Ilustrační kresba

Ilustrační kresba Zdroj: Marek Douša

Mozartův efekt: Poslech hudby některých autorů aktivuje v mozku i oblasti pro řešení složitých úloh

Vážený pane profesore, slyšela jsem Vás v rozhlase mluvit o vlivu hudby na psychiku. V této souvislosti se chci zeptat, jak je to tedy s Mozartovým efektem, který prý znamená, že po ­poslechu nějaké Mozartovy klavírní skladby se zvýší IQ. Je to fakt, nebo novinářská kachna? Jaroslava Procházková, Praha

V roce 1993 americká psycholožka a violoncellistka Francis Rauscherová publikovala se spoluautory v časopise Nature zjištění, že po desetiminutovém poslechu Mozartovy sonáty pro dva klavíry D dur (K448) vykazovalo 36 zdravých dobrovolníků výrazně lepší výkon v testu časoprostorového uvažování než po poslechu relaxačních instrukcí určených ke snížení krevního tlaku nebo po tichu. Průměrné skóre časoprostorového IQ bylo po poslechu hudby o osm a devět bodů vyšší než v ostatních dvou případech. Zlepšení však netrvalo déle než 10 až 15 minut. Studie vyvolala značný rozruch a kontroverze.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!