Komentáře

Zpět na článek

Jsi šťastný? Banální otázka, na kterou se špatně hledá odpověď

7 komentářů

torinese
31. prosince 2012 • 20:27
Já vám taktéž,přestože mě ten starý rok jen pěkně nasral a ten nový může být maximálně ještě horší! Taky tam u vás Angláni tak otravujou s těmi rachejtlemi? Ježíši,jak já ty svátky nesnáším a Silvestra speciálně. Dítě se někde fláká, ještě kdyby nedělali venku takový bordel. Tohle nucené veselí a vlezlí opilci mi leze silně na nervy.
Jestli se chcete zasmát-tak se koukněte na Adamova jablka.Je to fakt prd...,řekla bych,jak už vás znám, že bychom mohly mít stejný vkus. To je černočerná tragikomedie. A dost jsme se zasmáli loni u Šéfů na zabití. Zdravím.

P.S. A já se na ten konec světa tak těšila...
torinese
30. prosince 2012 • 18:31
"Superpozitivní" lidi mám chuť postřílet. Speciálně jednu známou. Tu když potkám v průtrži mračen a vichřici,tak se stále přiblble usmívá a vnucuje mi "pozitivní" pohled na svět. Nejlépe je mi s podobně nasranými lidmi, optimisty pokládám za špatně informované pesimisty. Neustále se usmívající "lidičkové" se "srdíčky" přetékajícími láskou k bližnímu, mi přijdou jako šťastní idioti.
sedlakjura
30. prosince 2012 • 21:00
Nic jiného jsem od vás ani nečekal. Zase tak velká kravina to není. Pokud jste si přečetla článek, tak musíte vědět, že jste vlastně jen potvrdila slova autorova.
torinese
31. prosince 2012 • 09:14
To tedy nepotvrdila!
Vyhledávám spíš známé ,kteří jsou založení stejného-mám ráda hodně černý humor a pokládám se za realistu.

Vlak vjíždí do tunelu:
Pesimista vidí v tunelu tmu.
Optimista vidí světlo na konci tunelu.
Realista vidí světla vlaku.
A strojevůdce vidí tři idioty na kolejích!
pooch.ledog
31. prosince 2012 • 09:48
Bajecne jste me hned po ranu pobavila. A protoze delam cely zivot s lidma v mnozstvi vetsim nez velkem, tak vim, ze nikdy neni tak zle aby nemohlo byt jeste hur a ze to hur je casto jeste horsi, nez by si clovek dokazal predstavit ve sve nejhorsi fantazii. Ja se divam na veci s ponekud potouchlym sarkasmem, protoze pri svych toulkach svetem jsem toho videla uz tolik, ze vim, ze mozne je uplne vsecko a prekvapenim neni a nebude nikdy konec. Jen doufam, ze se to bude dat nakonec nejak prezit. Protoze jsou veci, jaky clovek neovlivni ani kdyby se snazil sebevic.
A tu nechut k autoritam mame spolecnou. S tim jsem mela odjakziva problemy. Jsem ochotna je uznavat jen kdyz mam proc. Jinak se menim ve vzbourence a je mi jedno, co tim pusobim. Do zadnic zasadne nelezu a jestlize se mira trpelivosti naplni mirou vrchovatou, jsem schopna bouchnout tak az se lidi divi kde se to ve mne vzalo. Kupodivu to celkem funguje. Asi proto, ze lidi potrebuji vedet, ze nejste orezavatko se kterym si muzou delat, co si zamanou. Prilisna dobrota totiz dela z lidi *** a provokuje v nich tu horsi stranku osobnosti. Taky je ale fakt, ze kdyz ma clovek takovou povahu tak se vic nadre, protoze lezenim do zadku si nikde nepolepsi a to se dneska opet musi delat, kdyz se chcete mit dobre. Ale diky tomu, ze toho moc nepotrebuji a po spouste veci netouzim, to mam tak nejak jednodussi a citim se tim padem i svobodnejsi. I kdyz z pohledu jinych jsem vlastne chudak ktery nic nema Mne by ale zadny materialno za ztratu osobni svobody nestalo.

Preji vam do noveho roku hodne znicenych pesimistickych ocekavani - to jest, aby veci dopadly lip nez cekate
pooch.ledog
30. prosince 2012 • 23:21
No tak to jste me teda prekvapila. Ty lidickove a srdicka taky nemusim, takova ta permanentni dobrackost je docela opruz, ale jinak mam prave radsi lidi co jsou spise optimisticti a dobre naladeni, nez ti, co jsou porad permentne nastvani. To me vyslovene depta mezi nimi byt, kdyz je nekdo porad jen na***nej. Ja vim, ze tech duvodu je moc, proc takovy byt (nekdy) ale jaky to ma smysl? To dela veci jeste horsima. Mozna jsem tak zblbla z Anglanu, kteri nemaji ve zvyku hned cloveka zahltit svyma problemama, ale mezi tema veselyma lidma je proste o moc lip, i kdyz se nekdy zda, ze se svet v kdovi co obraci. Uplne nesnasim kdyz do me porad nekdo huci jak je vsecko na h...a podobny veci. Probrat problem, trosku si pozna­davat­,sar­kastic­ky to okomentovat, to jo, ale pak hezky zpet k veselosti. Kdyz se to tak vezme, v zivote je porad neco na prd, to bych musela otravena furt a to mi teda za to nestoji. Ono to vyjde totiz nastejno, jestli budu nastvana, tak to veci stejne nezmeni, akorat si tim otravim vlastni zivot. Ja se proste snazim ve vsem najit neco lepsiho, co mi da nejakou nadeji, a nebo si to lepsi najit jinde, kdyz uz to nejde jinak. Abych se mela na co tesit. To potrebuju.

Ale co se tyce te otazky Are You Happy, tak to nemusi vzdycky nutne znamenat primo stastny. Cermak se myli, kdyz rika, ze Evropan to rika spise ironicky. Aglicani to pouzivaji casto a je to spise ve smyslu zda je clovek spokojeny. V malem i velkem. Podobne se neda vzdy prekladat slovo ''love'' jako laska a k tomu patrici derivaty. To muze taky znamenatjen to, ze se mi proste neco (moc) libi. Otazek typu ''are you happy'' slysim prakticky denne dost a znamenaji ruzne veci.
torinese
31. prosince 2012 • 09:22
Já jsem od malička takový kverulantík a podrývač autorit. Známí už mě znají a ten můj zvláštní způsob "žertování" je baví-cizí občas čumí a jsou maličko perplex. Kdysi,když jsme ještě chodili mocně po restaurantech, se mě místo pozdravu ptávali, zda nemám "depresáč"-ale nikdo to nebral vážně, ani já sama.
Přiznávám,že lety se to horší-zjišťuju,že věci dopadnou vždy ještě hůře(včetně politiky),nežli jsem vůbec očekávala.

Mým životním krédem je,že coby pesi­mistka­(rea­listka) můžu být v životě maximálně příjemně překvapena.