Změna pravidel, ve smyslu, že kdo podá výpověď, nabude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, má své opodstatnění a toto bylo aplikováno i v jiných zemích. Kanada, která byla a je, jednou z nejsociálnějších zemích na světě, zavedla toto pravidlo někdy počátkem 90. let. Nevím, zda je pan Doležal seznámen se systémem UIC v Kanadě. Předpokládám ale, že ne. Nechci se pouštět do podrobností, ale zneužívání systému vedlo nutně k tomu, že ti, kteří se rozhodli bez závažného důvodu rozvázat pracovní poměr, na UIC benefit nemají nárok. Pokud byla ve hře šikana a pod., je možné obrátit se na příslušný úřad, ale situace, kdy lidé podávali výpověď po dosažení časové hranice pro získání UIC, byla nadále neúnosná a muselo dojít ke změně. Česko má jeden velký problém. Je mnoho věcí, které už byly v zahraničí otestovány a změněny k lepšímu. U nás, zdá se, jdeme vždy takovou nějakou "českou cestou", která nás stojí pouze zbytečné peníze a bohužel k tomu přispíváte v tomto případě (z neznalosti) i vy, pane Doležale. A když už jsme u té "české cesty", rád bych se zmínil o něčem jiném - druhém pilíři pro penzijní pojštění. V 60-70. létech jsem žil ve CH a tam už tento druhý pilíř existoval. Vyskytly se určité problémy, které by se v naší zemi nazvaly "tunelováním". Dle mých kontaktů s přáteli v CH, byly všechny, během času, odstraněny. Proč tedy nepřevzít věci ze země, po 40 létech zkušenosti s problémem a proč odmítat jasně nutné reformy? Bohužel, zdá se, že řešení problémů není agenda dne a slogan "čím hůře, tím lépe", přináší našim zákonodárcům více prestiže a peněz.