Čeští paleontologové objevili v Antarktidě část kostry druhohorního mořského ještěra - plesiosaura, která je stará zhruba 75 milionů let. Jako první také popsali několik nových druhů zkamenělých živočichů a rostlin, například nejstarší fosilní krytosemenné rostliny z Antarktidy. K nejcennějším nálezům patří mimo jiné i kostry fosilních spongií - živočišných hub. Vědci z České geologické služby (ČGS) nasbírali v rámci mnohaletého výzkumu několik tisíc vzorků. Dnes kolekci ukázali novinářům u příležitosti 95. výročí založení ČGS.
Zkamenělé úlomky kostí druhohorního ještěra představují jeho téměř celou pánev, hrudní, bederní a ocasní obratle, části končetin a hrudního koše s úlomky žeber. Geologové mají dokonce i výplň žaludku. Objevili ho na ostrově Vega. Trvalo čtyři měsíce, než se ho z antarktické pustiny podařilo přepravit do pražských laboratoří, kde se čistil a konzervoval.
"Je to velmi unikátní nález. O to víc si ho ceníme, protože v té oblasti už dříve působili paleontologové z jiných zemí, zejména z Argentiny, ale i Britové, a ti tam zatím kostru plesiosaura nenašli," řekl ČTK ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Výzkumné projekty vyšly podle něj na 60 milionů korun. Plesiosaurus pochází z období křídy, z druhohor. Šlo o masožravého živočicha, který se podle objevitele kostry geologa Radka Vodrážky živil rybami. "Byl to dospělý jedinec a jeho velikost odhadujeme na pět až šest metrů," poznamenal.
Osobně však považuje za nejvýznamnější ty nálezy, které nejsou vizuálně tolik atraktivní jako ještěr, ale spíše zajímavé z vědeckého hlediska. Geologům se totiž také podařilo najít živočišné houby, konkrétně popsat první spongie z Antarktidy vůbec. Spongie je bezobratlým živočichem, který žije i dnes přisedle na mořském dně. Vyznačuje se jednoduchým tělem tvořeným kostrou z drobných jehlic. Kromě zbytků plesiosaura objevili zkamenělé ryby, loděnky, amonity, raky a stovky dalších fosilií. Výtvarně pradávné živočichy ztvárnil brněnský malíř Petr Motlitba.
Nejzajímavější části sbírky budou vystaveny v září příštího roku v Chlupáčově muzeu historie Země na Albertově v Praze.
Vědci z České geologické služby absolvovali celkem deset terénních sezon, v oblasti Antarktického poloostrova působí od roku 2003. Expedice většinou odjíždí na Nový rok a vrací se v polovině března. V rámci toho stráví v terénu zhruba 30 dnů, při nichž se hledají úlomky. Bádali také na ostrovech James Ross a Seymour.
Ačkoliv je Antarktida podle geologů v současnosti nejchladnějším kontinentem s několikametrovou ledovou pokrývkou, mezi nejčastější fosilie patří zkamenělé rostliny. Ty ukazují na to, že teplota bývala na kontinentu mnohem vyšší. Jakub Sakala z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy našel zkamenělé dřevo, které na první pohled připomíná jehličnan. Výzkum ukázal, že jde o dřevo krytosemenné rostliny - angiospermy - nejstarší fosilie tohoto druhu z Antarktidy.
Kromě paleontologického výzkumu se ČGS věnuje také na Antarktidě mapování, vulkanologii a klimatologii. Fosilní fauna a flóra v oblasti Antarktického poloostrova se zkoumá už od druhé poloviny 80. let 20. století.
