Budu osobní a sentimentální. Tehdy, před více než osmi lety, nebylo jídlo zdaleka tak silné společenské téma jako dnes. A prosadit si texty o gastronomii v redakci, která gourmety zrovna nepřetékala, nebylo snadné. Vzala jsem to jako výzvu. Snažila jsem se bořit mýty o stravování, popularizovat suroviny, které si to zaslouží, upozorňovat na zajímavé trendy i ambiciózní podniky, dívat se na jídlo v historickém, sociologickém i společenském kontextu. Při té příležitosti jsem toho hodně vypátrala, naučila se a pochopila. A snažila se vše předat dál. Je dílem náhody, že mi moje mise vyšla na felliniovskou číslici 8 ½. O to jasnější je znamení, že v nejlepším se má skončit.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
