sestavení závazků jednotlivých států. K první kontrole plnění dojde v roce 2023, a pak se bude opakovat každých pět let. Výsledky těchto revizí budou vodítkem pro úpravy politik a závazků jednotlivých zemí. Tento mechanismus tzv. „řehtačky“ posílí v budoucnosti pravidelnou kontrolou a upravováním závazků.

Důležitým principem dohody, který je zakotven v preambuli, je ochrana lidských práv. Státy by při formulování politik na ochranu klimatu měly rozvíjet a respektovat lidská práva, právo na zdraví, práva domorodých obyvatel, migrantů, dětí, hendikepovaných a podporovat genderovou rovnost a posílení postavení žen při přijímání opatření na ochranu klimatu. Preambule není závaznou částí dokumentu, přesto je jasným vzkazem, že ochranu klimatu nelze realizovat na úkor lidských práv.

Jako ekolog a mnohaletý účastník vyjednávání celosvětové dohody o ochraně klimatu si dovedu představit ambicióznější text, ale současně jsem realistou. Čína a Indie dělaly od počátku konference z pozadí vše pro to, aby text dohody byl opět jalový. To, že se podařilo tyto dvě velmoci, a současně prvního a třetího největšího producenta skleníkových plynů, přimět k odsouhlasení pařížské dohody, je ukázka diplomatické dovednosti Koalice vysokých ambicí.

„Problém klimatické změny nelze nechat budoucím generacím,“ řekl papež František řekl při poslední návštěvě Washingtonu. Svatá slova.

Autor je bývalý ministr životního prostředí

 

 

 





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama