Komentáře

Zpět na článek

Jyrko, my chceme mítinky!

57 komentářů

krtecek8
13. května 2010 • 14:59
Tak vzhledem k tomu, ze Jyrkovi sponzorujeme kampan my vsichni, co platime dane, tak mame vsichni pravo na pivo za 2 KC a burty za 5 KC i kdyz nejsme jeho volici
kocour13
12. května 2010 • 09:09
ty fotky z mítinku ČSSD mluví za vše, obyčejní lidé, někteří evidentně používají častěji solárko (počítám 75% využívá služeb úřadu práce, pochopitelně nedobrovolně) si užívá luxusu - pivo za 2Kč, klobása za půl darma. To k životu stačí, pivo za 2Kč - volím ČSSD. Jak jednoduché. Jyrko ty seš sice úplnej ko.ot, ale jdeš na to vážně dobře.
pepinuvhrnec
11. května 2010 • 13:04
a zásadně ODSuzuji VAŠE utopence a mlácení VAŠICH agitátorů za světlé zítřky na VAŠICH mítincích VAŠIMI příznivci, kteří se neštítí zapalovat vaše "RUDÉ AGITAČNÍ KYJOSKY pro VAŠE običejné lydi"
pepadoma
10. května 2010 • 22:42
ale z oranžového kelímku ani zadarmo!
ctenar2
10. května 2010 • 16:54
Já taky!
karaalfonskaraalfons
10. května 2010 • 15:39
taky 300 Kč a bučet budu celou cestu v autě až na sraz na náměstí. Bučení si budu natáčet na magnetofon a pak ho předložím jako důkaž při výplatě po mítinku. Mám otázku na ČSSD: Bylo by možné si místo předplatit, myslím jako že byste mi poslali složenkou třeba 2 100 Kč najednou a bylo by to na celkem 7 agitací? A na pivo byste mohli vydávat "bony" a já bych si pro něj chodil vedle do hospody, protože najednou tolik piv co trvají vyše kecy, nevypiju.
hu11
9. května 2010 • 08:24
Burani a hnusní hyeny, které se nezastaví před žádným svinstvem. To jsou oni včele s Jyrkou Paroubkem
vonrammstein
8. května 2010 • 18:28
Redakce, nemůžete toho komunistickýho kripla nějak típnout???
cartouche66
8. května 2010 • 07:53
Uprostřed nesmírného množství zla, které marxismus a obzvláště bolševismus způsobili lidstvu a hnutí za sociální osvobození, se nachází omyl, který jejich tvůrci a zastánci vnesli do vědomí našich současníků – pomýlení principu komunismu. Bolševická teorie a praxe zasadily komunismu těžkou ránu a zdiskreditovaly jeho samotné pojetí. Dnes stojí těžký úkol nejen před tím, kdo se snaží uskutečnit komunistický princip vyšší spravedlnosti, ale i před tím, kdo se snaží rozptýlit neprůhlednou mlhu onoho omylu.
Jestliže je dnes vysloveno slovo „komunismus“, v představě kteréhokoli člověka vyvstane představa politického režimu donucování, násilného systému, tmářské tyranie, totální ztráty svobody, plánované chudoby a hladu.
Ve skutečnosti není samozřejmě komunismus politický systém nebo politický princip, a marxisté, včetně těch, kteří se nazývají „komunisty“, až k Marxovi, Leninovi, Stalinovi i Trockému, komunisty nikdy nebyli! Komunismus je ekonomický princip, tzn. princip budování výrobních vztahů mezi lidmi, počínaje disponováním přírodním a společenským bohatstvím, přes tvorbu statků, až po jejich rozdělení.
V politické ekonomii jsou známy tři možné principy systému výrobních vztahů, směny a spotřeby. Jsou to: soukromě-vlastnický, charakteristický pro současnou kapitalistickou společnost a kolektivistický, který bere v úvahu vlastnění výrobních prostředků celou společností, socializovanou výrobu hmotných statků a jejich rozdělení v souladu s množstvím vložené práce do vyrobeného nebo do služeb poskytnutých kolek­tivu­.Komu­nistic­ký princip, který též předpokládá zespolečenštění (socializaci) vlastnictví a výroby. Ale navíc přiznává rozdělování v souladu s potřebami, za účasti v pracovním procesu a v souladu se silami a schopnostmi jedince.Tedy marxisté nemají ani v teorii, ani v praxi, nic společného s komunismem. Je to natolik jasné, že kdokoli se základními znalostmi se může jen divit, jak se mohl rozšířit a udržet takový omyl
cartouche66
8. května 2010 • 07:55
V čem tedy vlastně spočívá princip komunismu a jaké je jeho zdůvodnění? Komunistický princip je starý jako samotný svět. Ačkoli se formuluje jako princip teorie hospodářských vztahů, jedná se ve své podstatě spíše o morální, nežli ekonomický princip. Odrazil v sobě věčný a hluboký cit pro spravedlnost, který je v omezené formě představován také v křesťanství jako láska k bližnímu, jako milosrdenství k nemajetným a strádajícím. V etice je tento cit totožný s citem solidarity a v sociologii s právem na život.
Každý člověk svého narození a bytí, jako produkt společnosti a její nedělitelná část, má právo užívat přírodní bohatství a společenské statky, uspokojovat své potřeby a zabezpečovat si podmínky pro svoji existenci. Nikdo a kvůli ničemu nemůže být zbaven tohoto práva. Ale žádné právo nevylučuje povinnosti, rozumí se takové, které může člověk splnit. Z toho vyplývá formulace, že každý má plné a nezrušitelné právo uspokojovat své potřeby v sociálním bohatství, ale protože takové statky jako přírodní bohatství a výsledky lidské práce nejsou nevyčerpatelné, každý zdravý práceschopný člověk, který dosáhnul určitého věku, má povinnost vůči společnosti se zúčastňovat práce na vybudování těchto společenských statků v souladu se svými silami a schopnostmi.