Restaurace Řízkárna, terč rudého teroru. Oběť si nemůže vydechnout, říká policejní psycholožka | Reflex.cz
nahoru

Restaurace Řízkárna, terč rudého teroru. Oběť si nemůže vydechnout, říká policejní psycholožka

Jiří X. Doležal 24. února 2016 • 12:25
Restaurace Řízkárna, terč rudého teroru. Oběť si nemůže vydechnout, říká policejní psycholožka
foto: Ondřej Szollos

Výhrůžky a útoky na restauraci Řízkárna pokračují už dva roky, levicoví extremisté jí vyhlásili třídní boj. Jenom za poslední víkend je bilance výhrůžek na restauraci následující: 18. 2. bomba, 19. 2. v poledne jed v jídle, 19. 2. večer bomba, 20. 2. bomba. V minulém roce k několika skutečným útokům došlo.

Psychický tlak na majitele Vladimíra Krulce i personál musí být děsivý. Policejní psycholožka, docentka Policejní akademie PhDr. Ludmila Čírtková, CSc., řeší psychiku obětí trestné činnosti jak při práci v terénu, tak za katedrou, kde o ni učí. Požádal jsem ji o minirozhovor na téma, co oběti podobného teroru zbývá.

Co dělá takový tlak s psychickou obětí?

Pocity budou podobné jako u obětí stalkingu. Permanentní stres, který probíhá v opakujících se kolech. Jakmile psychické vypětí spojené s oznámením o bombě a vyklizením a prohledáváním objektu pomine, už nastupuje stres z očekávání, co se bude dít dál. Oběť tak nemá fakticky možnost si vydechnout, psychiku zklidnit. Důsledkem je permanentní přetížení. Viditelné následky předráždění nervové soustavy a mysli se pak podepisují na duševním, ale i tělesném zdraví.

Jak se takový tlak dá snášet?

Tlak a stres se dají snášet, když vidíme na jejich konec a víme, že když se budeme rozumně snažit, tak situaci zvládneme a vyřešíme. Právě to ovšem u pronásledování anebo šikanování nefunguje. Oběť totiž nemá možnost zastavit pronásledovatele sama třeba vyjednáváním, protože druhá strana o to nemá zájem. Oběti trápí pocit bezmoci pramenící ze ztráty kontroly. Někdo druhý jim diriguje život. Jsou odkázány na pomoc či intervenci zvenčí. Dokud věří, že pomoc zvenčí zafunguje, mají naději. A naděje a víra v dobrý konec jsou pro oběti hlavním zdrojem síly, která pomáhá tlak snášet.

Existuje nějaká psychologická obrana, aby se oběť v podobném případě nezbláznila?

Žádná zázračná rada neexistuje. Psychologie obecně doporučuje: zachovat si pozitivní myšlení. Jenže evidentně patovou situaci nelze jednoduše přelakovat na růžovo. Takže zbývají instrukce typu „co mě nezabije, to mě posílí“. Z výzkumů obětí víme, že vůbec nejdůležitější je podpora blízkých a sociálního okolí. A pak již zmíněná víra ve spravedlivý svět a dobrý konec.

Reportáž o teroru na Řízkárnu najdete v tištěném Reflexu, který vychází zítra, ve čtvrtek 25. února.

Jiří X. Doležal

Klíčová slova:
terorismusanarchistérestauracejxd


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
Nejčtenější
E15