Rozhodně nesouhlasím s porody doma ze stejných důvodů, jako jsou uvedeny v článku, ale pokud má mít žena právo se rozhodnout o tom, jestli dítě porodí nebo potratí, tak by jí neměl stát zasahovat ani do rozhodnutí, jestli ohrozí dítě porodem doma nebo ne. A pokud se nějakému právníkovi podaří u soudu prosadit důkazy o tom, že porodem doma zapříčinila rodička poškození dítěte, ke kterému by při porodu v nemocnici nedošlo, tak před ním smeknu.

Jestliže nějaká studie obsahuje "tvrdá data" týkající se výhradně fyzického zdraví novorozence a matky po porodu, je to studie nekomplexní, nedostatečná a o ničem nevypovídající, resp. vypovídající pouze o tom, že porod v "laboratoři" je technicky jednodušší, s možností rychlejšího zásahu v případě ohrožení zdraví či života, a tedy pro vlastní okamžik porodu bezpečnější. Aby však bylo možné hodnotit skutečně všechny důsledky obou přístupů, musela by se studie zaměřit nejen na fyzický stav bezprostředně po pordu, ale na sledování takto narozených osob dejme tomu do 30 let jejich věku, kdy by byly hodnoceny další parametry, jako je sociální adaptace, vzdělání a profesní uplatnění, výskyt psychologických a psychiatrických patologických jevů, kriminalita, subjektivní pocit naplnění a životního štěstí atd. Počet respondentů se mi navíc zdá dost malý. Potom by teprve bylo možné oba přístupy skutečně porovnat a případně rozhodnout, jestli některý z nich je výrazně horší s významným negativním dopadem do života (nejen fyzického zdraví těsně po porodu) jedince. Dostali bychom formou tvrdých dat odpověď na otázku, zda například za formálně vyšší procento fyzicky zdravých novorozenců a rodiček v porodnici neplatí společnost někde jinde. Takhle nic nevíme a ani článek JXD žádné nové poznání nepřináší. Je jenom hysterickým výkřikem, ze kterého by šlo klidně jako "tvrdou" pravdu odvodit názor, že nejlepší porod je císařem, ergo, že pro novorozence by bylo patrně z hlediska jeho zdraví ideální, kdyby celý jeho prenatální vývoj včetně početí probíhal v nějakém sofistikovaném sterilním zařízení místo matčiny dělohy, odkud by byl po devíti měsících šetrně a sterilně vyjmut a předán "rodičce". Opravdu legrační.

Pane šéfredaktore, prosím vás, už nenechte pana Doležala (a pokud možno ani paní Hamplovou) psát o porodech. Nebo ještě lépe články o porodech od koholi z Reflexu zcela vynechte. Jsou čím dál tím horší. Tón takřka hysterický, podání bulvární a k tomu čtenářův pocit, že text pochází z nějaké úplně jiné reality.

Nesnáším extremismus na obě strany. Rodila jsem v nemocnici a nikdo mě do ničeho nenutil. Mimino se narodilo, pobylo na břiše, přisálo se a mohli jsme s ním být jak dlouho chtěli. Doma bych nerodila ani zanic. Ale na druhou stranu názor, že nejlepší je císařský řez pro matku i dítě je také dost úchylný. To by jsme zrovna mohli zavést inseminaci a umělou dělohu s rozením ve sterilním prostřdí a šup s miminem do inkubátoru a hadičkou Nutrilon. To již bylo výsadou komunistického způsobu chovu dobytka!

Prosím, pro vyváženost příště k textu o mužích nějaké pěkné chlapy třeba od Roberta Vana.
Nemyslím si, že je standard, aby se těhotná doma vyskytovala trvale nahá.

Na domácí porody nemám vyhraněný názor, ale těžce neprofesionální podpásový styl JXD mi opět hnul žlučí. Je hezké, že JXD našel uvedenou studii a dokonce si našel počet respondentů. Jiná čísla či fakta se už od Jirky bohužel nedozvíme – to od Reflexu a Blesku člověk dnes již asi čekat nemůže. Strašit matky tím, že pokud se doma něco špatného stane, půjdou sedět, je nepodložená ubohost. Zvláště, když ministerstvo pouze „zjišťuje možnost stíhání“ a zákon tuto otázku neřeší. Jirka má ale bulvárně jasno: „pokud se při tom (dom.porodu) novorozenci něco špatného stane, půjdou rodiče sedět.“ Jiří má pravdu, že se na něj po publikaci jeho rozhovo-výslechu sesypal déšť dopisů, že je "hulvát a idiot". Jiří patrně nepochopil, že zde nešlo o názor, nýbrž o formu, kterou zcela nechutně ukřižoval svoji oponentku. Někteří čtenáři RX toto trefně přirovnali k praktikám vyšetřovatelů STB. Stejně neprofesionálně JXD likviduje svoji novou, tentokrát anonymní „aktivistku“, která údajně narazila na „tvrdá data“. Přitom Jirkův článek žádná data (kromě počtu respondentů) neobsahuje a můžeme tedy jen hádat na co (či koho) ona „aktivistka“ skutečně narazila. Na závěr Jiří prohlašuje, že autorčin text je „iracionální projev nemoci, neurózy“, čímž je pro něj celá věc uzavřena.
Osobně si myslím, že iracionální projev neurózy se nachází výhradně vně autorčina textu a pravda o domácích porodech se Reflexu dosud úspěšně vyhýbá.