arpaio

arpaio Zdroj: archiv

Nejtvrdší americký šerif Joe Arpaio. Padouch, nebo hrdina?

Amerika je plná hrdinů a hvězd. A také zlosynů. Být ale celoamerickým hrdinou i zlosynem současně, to se nepovede každému. Takovým je Joseph M. Arpaio, šerif ze státu Arizona.

 

V jeho prvním volebním období v roce 1993 vybudoval v arizonské poušti Sonora ze starých stanů z války v Koreji vězení. Na strážní věž poté připevnil neonovou značku: „Vacancy“ (volná místa k ubytování). Při stížnostech vězňů v roce 2003 na vedro ve stanech, které dosahovalo 60 stupňů, jim odpověděl: ,,Naši vojáci v Iráku bydlí ve stanech při padesáti stupních a to ani nespáchali žádný zločin. Tak držte hubu!“

 

Daleko dříve, než vůbec v Arizoně začal platit v posledních měsících probíraný kontroverzní zákon o kontrole imigrantů, Arpaio spolu se skupinou 3000 dobrovolníků naháněl ilegální imigranty do svých věznic. K těmto honům se v televizi vyjádřil následovně: ,, Jsem hrdý na to, že mě lidé srovnávají s Ku-Klux-Klanem. “ Ve svých vězeních kromě jiného zakázal cigarety, pornočasopisy, zrušil teplá jídla a přístup k televizi. Ten tedy nejdříve omezil na sledování dětských kanálů, ale nakonec ho zrušil úplně, poté, co viděl, jak se vězni radují ze smrti kresleného psa.

 

Pro konzervativní část americké populace je Joseph M. Arpaio, šerif okrsku Maricopa v Arizoně, hrdinou. Pro ostatní zůstává zlosynem a vyvrhelem, který nesčetněkrát porušil lidská práva a měl by sám jít za mříže. Magnet médií a miláček televize Arpaio sám sebe nazývá ,,nejtvrdším americkým šerifem“. To je fakt, jenž mu lze jen těžko upřít.

 

Vězení podle Arpaia

Na Arpaiovy praktiky si stěžovala organizace pro dodržování lidských práv Amnesty International. Trestanci i běžní občané na něj podali přes tisíc žalob. Jedna z nich tvrdí, že dopustil zabití člověka ve vazbě a následně zničil důkazy. Přesto byl již Arpaio pětkrát za sebou zvolen šerifem, což v USA nemá obdoby.

 

Za dobu, co je v úřadu, se počet vězňů v jeho okrsku zvýšil dvojnásobně, nyní se pohybuje kolem 10 tisíc. Šerif je horlivým zastáncem takzvaných  „chain gangs“, což jsou skupiny vězňů vzájemně připoutaných řetězem, které vykonávají veřejné práce. Jako první zavedl i ženské a teenagerské chain gangy. Jeho dosud nejznámější kousek je růžové spodní prádlo vězňů. Nechal je obarvit na růžovo poté, co zjistil, že vězni kradou spodní prádlo civilních zaměstnanců věznice. Dále postavil cely se skleněnými stropy pro nejtvrdší kriminálníky, aby bachaři mohli monitorovat každý jejich pohyb. Jako ukolébavku čte Arpaio do rozhlasu vězňům klasickou literaturu. Vězni si houfně stěžují, že je svou četbou připravuje o spánek. Ti, co se následující ráno probudí ospalí, mají smůlu. Arpaio zakázal i kávu.

 

Zločiny, za které si lidé v jeho věznicích odpykávají trest, jsou různé. Najdeme zde studenty, kteří se porvali v klubu. Nebo manažery, u kterých se našel kokain. Spolu s nimi jsou zde také vrazi a lupiči. Všem se ale měří stejným metrem. Takže s manažerem, který si ulítnul s drogou na večírku, se bude zacházet stejně jako s vrahem. Vězni o Arpaiovi říkají, že je z půlky tyran a z půlky pes, co běhá za médii. Vezmeme-li v úvahu to, jak je hrdý na šikanování vězňů, a to, že každý den pořádá alespoň jednu tiskovou konferenci, nejsou daleko od pravdy.

 

Policejní šikana

Arpaio shrnul svůj hlavní princip do dvou vět: ,,Vězni by neměli žít lépe ve vězení než na svobodě. Chci vytvořit tak hrozné podmínky, aby se do vězení už nikdo vrátit nechtěl.“ Paradoxně se ale sám zasazuje o to, aby bylo vězňů co nejvíce. Organizuje a platí skupinu 3000 dobrovolníků, kteří kontrolují všechno a všechny (je znám i případ, kdy tito dobrovolníci zatkli skupinu lidí za to, že ,,tleskali“) – ale hlavně pořádají hony na ilegální imigranty.

 

Právě jeho tvrdý přístup k ilegální imigrantům rozděluje společnost na zapřísáhlé arpaiovce a antiarpaiovce. Ještě dříve než začal v Arizoně platit zákon, který povoluje kontrolovat ,,podezřelé“ imigranty, měl Arpaio svůj vlastní postup. Stačilo, abyste byl Hispánec, jel v autě a zapomněl dát blinkr. Najednou prásk a už vás zastavuje jeho dobrovolnická jednotka a v rámci šetření přestupku vám kontroluje imigrační papíry. Pokud nejsou v pořádku, jdete do vězení. Tyto praktiky vedly k tomu, že byl Arpaio opakovaně obviňován z ,,racial profilingu“, což je termín pro nesmyslnou buzeraci policií na základě rasy. I když šerif odmítá, že by soudil lidi podle barvy pleti, jeho hlídky dlouhodobě zatýkají více Hispánců, a to i při kontrolách bělošských čtvrtích.

 

Nerůžová čísla

Hlavním problémem Arpaia ale není nemístná brutalita či možný rasismus. Je to naprostá neefektivita jeho postupů. Situace dokonale naplňuje slova filozofa Carla Junga : ,,Čím více věcem odporujete, tím více se vás budou držet.“ Tedy čím brutálněji budou potírat muži zákona zločin, tím brutálnější budou zločinci samotní. Konzervativní think-tank Goldwater Institute, který by měl politicky držet s Arpaiem, říká, že jeho metody zločin nejenže nepotírají, nýbrž podporují. To, co se ve skutečnosti zvýšilo za vlády Arpaia podle jejich studie, není bezpečnost, ale násilné zločiny (o 69% od roku 2004 do roku 2007, přičemž počet vražd se zvýšil o 166%), doba za kterou policie reaguje na tísňové volání 911, počet lidí, kteří unikají před výkonem trestu, rasistické vlny kontrol latino čtvrtí, policejní rozpočet, a soudní výlohy policie.