nahoru

První černošská viceprezidentka USA? „Obama v sukních“ Kamala Harrisová ale míří ještě výš

Petr Sokol, Petr Sokol 1. listopadu 2020 • 18:16
První černošská viceprezidentka USA? „Obama v sukních“ Kamala Harrisová ale míří ještě výš
foto: ČTK

Kalifornská senátorka Kamala Harrisová je ve své kariéře specialistkou na prorážení „skleněných stropů“. Teď se snaží prolomit i ten dosud nejvyšší, když kandiduje za demokraty na viceprezidentku: Může se tedy stát první ženou, první Afroameričankou a první kandidátkou indického i jamajského původu, která usedne na druhou nejvýraznější pozici v Bílém domě. Ani tento případný skvělý úspěch by ale ještě nebyl naplněním jejích politických ambicí.

Američtí demokraté se v posledních letech profilují hlavně jako strana rasových, etnických a sexuálních menšin, čemuž odpovídalo i pole jejich prezidentských kandidátů v primárkách. Všichni v Demokratické straně totiž sní o obnovení mytické Obamovy voličské koalice, v níž se shromáždí (skoro) všichni hispánští, afroameričtí a ženští voliči a nedají „bílému muži“ Trumpovi žádnou šanci zůstat v Bílém domě. Takovému zadání neodpovídá z ohlášených kandidátů snad nikdo lépe než právě Kamala Harrisová.

Kamala aneb Tamilský lotos

Její životopis totiž obsahuje skoro všechno, co chtějí demokraté v příštích volbách Trumpovi „hodit na hlavu.“ Kamala Harrisová má imigrantský původ, a to dokonce z obou stran. Její matka se narodila v tamilské části Indie, kde patřila k nejvyšší kastě a rodině známé v místní historii celých tisíc let, otec Kamaly Harrisové pro změnu emigroval do USA z karibské Jamajky. Její rodiče se seznámili na kalifornské univerzitě v Berkeley, kde oba přednášeli.

Křestní jméno Kamala sice může v Evropě u někoho navozovat dojem, že má muslimské kořeny, ale ve skutečnosti toto jméno znamená v jihoindické tamilštině „lotos“ a kalifornská senátorka podle vlastních slov nábožensky vyrostla mezi hinduistickým chrámem a baptistickým sborem

Později následovala právní a politická kariéra prolamující spoustu bariér. Harrisová se stala postupně první ženou s černošským původem, která byla vybrána jako státní zástupkyně pro San Francisco a následně i pro celý stát Kalifornie. Průlomové to bylo hlavně proto, že své „prokurátory“ si Američané volí sami v přímých volbách a v zámoří se proto státní zástupci považují za politické pozice.

Harrisová také byla jako nejvyšší státní zástupkyně jednou z klíčových osob, která pomohla prosadit sňatky osob stejného pohlaví v Kalifornii. Sama dokonce z úředního titulu provedla první takový sňatek v nejlidnatějším americkém státě. Stejně tvrdě ve funkci vystupovala proti velkým firmám a snažila se chránit práva spotřebitelů.

Obama v sukních

Úspěšné zvládnutí prokurátorských povinností udělalo z Kamaly Harrisové stoupající hvězdu demokratů ještě před tím, než se v roce 2016 stala za svůj domovský stát senátorkou. Přestože byla v horní komoře federálního parlamentu teprve třetí rok, oznámila už prezidentskou kandidaturu. V případě úspěchu by jen potvrdila roli „Obamy v sukních,“ protože i Barack Obama byl do Bílého domu zvolen už během prvního funkčního období v Senátu

Harrisová však na rozdíl od Obamy před tím nepůsobila v „čisté“ politice svého domovského státu. Tuto určitou nezkušenost jí teď někteří předhazují, ale Harrisová kontruje, že přece byla státní zástupkyní. Navíc prezidentské volby 2020 budou asi opět spíše o emocích, a ty umí Harrisová vzbuzovat velmi dobře. Dokázala to mimo jiné, když jako členka vlivného právního výboru „vyslýchala“ v Senátu Trumpova konzervativního nominanta do Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha a například se ho ptala, zda by souhlasil se zákonem, který by mužům zakázal svobodně nakládat s částí jejich těla, čímž narážela na jeho možné hlasování pro zákaz interrupcí.

