Evropská centrální banka snížila své úrokové sazby na rekordní úroveň. Komerční banky si nyní mohou od ECB půjčovat za rekordně nízkých 0,05 procenta. Za své rezervy u centrální banky musí ale banky nyní platit úrok 0,2 procenta, místo aby úroky dostávaly.
Evropská centrální banka tak reaguje na hrozící návrat hospodářského poklesu a snížení cenové hladiny. V srpnu ceny v eurozóně meziročně rostly jen o 0,3 procenta a hospodářský růst se zastavil. Rozplynuly se tak naděje, že se Evropa po vleklé hospodářské krizi vrací k hospodářskému růstu.
Evropští centrální bankéři věří, že půjčování více peněz do ekonomiky nejen zvýší cenovou hladinu, ale povzbudí i hospodářský růst. „Vzali jsme v úvahu oslabování dynamiky hospodářského růstu v eurozóně v nedávném období,“ uvedl guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi.
Měnovou politiku Evropské centrální banky kritizuje například ekonomka Markéta Šichtařová z Next Finance: „ECB naprosto nechápe vztah mezi příčinou a následkem. Má hysterický strach z nízké inflace, protože ji považuje za příčinu pomalého hospodářského růstu. Snahou vyvolat uměle inflaci se tedy snaží vyvolat i větší hospodářský růst. Což je nesmysl. Evropa neroste, protože se spotřebitelé bojí války na Ukrajině a neutrácí. Neroste, protože podniky se v této situaci bojí investovat. Pokud tedy ECB uměle vyvolá inflaci, pak ji tu budeme mít, plus ještě navíc úplně stejný pomalý růst, jelikož jeho pravé příčiny odstraněny nebudou.“
Podle Šichtařové není problém v malém množství peněz v ekonomice, ale v udržování neefektivní struktury ekonomiky.
Měnová politika je předmětem častých sporů mezi ekonomy. Následovníci anglického ekonoma Johna M. Keynese – „keynesiánci“ – věří, že zvyšováním množství peněz v oběhu můžou podpořit hospodářský růst. Zastánci „rakouské školy“ a následovníci Friedricha A. Hayka naopak argumentují, že tisknutím peněz centrální banky roztáčí kolo uměle vyvolaných investic, které nakonec vedou k hospodářskému poklesu.
Podle Šichtařové „ECB nutí banky, aby mohutně půjčovaly, a pumpovaly tak víc peněz do oběhu. Neboli, aby půjčovaly víc, než by odpovídalo jejich přirozené rizikové politice. Aby uměle poskytovaly i takové úvěry, které nejsou bezpečné, které jsou ztrátové.“
