nahoru

Rychetský pomohl levici a Landovi aneb K čemu povede rozhodnutí ústavních soudců o volebním zákonu

Petr Sokol19. února 2021 • 06:00
K čemu povede rozhodnutí ústavních soudců o volebním zákonu?
K čemu povede rozhodnutí ústavních soudců o volebním zákonu?
• foto: 
ČTK / Václav Šálek

Ústavní soud rozhodl, jak rozhodl. Přestože dnes ještě nevíme, na jaké podobě volebního zákona se vláda s opozicí dohodne, pokusme se popsat, jaké důsledky bude mít toto rozhodnutí na říjnové parlamentní volby.

Pod tlak se především dostaly obě opoziční koalice. Jak spojenectví pirátů a Starostů, tak konzervativní koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU). Když se jim podařilo vytvořit spojenectví, která mohla ze zrušeného volebního systému profitovat, vybuchla časovaná bomba z brněnského Ústavního soudu.

Vlastní past

Paradoxem je, že Ústavní soud rozhodl na základě žaloby senátorů Starostů a nezávislých (STAN) a jednotlivců od lidovců, TOP 09 a některých menších stran. Z dnešního pohledu se zdá, že se trefili do vlastní nohy. V obou opozičních koalicích se mohou ozvat hlasy, aby se ještě zvážilo jejich rozpuštění, což by ale byl krok, který nemá politickou logiku.

Ani změna volebních pravidel neodstraní jeden z důvodů ke vzniku obou těchto koalic, jímž je snaha zabránit nebezpečí, že některá z pravicových a středových stran propadne pod hranici pěti procent a potenciální protibabišovská koalice nebude v budoucí sněmovně početně možná. Už krajské volby navíc potvrdily popularitu spojování opozičních stran u voličů, přestože krajský volební systém pro silnější subjekty žádné zvýhodnění neobsahuje.

Pro pravicové spojenectví pod vedením ODS i pro sňatek pirátů se Starosty se nyní zkomplikovala cesta k zisku opoziční většiny ve sněmovně. Obě koalice budou k tomuto cíli nyní určitě potřebovat vyšší zisk hlasů než podle původních pravidel.

Babišovy posily

Jedinými malými stranami, které se mohou doopravdy radovat ze zpoměrnění sněmovních voleb, se stali sociální demokraté a komunisté. Ti aktuálně bojují o pouhé překročení pětiprocentní hranice. Kdyby zůstal v platnosti starý volební systém, získali by sociální demokraté i komunisté jen něco málo přes pět mandátů. Teď se v případě úspěchu v boji o sněmovní přežití mohou těšit až na dvojnásobek.

Toto posílení malých levicových stran dělá z největšího kritika rozhodnutí Ústavního soudu – premiéra Andreje Babiše – ve skutečnosti jednoho z vítězů volebního zemětřesení. Jeho strana sice přijde o určitý počet mandátů, ale ty se všechny stejně přeskupí k jeho potenciálním vládním spojencům z ČSSD a KSČM.

Navíc stejným směrem zamíří i část křesel, o která novým přepočtem přijdou opoziční koalice pod vedením ODS a pirátů. Na změně volebního systému proto nejvíce vydělají možní Babišovi spojenci. Vzroste tím naděje na udržení premiérovy sněmovní většiny, a sníží se naopak šance, že ANO zůstane i jako volební vítěz mimo vládu, kterou složí obě dnes opoziční koalice.

Nové barvy

Asi největší impuls může rozhodnutí Ústavního soudu přinést pro nové politické strany, které chtějí v říjnových volbách premiérově proniknout do Poslanecké sněmovny. Média sice po brněnském verdiktu analyzují hlavně otázku volebních obvodů a způsobu, jakým se ve volebním systému mění hlasy voličů na poslanecké mandáty, ale rozhodnutí Rychetského soudu otevřelo ještě jednu pomyslnou Pandořinu skříňku vedoucí k dalšímu rozdrobení české politiky.

Tou je zrušení pravidla, že za každou přiznanou stranu v předvolební koalici se pro spojenectví stran zvyšovala hranice pro vstup do sněmovny o pět procent. Jedna strana dosud potřebovala pět procent, dvě deset, tři patnáct a čtyři nebo více stran v koalici pak muselo překročit dokonce hranici dvaceti procent.

Tahle podmínka z rozhodnutí Ústavního soudu padla a nynější stav je takový, že ke vstupu do sněmovny stačí pět procent, ať už strana kandiduje samostatně, nebo se jich pro předvolební koalici spojí třeba pět. Doslova přes noc tak stoupla politická cena menších stran, jimž se o samostatném překročení pětiprocentní hranice může jenom zdát, ale pro případné slepování předvolební koalice mohou přinést jedno či dvě procenta hlasů.

Z tohoto, zatím nepotřebného politického zboží se teď stali možní „kingmakeři“, jak to ukazuje příběh zelených, které chtějí využít jako pojistku pro překročení pěti procent sociální demokraté. Dosud by zelení kandidáti zůstali „anonymně“ skrytí na kandidátce, která by se jmenovala jen „ČSSD“. Teď může být účast zelených kandidátů přiznaná i v názvu koalice, která už nemusí přeskakovat desetiprocentní hranici pro dvoučlenné koalice. Současná sněmovna je s devíti stranami nejbarevnější v historii, teď do ní mohou touto cestou navíc přibýt ještě další nové barvy.

Na křídlech covidu

Nejvýraznější „nakopnutí“ může ale nová volební situace znamenat pro zárodek „anticovidové strany“. Reflex nedávno popsal raketový vzestup nové protestní strany v Rumunsku, která při své volební premiéře vyrostla z nuly až na devět procent. Česko už zažilo několik demonstrací či happeningů tohoto názorového tábora, ale politicky zůstává tábor radikálně odmítající proticovidová opatření zatím hodně roztříštěný. Hlásí se k němu mimo jiné euroskeptičtí Svobodní, příznivci Václava Klause i možná nejvýraznější tvář „anticovidového odporu“ – zpěvák Daniel Landa. Ten by mohl být ­ideálním lídrem anticovidové protestní strany, které teď může pomoci, že slepování předvolební koalice z jednoprocentních a podobně velikých kousků může být výrazně jednodušší.

Ve zbytku článku se dočtete: 

  • Proč je problematické zachování 14 volebních krajů?
  • Co byl hlavní problém dosavadního volebního zákona?

 

 

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku