Biopaliva, jak si Andrej Babiš přihrává miliardy a skutečná mafie v Česku | Reflex.cz
reklama
nahoru

Biopaliva, jak si Andrej Babiš přihrává miliardy a skutečná mafie v Česku

Martin Černý8. dubna 2015 • 10:00
Biopaliva, jak si Andrej Babiš přihrává miliardy a skutečná mafie v Česku
Česká republika řepka
• foto: 
profimedia.cz

Téměř každý, kdo se zajímá o veřejné dění, tuší, že Andrej Babiš má něco společného s biopalivy. To něco je přes 50 procent trhu a tento podíl se bude zvyšovat, jelikož jeho konkurenti jsou až podezřele často navštěvováni daňovou Kobrou a finančními úřady. Bohužel se ale jedná o velmi složité téma, které nelze vysvětlit jednoduše bez toho, aniž by se člověk dopustil nesmyslných generalizací, které bohulibou činnost upozorňování na masivní střet zájmů degradují.

reklama

Což koneckonců učinil například i místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek ve velkém rozhovoru pro Echo 24, když celou problematiku zjednodušil na fakt, že všichni přispívají na větší šperk Moniky Babišové.

Biopaliva první generace – dobrý úmysl s nedomyšlenými důsledky

Předně - skoro pokaždé, když se politici a úředníci rozhodnou, že zlepší svět, dopadne to úplně naopak.

Historie podpory biopaliv sahá až do začátku tisíciletí, ovšem v roce 2009 Evropská komise vydala směrnici ukládající členským státům do roku 2020 v dopravě využívat z 10 procent obnovitelné zdroje. Kromě obecných frází o redukci emisí C02 a boji proti globálnímu oteplování byla jedním z hlavních důvodů pro vydání směrnice snaha o omezení závislosti na importu fosilních paliv a větší energetické soběstačnosti Evropy, což se ve světle ruské agrese na Ukrajině a ruskému vydírání států pomocí cen ropy a plynu jeví jako velmi prozřetelné rozhodnutí. Navíc produkce biopaliv přináší pracovní místa na venkově a rozvoj zemědělství.

Biopaliva první generace jsou ve stručnosti ta, která se vyrábí ze zemědělských plodin. Proto jsou všude po Evropě lány řepky olejky. Kde je řepka, tam ale není místo pro pšenici či jiné zemědělské plodiny pěstované na jídlo, těch je na trhu méně a logicky roste jejich cena a tím pádem i celosvětová cena potravin. Navíc s postupem času je zřejmé, že ani avizované omezení produkce CO2 není u biopaliv první generace tak významné, jak se předpokládalo, protože jejich výroba je velmi energeticky náročná.

Proto v současnosti vzniká na evropské úrovni legislativa, která z cílových 10 procent omezí podíl biopaliv první generace na 5 až  7 procent. Výsledek záleží na tom, zda bude silnější lobby producentů biopaliv či rafinérií zpracovávajících ropu. Zbylé 3 až 5 procent mají nahradit biopaliva druhé a třetí generace, která se vyrábí z odpadů a mořských řas. Na první pohled tento nápad působí dobře. Je přeci dobré využívat odpady a až na milovníky sushi mořské řasy běžně lidí nejí, čili nebudou konkurovat potravinám a zvyšovat jejich cenu. I přes to bych se ale nebál si vsadit, že za 15 let budeme řešit nový problém s biopalivy druhé a třetí generace, na který při jejich zavádění nikdo nepřišel.

Co má tedy s biopalivy společného Andrej Babiš?

Zatím by se mohlo jevit, že Andrej Babiš je pouze lokálním oligarchou, jehož byznys závisí na rozmarech úředníků Evropské komise. To je ale omyl a Babiš to moc dobře ví. Pojďme si ukázat, jak si šéf hnutí ANO a ministr financí přihrává miliardy.

