nahoru

Pravá ruka studentů i spolehlivý zdroj informací. Wikipedie slaví dvacet let

Šimon Kadeřávek15. ledna 2021 • 14:30
Pravá ruka studentů i spolehlivý zdroj informací. Wikipedie slaví dvacet let
foto: Reflex.cz

Kdysi učitelé své žáky před internetovou encyklopedií varovali. Měli obavy ze zdroje, kam může přidávat informace prakticky každý na světě. Situace se však obrátila a Wikipedie, která vznikla 15. ledna 2001, platí za studnici poznání. Mnohdy může posloužit jako brána k další literatuře. Jak ale populární web vznikl a co vůbec znamená prefix wiki?

Předchůdcem Wikipedie byla Nupedia, internetová encyklopedie, do níž mohli přispívat pouze renomovaní experti. V roce 2000 ji založil Jimmy Wales, do pozice šéfredaktora angažoval svého kamaráda Larryho Sangera. Tato dvě jména později stála i u zrodu samotné Wikipedie, na zmíněném vědeckém webu nešlo volně editovat. Zároveň musel mít redaktor vysokoškolský titul, za příspěvek nedostal zaplaceno. Tento formát se neosvědčil, a tak Nupedia v roce 2003 zanikla.

Ze zakladatel kritikem

Její mladší sestřička na tom byla o něco lépe. Duo Wales-Sanger přešlo od uzavřeného webu na otevřený, ten se označuje jako wiki. Výraz pochází z havajštiny a znamená rychle. Nová stránka nabídla uživatelům volnost. Zakládat výrazy mohl de facto každý. Už na počátku ale bylo jasné, že encyklopedie bude potřebovat regulaci. 

První editorem se stál právě Larry Sanger, jehož jméno bylo s Wikipedií spojeno až do roku 2002, poté na svůj post rezignoval. Americký filozof dokonce začal proti webu brojit a v prosinci 2004 zveřejnil článek, ve kterém Wikipedii kritizoval. O šest let později dokonce kontaktoval FBI a nahlásil, že na přidruženém webu Wikimedia Commons se nachází dětská pornografie. „Wikipedie nikdy nevyřešila problém, jak sebe samu definovat,“ vypověděl v jednom z rozhovorů.

Jeho kolega Jimmy Wales ale v rozvoji dostupné internetové encyklopedie pokračoval. „Chci vytvořit největší studnici nejpřesnějších poznatků,“ řekl Wales. Hlava projektu stála před velkým problémem, musel stanovit pravidla a kritéria pro přispívání. Na samém počátku existovala pouze anglická verze. Přepracovávali se také některé články z Nupedie.

Kolik jazyků umíš, tolikrát si přečteš Wikipedii

Význam Wikipedie postupně rostl, velký podíl má i dostupnost internetu. V roce 2007 dosáhla hranice dvou milionů článků a stala se největší encyklopedií v dějinách lidstva. Nedílnou součástí Wikipedie jsou i její jazykové mutace, díky tomu se stává mnohem dostupnější pro uživatele, kteří neumí anglicky. V roce 2021 existovala Wikipedie ve 313 jazycích, na stránkách najdeme přes 52 milionů hesel.

Mezi jazyky vede samozřejmě anglická Wikipedie, druhé místo patří překvapivě Filipínám. Trio uzavírají administrátoři ze Švédska. O chod encyklopedie se stará na 170 serverů. Na stránce nejsou k vidění žádné reklamy, o to se zasloužil samotný Jimmy Wales. Ten označil Wikipedii za chrám vzdělání a v chrámu musí být klid. Souběžně s Wikipedií vzniklo několik dceřiných projektů a nadací. I dnes můžete přispět na chod celé encyklopedie.

Znatelnou část hesel zabírá i česká Wikipedie, ta patří mezi top 30 jazykových verzí. Internetová stránka byla spuštěna 3. května 2002, za toto období přibylo 470 tisíc článků. Obsáhlé pokrytí ostatně potvrzují i zmíněná čísla a fakt, že pochází z hesla Česká Wikipedie. Na web mimo jiné přispívají akademici, učitelé či renomovaní odborníci.

Nástroj globalizace

Na druhou stranu není vše zalité sluncem. Wikipedie se po celou dobu existence setkává s kritikou. Jedním z témat je opisování, ke kterému se někteří přispěvatelé uchylují. Lze najít opsané pasáže knih či vysokoškolských prací bez jediného odkazu na samotný zdroj. Dalším problémem jsou subjektivní názory a stranění určitým politickým stranám či konkrétním jedincům.

Wikipedie se zařadila mezi moderní globalizační nástroje, které mohou ovlivňovat veřejné mínění. V roce 2019 byla například na jeden den vypnuta jako protest proti nové směrnici o autorských právech na digitálním trhu. I dnes existují země, kde Wikipedii nemůžete používat. Omezený přístup mají lidé v Íránu, Pákistánu, Sýrii, Thajsku či Turecku. Některá hesla ale nenaleznete ani ve Francii či Německu. 

Internetová encyklopedie se i přesto stala součástí našich životů. Wikipedie by měla být první instancí, na kterou se člověk podívá. Skrze odkazy a odbornou literaturu se může uživatel dostat k zajímavým informacím, a tak je zbytečné Wikipedii zatracovat.

Šimon Kadeřávek


Klíčová slova: Wikipedia, výročí, školství



Diskuse ke článku