
V tomto případě ale nejde o to zdokonalit dokonalé, ale aby krásnu nic zbytečně nepřekáželo. K čemu je slunce, když mu překáží zeď nebo mrak. K čemu je krásná žena nebo muž, když se nenajde malíř nebo fotograf, který bude co nejméně překážet na cestě od objektu k lidskému oku.
Žijeme v krátkém období lidských dějin, kdy smíme akty tvořit a smíme je ukázat lidem. Technika je naším spojencem. Kolik krásných žen a mužů už nikdy neuvidíme, protože v jejich době mohli lidskou podobu zachytit jen malíři, nanejvýš několikrát za život. Kolik asi bylo krásných venkovských a měšťanských žen, jejichž podobu a křivky nikdy nikdo nezachytil? A my dnes můžeme.
Vždycky se najde někdo, pro koho je nejlepším aktem pietní akt a předstírá, že ho lidská krása nezajímá. Jenže vidět krásno činí člověka lepším. Tak to vidíme v Reflexu a v záplavě dosti ošklivých výjevů současného světa se snažíme vytvořit jinými obrazy malý rajský ostrov, kde každý rád spočine a kde nikdo nemá chuť oči zavřít, ale otevřít. Akt je žánr, kde lidé dávají sami sebe. Zobrazený sám sebe a svou důvěru umělci, protože nahota je věc citlivá. Umělec dává svou pověst, protože led, na kterém se pohybuje, je křehký.
Zdá se, že letos všichni rozdávali z toho nejlepšího, co mají a co umějí, za což jim děkujeme. A ostatním přejeme, aby se dívali a dívali...
A jak tedy dopadl letošní půlkulatý ročník v čtenářském hlasování?
Kategorie Skupinový akt
1. místo: Odměna a trest, Daniel Diviš
Kategorie Akt v exteriéru
1. místo: Tady jsem pánem já, Antonín Svoboda
Kategorie Akt v interiéru
1. místo: Pavouk, Antonín Svoboda
Kategorie Akt mobilním telefonem
1. místo: Hradní paní, Daniel Diviš
Další ceny udělovala také porota Reflexu v čele s šéfredaktorem Pavlem Šafrem. Jak dopadlo její hlasování najdete v novém tištěném Reflexu.