nahoru

Oranžoví sirotci na rozcestí. Koho podpoří v prezidentské volbě příznivci kdysi mocné ČSSD?

Jiří Štefek 5. ledna 2023 • 16:00
Oranžoví sirotci na rozcestí. Koho podpoří v prezidentské volbě příznivci kdysi mocné ČSSD?
foto: Blesk:Jakub Poláček

Ještě před několika lety bývaly stranické sjezdy ČSSD jednou z nejvýznamnějších událostí české politiky. S určitou nadsázkou se dá říct, že se na nich a v jejich zákulisí psaly scénáře, podle kterých se pak v následujících týdnech a měsících hýbala tuzemská politika. Neuteklo ale mnoho času a mnohé se změnilo. ČSSD už není mocnou stranou, je to spíš spolek nostalgiků a srdcařů takřka bez vlivu a na okraji zájmu. A právě tento „zájmový kroužek“ bude mít tuto sobotu svůj stranický sjezd. Přestože sociální demokracie je nyní pidistrana bez vlivu a moci, bude dobré tomuto sjezdu věnovat pozornost. Ve hře totiž jsou hlasy pro prezidentskou volbu.

Je samozřejmě otázkou, kolik se tu najde lidí, kteří jsou ještě ochotni dát hlas levicové demokratické straně. Ve sněmovních volbách na podzim 2021 to bylo čtvrt milionu lidí. V komunálních a senátních volbách loni na podzim to byly stále desítky tisíc hlasů, i když tady je potřeba brát v úvahu, že obliba těchto voleb klesá a nikdy nedosahuje takového zájmu, jakému se těší volby hlavy státu či do Poslanecké sněmovny.

Přesto tu stále takoví lidé jsou. Nepochybně to jsou dělníci, příslušníci prozápadní městské levice, intelektuálové a samozřejmě i někteří penzisté. Ne všichni někdejší voliči ČSSD totiž utekli ke komunistům, SPD nebo ANO. Ti bystřejší pochopitelně vědí, že to bylo hnutí ANO a jeho šéf Babiš, kdo zničili ČSSD. Samozřejmě za velkého přispění dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana. Svůj díl viny na tom mají i někdejší pohlaváři strany jako Bohuslav Sobotka, Jan Hamáček, Jana Maláčová a jim podobní, po kterých se slehla zem.

Ale zpět k volbě. Nebudu asi daleko od pravdy, když se pokusím odhadnout, že potenciálního voličstva ČSSD, respektive nositelů ideálů sociální demokracie se tu nyní může nacházet 200 až 250 tisíc osob. To zase není úplně tak málo. Navíc to zřejmě jsou lidé, kteří chtějí a půjdou volit. Nicméně příliš na výběr nemají. Názorově a svým zaměřením by jim měl být blízký vlastně jen Josef Středula. Komunistická strana svého kandidáta nemá, Jaroslav Bašta hájí čím dál více extremistické postoje a pak už tu zbývá jen Andrej Babiš. Ten je ochoten slíbit komukoliv cokoliv, jen aby dostal jeho hlas. Přitom to je drsný kapitalistický miliardář, jehož impérium vyrostlo na vysávání státních a evropských dotací a který ve svých podnicích odírá zaměstnance za minimální mzdy. Nechci být rýpavý, ale tohle se se sociálně-demokratickým viděním světa moc neslučuje.

Současný šéf ČSSD Michal Šmarda nedávno v televizi prohlásil, že jeho strana podporuje Josefa Středulu. Je to logické a asi de facto jediné správné rozhodnutí. Bohužel, v tomto svém prohlášení zůstává osamocen. Měli by ho totiž následovat i další oranžoví politici. Někteří jsou stále známí díky svému někdejšímu působení, ostatní ještě aktivně dlí na regionální či komunální úrovni. Mám na mysli jména, jako například Martin Netolický, Jan Wolf, Jan Birke, Jaromír Strnad a další. U nich je zatím naprosté ticho.

Předpokládám, že i letos přinesou prezidentské volby milé a nemilé překvapení. Milé překvapení bude spočívat v tom, že alespoň jeden, možná i dva kandidáti ze skupiny „outsiderů“ udělají mnohem lepší výsledek, než předpokládají průzkumy, a naopak jeden z favoritů dostane pořádně za uši, jak to na vlastní kůži okusil před deseti lety Jan Fischer. A zde mohou svoji roli právě sehrát i hlasy příznivců ČSSD. Mohou, ale nemusí podpořit někoho z favoritů, ale zároveň se třeba mohou většinově přiklonit na stranu Josefa Středuly. Tyto hlasy pak Andrej Babiš nezíská, a pokud se extrémisticky smýšlející voliči z KSČM a SPD sešikují u Jaroslava Bašty, může mít expremiér Babiš (kterého nyní více zaměstnává soud) nemalý problém. Předpokladem je, že budou lidé k volbě přistupovat racionálně, a ne prospěchově. A je ve hvězdách, zda to i takto pochopí. Protože ať bude na Hrad zvolen kdokoliv, o ekonomické situaci v zemi bude především rozhodovat vláda a při její současné síle v parlamentu je možno případné změny politického a ekonomického kurzu země očekávat nejdříve za tři roky. A to je sakra dlouhá doba.

Sjezdem ČSSD jsme začali a jím i skončíme. Je-li něco zajímavé na sobotním brněnském setkání přátelů a přítelkyň, je to pouze oranžový postoj k prezidentské volbě. Předpokládám, že jsou si toho vědomi i někteří kandidáti. Při devíti uchazečích o prezidentský stolec v prvním kole totiž mohou být právě hlasy příznivců ČSSD jednou z figurek, která rozhodne o složení finálové dvojice.




Prezidentské volby 2023

Začátkem roku 2023 se budou konat prezidentské volby, kde se rozhodne o nástupci Miloše Zemana. Přinášíme vám přehled užitečných informací, volební zpravodajství i zajímavosti týkající se prezidentského úřadu.

Kandidáti Termín voleb

Voličský průkaz Volební systém Pravidla kampaně Výsledek voleb Druhé kolo


Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.