Před 60 lety Chruščovova „tajná“ zpráva šokovala pravověrné komunisty | Reflex.cz
reklama
nahoru

Před 60 lety Chruščovova „tajná“ zpráva šokovala pravověrné komunisty

Jaroslav Šajtar24. února 2016 • 06:00
Před 60 lety Chruščovova „tajná“ zpráva šokovala pravověrné komunisty
foto: ČTK

Pětadvacátého února 1956 přečetl první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Sergejevič Chruščov na XX. sjezdu KSSS tajnou zprávu O kultu osobnosti a jeho důsledcích, v níž demaskoval – pravda, bezmála tři roky po jeho smrti – dosud velebeného Stalina a jeho rozsahem neslýchané zločiny.

reklama

O jejich obludných rozměrech svědčí nejlépe přísně tajná zpráva zaslaná prezídiu ÚV KSSS 9. února 1956. Podle ní bylo jen v letech 1935 až 1940 zatčeno a obviněno z protisovětské činnosti 1 920 635 osob, z nichž 688 503 popravili zastřelením. Pouze v letech 1937–1938, kdy stalinské čistky vrcholily, bylo zatčeno 1 548 366 osob, z nichž 681 692 (!) zastřelili. V krutosti vůči vlastním občanům se Adolf Hitler v porovnání s těmito děsivými čísly jeví jako lidumil.

Máloco zasadilo komunistické ideologii takovou ránu a vyvolalo rozkol mezi některými státy „tábora míru a socialismu“ jako Chruščovova kritika Stalina. Zajímavé ovšem je, jak tato tajná zpráva prosákla na veřejnost, jejímuž sluchu původně nebyla vůbec určena.

Viníkem je polskožidovský novinář Wiktor Grajewski, který přitom až do roku 1955, jak se sám svěřil, slepě věřil komunismu v čele se „sluncem národů“ Stalinem, jenž spasil svět před fašismem.

Za svůj podíl na organizaci V. světového festivalu mládeže a studentstva ve Varšavě jel za odměnu do Moskvy, kde potkal lidi, od nichž se poprvé dozvěděl o stalinských zločinech. Navázal kontakt s prvním tajemníkem velvyslanectví Státu Izrael Ja’akovem Barmonem, jehož blízká přítelkyně Łucja Baranowská pracovala sekretářka prvního tajemníka Polské sjednocené dělnické strany Edwarda Ochaba. Čtrnáctého února 1956 pionýrský chór zahájil v kremelském Sjezdovém paláci XX. sjezd strany. Prvních deset dní proběhlo v atmosféře ničím nerušené euforie, ale 24. Chruščov nečekaně požádal zahraniční hosty, aby opustili sál. Z tribuny se na ohromené delegáty sypala otřesná fakta o popravách, likvidaci zasloužilých členů strany, deportacích „potrestaných“ národů, kolosálních omylech „otce národů“ za Velké vlastenecké války…

Chruščov, který sám na těchto zločinech nesl svůj díl viny, neoplýval takovou sdílností ani naivitou, aby si neuvědomoval, jaký poprask tato odhalení způsobí, a proto požádal o zachování utajení. Nicméně sedm kopií referátu rozeslal. V polovině března se již ve Varšavě o „tajné“ zprávě mluvilo. U Baranowské Grajewski objevil zprávu s nápisem Přísně tajné a požádal ji, zda si ji může půjčit. Łucja souhlasila. Grajewski si teprve doma uvědomil, že drží v ruce dokument, který ještě ani nestačili přeložit z ruštiny, a odnesl ho na izraelskou ambasádu. První tajemník Barmon zprvu zezelenal, pak dokument ofotografoval a předal Američanům. Ti ho v červnu 1956 zveřejnili na titulní straně deníku The New York Times. A pak že se všechno vykecá jenom u nás! Půl roku nato Grajewski vycestoval do Izraele, kde zemřel ve 82 letech v Jeruzalémě.

Zatímco v cizině „tajná“ zpráva vyšla mnohokrát, v Sovětském svazu ji v plném znění zveřejnili až roku 1989, v období Gorbačovovy glasnosti a perestrojky. Roku 2002 vyšla v Moskvě včetně řady dokumentů, jež se k ní vážou. Stojí za to ocitovat pasáže ze IV. části, nesoucí příznačný název: „Vnesl zmatek v ideologii komunistů celého světa…“ a obsahující různé reakce.

Tak například v přísně tajném hlášení vrchního velitele Spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva ÚV KSSS o politických náladách v polské a československé armádě se praví: „Proč za Stalinova života členové politbyra nepoukazovali na jeho chyby a na sjezdu jejich vystoupení ohledně kultu osobnosti, mj. vystoupení soudruha Mikojana, nebyla sebekritická; proč soudruh Mikojan kritizoval na sjezdu Ekonomické problémy socialismu v SSSR, a na XIX. sjezdu je vychvaloval; je správné všechny chyby svalovat na Beriju a jeho bandu; není projevem kultu osobnosti časté citování Lenina ve vystoupeních na XX. sjezdu KSSS; není kult osobnosti v Číně, Jugoslávii, Vietnamu? V 3. stíhací letecké divizi československé armády existují dílčí nálady, jež zpochybňují závěry všech sjezdů KSSS probíhajících po Leninově smrti do XX. sjezdu. Ve Vojenské politické akademii se jednotliví důstojníci vyjadřují, že je nezbytné odstranit Stalinův pomník postavený v Praze v roce 1955.“

Albánské a čínské vedení kritiku Stalina odmítlo a záhy se se Sovětským svazem rozkmotřilo, což zejména v případě ČLR mělo dalekosáhlé a krajně neblahé následky. Pozitivními důsledky XX. sjezdu byla mírná liberalizace společnosti, rehabilitace některých obětí stalinských represí a propuštění části politických vězňů. Avšak ortodoxní komunisté Chruščovovi tuto „herezi“ nikdy neodpustili. Když Nikitu Sergejeviče v roce 1964 odstranili z funkce, jeho nástupce Brežněv kritiku Stalina uťal. S novou silou začala krátce po nástupu Gorbačova k moci. Právě za něj se potvrdila oprávněnost obav skalních komunistů, že jakákoli liberalizace jejich zkostnatělé ideologie znamená její konec.

Jaroslav Šajtar


Klíčová slova: sovětský svazsjezdkomunismusstalin



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama