Národní den bez spěchu: Můj čas je pouhopouhé prozatím... Pár minut může někdy mít cenu lidského života
Volba citace slov úvodní skladby kultovního českého seriálu Sanitka, na nějž si vzpomene spíš starší generace, není náhodná. I když snímek z prostředí pražské záchranky pochází z dob hlubokého socialismu, některé věci se nezměnily – třeba to, že pár minut může mít někdy cenu života. Právě na to upozorňuje Národní den bez spěchu, letos připadající na 23. dubna.
Být v presu jsme se v dnešní době naučili vnímat jako normální stav. Mažeme hranice mezi tím, co je opravdu vážná situace, a nedochází nám, že mít někdy zpoždění není skutečně otázkou života a smrti. „I proto před třemi lety vznikl Národní den bez spěchu. Jde o osvětovou iniciativu, jež upozorňuje na rizika spojená s nepřiměřenou rychlostí na silnicích. Jde o výzvu všem řidičům, aby zpomalili a přemýšleli o tom, zda opravdu potřebují kvůli spěchu riskovat život svůj i ostatních.
Cílem tohoto projektu je snížení nehodovosti a zvýšení povědomí o tom, že spěch za volantem často končí tragicky,“ říká Milada Veselá, vedoucí komunikace České asociace pojišťoven (ČAP), která za iniciativou stojí.
Více než polovina řidičů rychlost překračuje pravidelně
Podle statistik má totiž nepřiměřená rychlost na svědomí téměř 15 % všech dopravních nehod; a tvoří dokonce více než 36 % těch, jež skončily smrtí některého z účastníků. Rychlost je tak druhou nejčastější příčinou nehod, hned po způsobu jízdy. Když bychom to měli prezentovat na konkrétních číslech, tak za posledních patnáct let způsobili řidiči v nepřiměřené rychlosti více než 205 tisíc dopravních nehod, při nichž zemřelo 3362 lidí, více než 10 tisíc osob utrpělo těžká a 90 tisíc osob lehká zranění. Třetinu nehod kvůli rychlosti mají přitom na svědomí mladí řidiči – věková skupina 18 až 24 let. A co je největším paradoxem? Že 58 % veřejnosti považuje rychlou jízdu za velmi nebezpečnou, a přitom celá polovina řidičů přiznává, že rychlostní limity překračuje pravidelně!
Letošní Národní den bez spěchu
Národní den bez spěchu se v Česku uskuteční už potřetí. I letos znovu proběhne po celé republice a jeho symbolem zůstává zpoždění vybraných událostí, nejčastěji o 13 minut. Symbolické zpoždění se v posledních letech podařilo propsat do začátku fotbalových zápasů, divadelních představení, ale i zahájení školního vyučování. Upozornění na alarmující statistiky obětí dopravních nehod vloni symbolizovalo i zastavení hodin a vyzvánění smrtky na pražském orloji. Každý rok se k iniciativě přidává řada nových partnerů – už tradičně mezi ně patří Národní divadlo nebo Policie ČR. „Chceme skrze co nejvíce lidí a institucí upozornit, že ne všechno je naléhavá situace a že je často lepší být někde o pár minut později než tam nedojet vůbec. Firmy se k Národnímu dni bez spěchu připojují nejen vlastními akcemi, ale třeba formou posunutí pravidelných porad o pár minut. Kampaň můžete od začátku dubna vidět na českých silnicích, ulicích i v budovách významných institucí,“ doplňuje Milada Veselá z ČAP.
Proč zrovna 13 minut?
Celý projekt svým pojetím navazuje na dokument 13 minut režiséra a scenáristy Víta Klusáka z roku 2021. Název přitom odkazuje na průměrný čas, který řidič ušetří na cestě z Prahy do Brna, pokud překračuje povolenou rychlost o 20 kilometrů za hodinu. Záměrem bylo poukázat na absurdní nevyváženost zisku a rizika této časové transakce. A tak se, stejně jako autor dokumentu, na závěr zeptejme sami sebe: má 13 ušetřených minut cenu lidského života?