K naplnění kvóty 10 procent na využití obnovitelných zdrojů v dopravě lze dojít dvěma cestami:

1. Daňově zvýhodnit vysokoprocentní biopaliva.

2. Přinutit dodavatele paliv přimíchávat část biopaliv do běžného benzínu a nafty.

V současnosti se na vysokoprocentní biopaliva neplatí téměř žádná spotřební daň, případně lze zažádat o její vratku až do výše 100 procent. Toho využívají přepravci, jelikož vysokoprocentní biopaliva stojí o několik korun méně na litr než běžná nafta a benzín a výrazně tak ušetří na nákladech. Stát ale zase nevybere na spotřební dani přibližně jednu až dvě miliardy ročně. Tento týden se dostane do prvního čtení ve Sněmovně tisk 418, který zvyšuje tuto spotřební daň, čili jde na první pohled proti zájmům producentů biopaliv. Problém ale je v tom, že původně spotřební daň zvyšoval pouze kosmeticky a až po zásahu Evropské komise, které vznesla zásadní připomínky a upozorňovala na fakt, že takto kosmetické zvýšení zavání nedovolenou podporou, musela být spotřební daň zvýšena více.

Dostáváme se tedy do situace, kdy je vicepremiérem člověk, který ovládá více jak polovinu trhu s komoditou, na kterou určuje výši spotřební daně. Zájem ministra financí je vybrat co nejvíce daní, zájmem majitele Agrofertu je co nejnižší spotřební daň, která bude snižovat cenu vysokoprocentních biopaliv a tím pádem zvyšovat poptávku po nich.

Bohužel u nás oba zájmy zastává stejná osoba. Přestože by tento samotný fakt v normálních zemích stačil na demisi vlády a dotčený ministr by již v životě nemohl kandidovat nikam, Andrejovi Babišovi je to málo a jde ještě dále.

V současné době musí všichni dodavatelé pohonných hmot za rok splnit povinnost, že minimálně 4,1 rpocenta objemu u benzínu a 6 procent u nafty uvedených na trh musí obsahovat biosložku. Je jedno, jestli tuto biosložku přímo přimíchají do benzínu a nafty, nebo dodají benzín a naftu bez přimíchaných biopaliv a potřebná procenta splní dodáním vysokoprocentních biopaliv na trh. Součástí sněmovního tisku 418 je však jeden paragraf, který vysloveně stanovuje, že z povinných 4,1 procenta a 6 procent mohou být pouze 1,2 procenta a 1,8 procenta splněna dodáním vysokoprocentních biopaliv, což znamená, že zbytek se musí přimíchat přímo do benzínu a nafty. Jaký to bude mít efekt?

Razantně se zvýší spotřeba biopaliv a tím pádem zisky Agrofertu. Přepravci totiž budou nadále používat vysokoprocentní paliva, protože pořád budou výrazně levnější než běžná paliva, ovšem nově budou další biopaliva v téměř každém litru benzínu a nafty.

Zneužívá Andrej Babiš státní správu pro svůj byznys?

Aby továrny Andreje Babiše zvládly nový nápor poptávky, musí se rozšířit. Je třeba velmi bedlivě proto sledovat osud firem Kratolia a Oleo Chemical. Obě jsou však značně kontroverzní. Kratolia patří do sféry vlivu Tomáše Pitra, Oleo Chemical figuruje v kauze pražského dopravního podniku a je spojována s Ivo Rittigem. Kratolia již má po zásahu daňové Kobry obstavené účty a směřuje velmi rychle ke krachu, Oleo Chemical pouze podstupuje hloubkovou kontrolu, která může souviset s tím, že dle vyjádření manažerů Oleo Chemical jevil Agrofert v roce 2011 zájem o její koupi. Dostat firmu na kolena a pak levně koupit je oblíbenou strategií Andreje Babiše.

Nemá smysl si nalhávat, že lidé jako Tomáš Pitr jsou vzorní podnikatelé. Důvody k obstavení účtů mohou být naprosto oprávněné. Problém ale potenciálně nastává ve chvíli, kdy činnost Kobry a Finanční správy podezřele nápadně jde na ruku zájmům biopalivového impéria Andreje Babiše.

Společně s návrhem, který směřuje k razantnímu navýšení spotřeby biopaliv, se jedná o situaci, kterou už premiér Bohuslav Sobotka musí řešit. Mohl by se totiž dostat do situace, že až jednou ráno přijde do Strakovy akademie, zjistí, že v této zemi už vládne pouze své sekretářce a asistentům.

Text původně vyšel na webu pravybreh.cz.

Martin Černý


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama