Život a styl

Zpět na článek

Reportáž z jednoho nájezdu Spasitele

4 komentářů

jachymc
28. prosince 2010 • 23:19
... takové to máme.
ch.hana
25. prosince 2010 • 21:21
Přeji krásné vánoce, slečno Wolfová...
tritecky
25. prosince 2010 • 20:27
stromeček nám nepadal. je v květináči, stojí nám na balkoně a osvětluje místnost přes velké balkonové okno. máme pak jarní rituál vožení dříví do lesa - stromeček, který nezažil umístění v teplé, suché místnosti, zasadíme. už jich je tam v řadě pět.
Ježíšek napsal dětem dopis, že mají jít spát, že toho má hodně a přijde hodně pozdě večer, možná až ráno, tak šly. tím odpadly komplikace s unavenými a zároveň napjatými dětmi. ráno to zvládly mnohem líp.
nic neshořelo.
nikdo neplakal.
jen mně bylo tak nějak smutno. ani nevím proč. nemám prostě vánoce ráda.
griffon
25. prosince 2010 • 12:17
Sem napište váš vzkaz!Já nevím, ale v tomhle případě více než kdy jindy platí, že jaký si to uděláš, takový to máš. U nás doma táta nikdy ani nehnul prstem, aby mámě na Vánoce pomohl, všechno odjakživa připravuje sama a stejně jsme vždycky měli krásný a pohodový svátky. Stromeček je každý rok přivázaný aby nepadl (Na to jako ženská potřebuje chlapa, aby jí tohle došlo? A kde je ta rovnost pohlaví?), návštěvy jsme si v klidu objezdili hromadnou dopravou (Máma si narozdíl od spousty jiných ženských v klidu uměla a umí přiznat, že její řidičské umění není nic moc a než aby štvala a ohrožovala normální řidiče svojí jízdou, tak jsme si prostě v klidu sedli do autobusu a jeli...teď už řídím já) a máma nám už jako malým dokázala vysvětlit, že Ježíšek je sice kouzelnej, ale není všemocnej a neomylnej, takže občas něco nezvládne nebo pokazí, ale kvůli tomu se na něj nesmíme zlobit, protože určitě dělal co mohl (takže jsme vždycky byli šťastní a spokojení a něco jako "Ježíšek to zkonil" bychom v životě neřekli). Takže tak...nicméně článek je krásným obrazem toho, jak vánoce dneska vypadají, ale za to nemůže nikdo jiný než sami lidé.