Neúspěšná prezidentská kandidatura

Tyhle postoje z Harrisové udělaly miláčka levého křídla Demokratické strany. V reakci na silně pravicový moment politiky Donalda Trumpa se demokratičtí kandidáti v letošních primárkách při tom předháněli, kdo bude levicovější. Před čtyřmi lety působil na levém křídle strany „jediný americký socialista“ Bernie Sanders osamoceně, letos kolem něj bylo politicky přecpáno a v davu "nalevo" nechyběla ani Kamala. Harrisová mu například jako první v Senátu spolupodepsala návrh zákona o dalším posunu amerického zdravotnictví doleva, přestože sama není uvnitř strany tak úplně vlevo jako byla třeba další prezidentská kandidátka, senátorka a hlasitá kritička Wall Street Elisabeth Warrenová. 

Harrisová při vstupu do primárek věřila, že může na rozdíl od Warrenové být schopna spojit obě křídla strany a dostat se mezi hlavní favoritky na demokratickou prezidentskou nominaci. Průzkumy v roce 2019 dokonce ukazovaly, že by aktuálně Donalda Trumpa (jako hned několik dalších možných demokratických kandidátů) v prezidentské volbě porazila. Jenže k souboji s Trumpem z první pozice kandidátky měla Harrisová nakonec hodně daleko, protože se nikdy neodrazila ze dna preferencí pro demokratické kandidáty a vzdala se prezidentské kandidatury ještě před prvním primárkovým hlasováním v Iowě. V poli demokratických uchazečů o nominaci během loňského roku hrála roli „čtvrtého vzadu“ za nejsilnějším trojlístkem – Biden, Warrenová, Sanders –, ale nikdy nezískala silnou podporu mezi Afroameričany, kteří ve většině raději podporovali Joe Bidena.

Nepomohl jí k tomu ani její nejviditelnější kandidátský moment, kdy v jedné z prvních demokratických debat emocionálně zaútočila na bývalého viceprezidenta Joe Bidena. Osočila ho kvůli tomu, že Biden v 70. letech (!) nepodporoval tzv. busing, kdy byly černošské děti autobusy každodenně dopravovány do škol v čistě bělošských čtvrtích, aby se obě rasově oddělené skupiny více sblížily. Harrisová v první demokratické debatě připomněla, že i ona byla jednou z „černošských dívek čekajících každé ráno na zastávce na takový autobus“ a že ten, kdo tehdy odmítal „busing,“ nemůže dnes rozumět rasovým menšinám a jejich potřebám. Epizoda Harrisovou nejenom zviditelnila, ale také na čas zvedla její podporu mezi voliči o šest až osm procentních bodů.

Viceprezidentka Harrisová?

Ani tahle epizoda ale Kamalinu prezidentskou kampaň nezachránila. Zdálo se, že roli sehrál i fakt, že vzhledem ke svému původu není typickou Afroameričankou, vyrůstala mezi elitou a má i bělošského manžela. U některých voličů z této skupiny jí mohla škodit i minulost státní zástupkyně, protože se na její adresu občas objevuje kritika, že v této funkci prosazovala tvrdé tresty, které často mířily i proti Afroameričanům. Navíc černošští voliči nadprůměrně podporují umírněné křídlo demokratů, k němuž Harrisová na rozdíl od Bidena nepatří.

Protipól starého bílého muže

Přes vlastně výrazný propad v primárkách a přes popsaný překvapivý osobní útok na Joe Bidena, s jehož zemřelým synem se dlouhodobě přátelila, na ni nakonec stejně padla volba, aby se stala demokratickou kandidátkou na viceprezidenta.

Svým politickým profilem totiž Kamala ideálně doplňuje "starého bílého muže" Bidena. Je velmi hbitá v médiích a nakonec její viceprezidentská kandidatura vzbudila pozitivní emoce u rasových menšin. Díky prezidentskému pokusu se navíc stala nejznámější z možných ženských kandidátek na pozici číslo 2 v čele Spojených států.

Kamala 2024

Mnozí v ní teď vidí nejenom možnou viceprezidentku, ale hlavně budoucí prezidentku USA. Hodně Američanů totiž věří, že Biden v případě zvolení prezidentem nedoslouží celé čtyřleté funkční období. Navíc už dopředu Biden vyhlásil, že každopádně nebude mandát v roce 2024 obhajovat. Pak velmi pravděpodobně přijde čas Kamaly Harrisové a její pravděpodobný souboj s dalším kandidátem na "čekačce" současným viceprezidentem MIke Pencem...




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Joe Biden Termíny voleb

Americké prezidentské volby probíhají kvůli složitému systému po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začaly primárkami. Předvolební průzkumy ukazují, že Donald Trump to bude mít s obhajobou velmi těžké. Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku