Naneštěstí jsem jednu knížku od Janouchové četla - opravdu nic moc (Ukradené dětství). Zabývat se v tomto požehnaném věku takovými hovadinami, jako jsou sexuální představy, pokládám za ztrátu času. Kdyby paní těm svým dvěma alkoholikům raději pořádně uvařila, určitě by to ocenili. Možná by ani neměli takové problémy s chlastem...
Jinak ovšem oceňuji její výzkum prováděný na opačném pohlaví. Popis čtyřicátníků a padesátníků sakra sedí. Když vidím ty pupkáče zanedbané, jak by chtěli nejmíň Sofii Loren a ještě osmnáctiletou, tak se musím smát...
Doporučuju podívat se na Nesvatbov - je to fakt skvělá sonda do života sólistů.

http­://www­.you­tube­.com/w­atch?­v=AD­nLJW1Z­zvI&fe­ature=­play­er_em­bedded

příběh o červené karkulce je alegorie k ženské menstruaci, ne k sexuální fantazii. k sexuální fantazii se váže třeba popelka (zkrátím to a skipnu všechny přerody kterými prošla od původní k dnešní versi - v původní versi princ nezkoušel dívkám střevíček, ale vaginu), šípková růženka ("polibkem" jí princ skutečně neprobouzel, použil trochu razantnější techniky) a podobně.

což se váže k tomu že k dětem se jako k něčemu "zvláštnímu" přistupuje až v moderní době (začalo to těsně před viktoriánskou érou, někteří to datují ke konci éry alžbětínské, dost záleží na tom o kterém území je řeč, začalo to na západě a pak se to šířilo na východ), dříve bylo dítě prostě jen malý dospělý. a pohádky byly určeny dospělým jako večerní vyprávění, stejně jako jiné příběhy (mytologické, legendy) a jako takové měly často sexuální tematiku (nikdo se nebál že by to ohrozilo výchovu dětí, před dětmi se s klidem souložilo - a děti to nijak "nepoškodilo", tahle hysterie chránit děti před sexualitou je taky až moderní záležitost a paradoxně nesouvisí původně nijak s křesťanstvím, jak se kdekdo domnívá)