Proslulá pevnost Vlčí doupě, kde Hitler strávil většinu války a přežil svou smrt, se má nyní rekonstruovat a stát se přístupnější turistům. Nacistickou pevnost i tak navštíví bezmála 300 tisíc lidí ročně. Nyní však správci plánují vybudovat hotel, restauraci nebo zaměstnávat herce v nacistických kostýmech. Kritici se bojí, že bude takový zásah nedůstojný a že se z místa stane zábavní park.
Správci bývalého Hitlerova hlavního stanu, jehož kódové označení bylo „Vlčí doupě“, plánují pevnost pro turisty vylepšit. V místě zbytku železobetonové stavby je dnes pro návštěvníky muzeum. Nově okolo Vlčího doupěte přibyly nové informační panely, parkoviště a vstupní budova. Má zde však vyrůst i hotel, restaurace, přibýt zbraně, aplikace, která provede turisty, a v krajním případě i herci v dobových nacistických uniformách. Ještě letos v létě by se měla dokonce odehrát inscenace operace Ostra Brama, při níž Poláci v roce 1944 porazili Wehrmacht.
Kritici těchto záměrů se obávají, že taková úprava historického místa bude jednak dehonestující, jednak že přitáhne zástupy neonacistů. Přední polský historik zabývající se válkou Pawel Machcewicz považuje zejména nápad s živými herci za šílený a pobuřující. „Šrámy, které válka zanechala, by měly být prezentovány jako ponaučení a varování. Výstavy by měly pomoci lépe vysvětlit historii, uvést do kontextu, ne ji však zastínit,“ řekl Machcewicz pro BBC. Na druhou stranu je jistá rekonstrukce objektu nutná. Podle historika by však měla být citlivější.
Místo, kde chtěl žít pouze Hitler
V rozsáhlém utajeném komplexu poblíž polského města Kętrzyn strávil vůdce většinu války – přes 800 dní mezi lety 1941 a 1944. Nápad na vybudování sídla se zrodil spolu s plánem porušit pakt o neútočení se Sovětským svazem. Málo zalidněná a hustě zalesněná oblast přirozeně chráněná Mazurskými jezery se zdála být ideální. Vznikly zde přízemní železobetonové stavby se stěnami o tloušťce dvou metrů. Jednalo se o pracovny a protiletecké úkryty pro Hitlera a jeho nejbližší. Nikdo z nich krom Hitlera však nechtěl ve vlhké kobce přebývat trvale. Později se dostavěly další, tentokrát vysoké budovy s tloušťkou zdiva i šest a půl metru, ty původní se ještě zbytelnily.
Turisticky atraktivní je místo také díky nevydařenému atentátu na Hitlera v červenci 1944. Pokusila se o ni skupina důstojníků v čele s vůdcovým dlouholetým spolupracovníkem, plukovníkem von Stauffenbergem. Překazila jej však řada náhod. Jednak byl plukovník vyrušen při aktivaci bomby a připravil jen polovinu trhaviny. Hitlera zachránil také masivní dubový stůl, pod nějž na poslední chvíli tašku s trhavinou někdo přesunul, když měl pocit, že překáží. Hitler přežil, zemřeli však čtyři lidé.
Více o nezdařilém atentátu se dočtete zde
