nahoru

Ekonomka Janáčková: V příštím roce zklidnění cen a inflace ještě nečekám

Jana Bendová 30. října 2021 • 15:30
Ekonomka Janáčková: V příštím roce zklidnění cen a inflace ještě nečekám
foto: Profimedia.cz

Státní kompenzace nevyřeší růst cen energií. „Bude ale velmi obtížné zavést zamýšlenou podporu tak, aby směřovala k těm nejpotřebnějším a nebyla plošná,“ říká přední ekonomka Stanislava Janáčková, která mj. působila v České národní bance a jako poradkyně prezidenta Václava Klause.

Zdražování postupuje celou ekonomikou jako domino, rostou ceny služeb, potravin, přes průmyslové výrobky až po energie čili topení, plynu, elektřiny. Lze s tím něco dělat?

Určitě s tím lze něco dělat, i když efekt nebude okamžitý. V ekonomice totiž každý zásah působí až s určitým zpožděním. Myslím, že jako první už správně zareagovala Česká národní banka zvýšením úroků a že by v této přísnější politice měla pokračovat. Pomohl by také silnější kurs koruny, který by trochu kompenzoval růst cen dovážených energií, surovin a výrobků. A velký vliv bude mít rozpočtová politika nové vlády. Ta by rozhodně měla zkorigovat některé výdaje. Ekonomika by v současnosti nedokázala vyšší vládní výdaje efektivně absorbovat a přeměnit je na růst. Jen by posilovaly inflaci.

Dosluhující vláda schválila snížení DPH na elektřinu a plyn na nulu ze současných 21 % do konce roku, ráda by i pro příští rok, mluví také o odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje domácnostem. Je to správná cesta?

Správná cesta by byl zrušit nucený nákup emisních povolenek, který zatěžuje firmy vysokými náklady. Ty se pak z energetického sektoru přenášejí do růstu cen v celé ekonomice. Pokud jde o poplatky za obnovitelné zdroje, ty by vláda měla zcela zrušit – a zároveň přestat tyto zdroje dotovat. Zpomalit předčasný ústup od uhlí a ponechat hledání nejefektivnějšího – a dostatečně spolehlivého – energetického mixu na rozhodování trhu. Bohužel o těchto věcech už naše vláda dávno nerozhoduje. Rozhoduje Brusel, který nám (snad) povolí jen některé a pouze dočasné kroky. Zásadní řešení by totiž bylo v rozporu s vyhlášenou strategií Zelený úděl, která má z Evropy udělat do roku 2050 bezemisní kontinent. To je důvod, proč specificky evropské příčiny dnešní „cenové horečky“ v energetice zůstanou neřešené, „léčit“ se zčásti budou jen následky.

Současný růst cen způsobila kumulace příčin. Můžete je popsat?

Příčin je několik, některé se zrodily v minulosti a přetrvávají do současnosti, jiné jsou nedávného data. Z minulosti působí příliš uvolněná měnová politika (pozdní ústup od fixace kursu, téměř nulové úroky). Minulou i současnou příčinou je příliš štědrá rozpočtová politika – enormní nárůst vládních výdajů a deficitu. Ekonomiku těžce zasáhlo nucené covidové uzavírání většiny služeb a omezování řady výrob. Obnovení a novému startu nyní brání nedostatek pracovních sil. S tím souvisí růst mezd rychlejší než růst produktivity práce. A přidaly se zahraniční vlivy – narušení dopravních a dodavatelských řetězců plus celosvětový nedostatek energie a některých surovin a výrobků. Specifickou příčinou je pak vliv zelené strategie Evropské komise, která dále zvyšuje ceny energií, přičemž řada zemí EU se už potýká i s jejich nedostatkem.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.