nahoru

Za druhé světové války bojovali v Sýrii i Čechoslováci proti Čechoslovákům

Jaroslav Šajtar3. září 2017 • 07:00
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
• foto: 
Wikimedia

Aby zajistil křídlo svých vojsk bojujících v severní Africe, britský generál Archibald Wavell zahájil 8. června 1941 tažení mající za cíl okupaci Francouzského mandátu Sýrie a Libanonu, ovládaného kolaborantským vichistickým režimem (operace „Exporter“). Francouzská posádka zde podléhala vysokému komisaři Henrimu Dentzovi a generálu Andrému de Verdilhakovi a čítala 38 000 mužů (převážně Arabů) v 33 pěších praporech.

Její výzbroj tvořilo 120 děl, 90 tanků, stejný počet letounů, dva torpédoborce a tři ponorky. Útočící spojenecké síly pod velením generálmajora Wilfrida Lewise Lloyda měly zpočátku jen 20 000 vojáků australské 7. pěší divize, 5. indické brigády, částí 1. jezdecké divize a šest pěších praporů, tankové roty a dělostřeleckého praporu Svobodných Francouzů, věrných generálu Charlesi de Gaullovi, jimž velel plukovník Georges Catroux. Tyto síly ze vzduchu podporovalo 70 letounů a z moře dva křižníky a deset torpédoborců. Později je doplnily posily v podobě dvou brigád 6. pěší divize a 2. brigády 10. indické divize z Iráku.

Francouzi neměli Brity v lásce

Britské kolony postupovaly podél středomořského pobřeží a jednotky z Iráku vpadly do Sýrie. Vichističtí Francouzi kladli na několika místech tak tvrdý odpor, že jejich protivníci museli na řece Lítání nasadit elitní commando č. 11, které zaplatilo čtvrtinovými ztrátami – ze 480 nasazených mužů 120 padlo nebo utrpělo zranění –, aby prorazili francouzské obranné linie před hlavním městem Damaškem, jenž padl 21. června. Veškerý francouzský odpor však skončil teprve 12. července.

Cizinecká legie proti cizinecké legii...

Stojí za zmínku – a to už se dostáváme ke smyslu názvu tohoto článku –, že se tu utkaly jednotky elitní francouzské cizinecké legie, jejichž jedna část bojovala v řadách Svobodných Francouzů a druhá na straně Vichy. Gaullistický pluk cizinecké legie přišel o 21 padlých a 47 raněných, vichistický zaplatil mnohonásobně dráž: 128 padlými a 728 raněnými z celkového počtu 3344 osob.

… a tudíž i Čechoslováci proti Čechoslovákům

Na konci června 1941 dostal Československý pěší prapor 11 – Východní rozkaz spolu s divizí, jíž podléhal, k přesunu do Sýrie, kde se tak Čechoslováci utkali zejména s příslušníky 6. pluku cizinecké legie, jakož i jiných koloniálních útvarů. Největším paradoxem bylo, že v některých případech bojovali Čechoslováci proti Čechoslovákům, neboť, jak známo, v cizinecké legii sloužili občané mnoha států a národností.

Tak například během bojů v Sýrii padl Slovák židovského vyznání Karel Weiner, čtyři dny nato usmrtila střepina dělostřeleckého granátu vypáleného cizineckými legionáři 6. pluku Čecha Jiřího Haase, neznámého dne usmrtil legionář Vincenc Kvaklia rotného české národnosti Stanislava Hermanna, jenž původně také sloužil v cizinecké legii a kterého napřed pokládali za zběha. V syrském Aleppu je na francouzském vojenském hřbitově pohřben Čech Vojtěch Boxan, jenž 13. srpna 1941 spáchal sebevraždu. (Všechny údaje o zahynulých Čechoslovácích pocházejí z knihy Jiřího Plachého a Iva Pejčocha Zemřeli na Západě, vydané před pěti lety Vojenským historickým ústavem v Praze.)

Bilance syrského tažení

Invaze do Sýrie v jedenačtyřicátém roce stála Spojence 4600 padlých, raněných a nezvěstných a vichistické obránce 6500. Australská 7. divize odepsala 236 padlých, 1049 raněných a 387 nezvěstných a zajatých. Každá strana zaznamenala více než tisícovku bojových a nebojových úmrtí. Pro tehdejší smýšlení Francouzů je příznačné, že jen sedmina zajatých vichistů se přidala k de Gaullovým Svobodným Francouzům.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,030
22,080
29,660
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře