Deník z intenzivky: A pijete? Tak normálně, jen tak pět šest denně | Reflex.cz
nahoru

Deník z intenzivky: A pijete? Tak normálně, jen tak pět šest denně

Iva Roze8. dubna 2020 • 16:00
Sestra Dita (25) pracuje na klinice dva a půl roku.
• video: 
Jarmila Štuková

Máme dost lůžek? Je dost plicních ventilátorů? A hlavně: bude dost personálu, který by je obsluhoval? Na to, čím momentálně procházejí lékaři a sestry intenzivní péče, budeme postupně přinášet odpovědi v této časosběrné reportáži z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se připravují na možný příliv pacientů s těmi nejzávažnějšími komplikacemi způsobenými koronavirem covid-19. Všechny díly Deníku z intenzivky si můžete přečíst zde.

Den 15. (7. dubna  2020)

Dnes propustili z oddělení RES UP na nižší stupeň intenzivní péče první nakaženou sestru, která byla v budově přezdívané „Covid House“ hospitalizovaná jako první pozitivní zaměstnanec. Není jisté, že se nakazila v nemocnici.

„Naštěstí se zlepšila po podání kyslíku a začalo jí být líp, tak ji převezli na jiné oddělení,“ říká staniční sestra Marie Klatovská.

V celém „Covid House“ je momentálně pozitivních pacientů celkem 18. Těch na JIP v těžkém stavu je zase standardních pět, protože jen co propustili nemocnou sestru, přijali dalšího pozitivního pacienta, lehce vyděšeného šedesátiletého ukrajinského dělníka, který reagoval, jako když ho vyslýchá KGB.

„A kouříte?“ ptala se ho chápající lékařka.

„Ne,“ odpověděl rezolutně. „Už týden nekouřím, paní doktorko.“

„OK,“ poznamenala si lékařka. „A pijete?“

„Tak normálně,“ odpověděl. „Možná pět až šest piv denně.“

„OK, takže vynásobit dvěma,“ vyhodnotila pro sebe lékařka. Pacient zatím dýchá sám s pomocí neinvazivní ventilace. Lékařka se sestrami přemýšlí, jestli mu večer budou muset dát panáka, aby neměl absťák. I taková jsou dilemata na JIPce.

Největší nálož viru stále pozitivní

Dobrá zpráva je, že u 51leté pacientky, která tady už dva týdny leží na ventilaci, vyšel po dvou týdnech test na koronavirus negativní. U pražského taxikáře je naopak i v pátém týdnu hospitalizace test stále pozitivní.

„Ten měl ze všech největší nálož toho viru,“ říká sestra Iveta Hačková.

Nikdo přesně neví, proč u některých pacientů virus poslušně zmizí do dvou týdnů (a pak už se řeší „jen“ následky toho, co napáchal) a jiní zůstávají infekční i měsíce. Nikdo neví ani to, jak je možné, že někteří lidé jsou pozitivní, ale partneři, se kterými žijí, mají test opakovaně negativní. Ten virus se nechová vždycky předvídatelně.

Jediné, co je momentálně na oddělení předvídatelné, je to, že oběd bude dobrý. A nové výsledky testů z laboratoře přišly zrovna, když sestry jedly. Dneska byl řízek s bramborem.

„Ty jo, to je dobrý,“ hodnotily sestry s červenými obličeji, otlačenými od respirátorů.

„Je to od Pohlreicha, tak ještě aby ne,“ řekla staniční sestra Marie Klatovská.

„To je od Pohlreicha?“ diví se sestra Jana. „No já jsem si říkala, že ty špagety posledně byly nějaký podezřele dobrý.“

„Že děkujeme,“ vyřizuje přednosta Jan Bláha.

Zdravotníci mají většinou maximálně půl hodiny na oběd. Teď se na obědovou pauzu těší víc než jindy. Jednak proto, že si na čas můžou sundat respirátor a odstrojit se z ochranného oděvu, a taky proto, že si oblíbily obědy, které teď Zdeněk Pohlreich a jeho tým pro nemocnici vaří.

Navíc je na každé obědové krabičce obrázek, který malují děti a posílají tak vzkazy zdravotníkům. Šestiletá Ela třeba nakreslila zdravotní sestřičku s obrovskou injekcí, s ústenkou přes celou hlavu a s korunkou pro princeznu.

„To jsem já!“ poznalo se v tom hned několik sester naráz.

Iva Roze




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější