Ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha

Ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Šéf protiteroristického útvaru Brejcha: Zadrželi jsme podezřelé z útoku v Pardubicích

Barbora Prchalová
Matěj Nejedlý
Diskuze (1)

Policie zadržela tři osoby podezřelé ze žhářského útoku v průmyslové hale společnosti LPP Holding v Pardubicích a obvinila je z teroristického útoku. Příslušníci dále pátrají po dalších podezřelých. Nejen o útoku, ale i rychlé překvalifikaci činu s Reflexem mluvil ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha. V rozhovoru také přiblížil, proč úniky z místa činu mohou narušit vyšetřování.

Co nám v tuto chvíli můžete říct k útoku v Pardubicích?

Bohužel jen to, co se objevilo v médiích, tedy že případ zpracovává Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě pod dozorem Vrchního státního zastupitelství. Je to kvalifikované jako trestný čin teroristického útoku. To je pro tuto chvíli vše.

Nebylo překvalifikování rychlé? Trvalo to zhruba den.

To je dané skutkovými okolnostmi, jak hovoří trestní zákon. Zároveň je to případ od případu. Samozřejmě skutečnosti konzultujeme se státním zastupitelstvím, což je naše povinnost. Právní kvalifikace se mění u řady jiných případů, které policie zpracovává. Máme případy, které začnou jako přestupek, ale postupem vyšetřování jsou kvalifikované jako trestný čin a obráceně.

Už jste potvrdili, že jste zadrželi tři podezřelé.

Ano, můžeme potvrdit zadržení tří podezřelých z úmyslného zapálení objektu v Pardubicích. Mezi zadrženými jsou statní příslušníci ČR a USA. Jedna osoba byla zadržena za výborné spolupráce se slovenskými kolegy a tamní prokuraturou na Slovensku, další dvě na našem území. Dva zadržení byli vzati do vazby, intenzivně také pracujeme na vydání osoby ze Slovenska. Nadále intenzivně pracujeme na dopadení zbylých podezřelých i ve spolupráci se zahraničními partnery.

Je mezinárodní spolupráce v takových případech důležitá?

V každém takovém případě je. Respektive každá mezinárodní spolupráce je pro nás významná, protože v řadě případů se bez ní neobejdeme. Zejména jako útvar, který má celorepublikovou působnost, protože spousta kauz, které vyšetřujeme, má vztah k zahraničí.

Na případ máte logicky informační embargo. Jak moc je pro vyšetřování škodlivé, když začínají unikat informace už z místa činu, případně i ty nepravdivé?

Primárně to může narušit práci policie. Rádi se v uvozovkách pochlubíme. Policejní mediální etika ušla obrovský kus cesty, máme řadu kanálů, informujeme, občas se bohužel nemůžeme shodnout, kdy o nějakém případu říct. Zároveň je tu obrovský tlak editorů v médiích, občas je to za novinářskou hranou a je potřeba si uvědomit, že to může nadělat víc škody než užitku. Může nám to zkazit třeba dopadení pachatelů nebo získání důkazů. Je potřeba říct jednu věc: důkazní břemeno leží na orgánech činných v trestním řízení, není to civilní spor. Tedy my jakožto policie musíme předložit důkazy, protože ne každý pachatel se přizná, a potřebujeme je získat bez zásahů veřejnosti.

Šlo o útok na soukromou firmu, která mimo jiné dodávala drony na Ukrajinu. Je v silách NCTEKK a státu kontrolovat bezpečnostní standardy soukromých firem, které jsou klíčové pro obranyschopnost státu nebo spojenců?

Policie v tomto nemá v podstatě žádnou pravomoc. Domnívám se, že z našeho pohledu jde o sdílenou odpovědnost, ve které by měl mít každý svou přirozenou a logickou roli. Když budu mít firmu, která bude vyrábět určité výrobky, tak se ji budu snažit mít zabezpečenou. Je to otázka správného přístupu chránit si majetek, jak nejlépe může soukromý podnikatel. Samozřejmě stát má pak roli v ochraně kritické infrastruktury nebo objektu jiného typu. V tom jsme trochu zaspali, upřímně opětovně se tu obnovují některé bezpečnostní protokoly. Po revoluci jsme tu žili pět deset let v euforii, už jako mladého policistu mě překvapilo, že si společnost myslí, že některé protokoly nebudeme potřebovat. Najednou zjišťujeme, že je znovu potřebujeme kvůli vnitřní obraně státu. Kdybychom z nich sejmuli komunistickou ideologii, tak bychom možná dnes byli ve schopnosti chránit měkké cíle a kritickou infrastrukturu dále.

Velký rozhovor s Břetislavem Brejchou si můžete přečíst v blízké době v tištěném Reflexu

Vstoupit do diskuze (1)

Články z jiných titulů