Pokud bychom měli s ohledem na končícího prezidenta nadcházející volby popsat nějakým bonmotem, tak jeden by mohl znít: oproti minule sice už nekandiduje Miloš Zeman, ale naopak je tam jedna žena (a druhá ještě čeká na verdikt Ústavního soudu). Nicméně ani tentokrát to nevypadá, že by se schylovalo k první české prezidentce. Jakkoliv v nynějším vyrovnaném souboji tří kandidátů nelze zcela vyloučit ani tohle.
I když to Danuše Nerudová a její lidé odmítají, je u její kandidatury zjevná inspirace úspěšným tažením Zuzany Čaputové ve slovenských prezidentských volbách. A nejde jen o jistou vizuální podobu. I v případě Danuše Nerudové se jedná o nepolitičku, prostě „lidovou kandidátku“. Nyní se ale její úspěšná mediálně-marketingová mašinerie začala zadrhávat.
Stín na její pověsti akademičky ulpěl po zjištění, že na brněnské Mendelově univerzitě se objevilo plagiátorství a podezřele rychlé získávání titulů – a to i v době, kdy tam byla rektorkou. Ona sama pochybení odmítá a snaží se škody minimalizovat. „Problém se objevil u jednotek studentů, v jednom studijním programu, na jedné fakultě. Jeden člověk nemůže mít přehled o všech 8000 studentech," reagovala například před pár dny na svém webu. A pouze připustila, že některé věci mohla řešit rychleji.
Nicméně škoda už vznikla a kauza pochopitelně vyvolává otázky, jak by si počínala ve vedení státu, když nedokázala uhlídat ani chod na své univerzitě. A pak tu jsou často nejistá vystupování Danuše Nerudové v různých diskuzích.
Například v rozhovoru pro DVTV, jehož úryvek koloval i po sociálních sítích, se snažila průstřelně odvracet obvinění, že při jedné z listopadových debat opisovala ze svého poznámkového bloku při testu o zahraničně-bezpečnostních otázkách. A to i při ukázání důkazu, že nejde jen o „černý deníček“, kde má „zápisky z diskuzí“, jak tvrdila – například tam měla data rozšiřování EU, což zprvu popírala. Navíc později během rozhovoru pro DVTV špatně uvedla rok našeho vstupu do NATO.
V posledních měsících loňského roku přitom v žebříčcích obliby zaznamenala raketový růst a především se dostala do obecného povědomí. Mezi trojicí favoritů sice stále zůstává – a vzhledem k malým rozdílům není zcela vyloučen minimálně postup do druhého kola – ale trend se začíná obracet. Například podle nedávno zveřejněného průzkumu agentury Median pro MF DNES si od půlky prosince pohoršila z 27,5 na 25,1 %.
Ve hře je teoreticky ještě druhá prezidentská kandidátka Denisa Rohanová, o jejíž stížnosti v době psaní tohoto článku Ústavní soud ještě nerozhodl. Nicméně už samotný fakt, že svoji kandidaturu opřela o končící poslance v době, kdy volby nebyly ještě vyhlášeny, hovoří sám o sobě. O veřejné známosti a preferencích nemluvě.
A co se ženských uchazeček týká, jen pro připomenutí. V minulé přímé prezidentské volbě sice žádná nebyla, v té první v roce 2013 hned tři: Jana Bobošíková, Taťána Fischerová a Zuzana Roithová. Žádná z nich ale v hlasování nedostala ani přes pět procent.
Dost možná to mají kandidátky v převážně mužském světě politiky těžší, zvlášť pokud jde o hlavu státu. Už jen současná podpora Danuše Nerudové tedy může být brána v tomto ohledu jako úspěch, byť zároveň je i svým způsobem ve výhodě.
Nicméně platí, že je jedno, jestli je prezidentským kandidátem muž nebo žena. Jde o to, jak je kvalitní. A zda má dostatečnou erudici, pokud možno politické zkušenosti, za sebou žádné skandály a v debatách působí aspoň trochu přesvědčivě.
