V uplynulých čtyřech letech ve vedení moravské metropole čelila Markéta Vaňková tolika krizím, jako žádný z jejích předchůdců od roku 1989. A ani závěr jejího volebního období není klidný. Brno doplácí na to, že zaujalo ekologický přístup a vsadilo na plyn. Co se týče vytápění, je na něm závislé z 80 % a z velkých tuzemských měst je na tom nejhůř. Odpojit se od plynu by mu měly pomoct nový zdroj na štěpku, jehož stavba začne každým dnem, a tzv. třetí kotel na spalování odpadu. To ale stačit nebude. Pojistkou na další zimu by tak měly být původně plynové kotle předělané na kotle na lehké topné oleje. „Paradoxně bychom se spalováním LTO zase vrátili k méně ekologickému řešení, nicméně měli bychom teplo,“ má jasno brněnská primátorka.
Kdybych nevěřila, že křeslo primátorky obhájím, znovu bych nekandidovala, říká Markéta Vaňková, která své rozhodnutí opakovaně se ucházet o důvěru voličů pečlivě zvažovala. „Z osobních důvodů jsem se hodně rozhodovala, jestli trošku nezklidnit můj osobní život, zejména s ohledem na to, že mám babičku v poměrně pokročilém věku a nemůžu se jí věnovat tolik, kolik bych si přála,“ přiznává otevřeně. Pro její znovuzvolení podle ní hovoří to, jakým způsobem se vypořádala s problémy spojenými nejprve s pandemií, poté s válkou na Ukrajině a teď s vysokými cenami energií. „Myslím si, že jako Brno jsme byli leckdy lídrem v některých řešeních. Třeba u toho covidu jsme jako první začali antigenně testovat v domovech pro seniory,“ dokládá své úspěchy.
Hlavní motivací je jí přitom podle jejích slov to, aby se Brňané ve městě cítili příjemně. A to i v jeho centru. „Zakládáme si na tom, že není primárně pro turisty, i když turisty samozřejmě vítáme a ráda tam slyším cizí jazyk, ale primárně všechny ty aktivity, které děláme, tak děláme proto, aby se tam dobře žilo našim občanům,“ říká Vaňková a připouští, že ne vždy je přitom možné zavděčit se všem.
V případě zákazu vjezdu aut na centrální náměstí Svobody proti sobě poštvala taxikáře, kterým se nelíbí, že by se z dočasného omezení mělo stát trvalé. „Protestují, ale úplně tomu nerozumím, protože si nemyslím, že by to pro lidi, kteří využívají taxislužbu, bylo nějakým problémem,“ říká brněnská primátorka a připouští, že do budoucna by mohlo dojít k dalšímu rozšíření klidové zóny. „Určitě se o tom taky budeme bavit. Podněty pro proto, aby to tak bylo, jsou, na druhé straně se to snažíme vyvážit i ve vztahu k těm bydlícím, kteří tam jsou, protože my v centru města máme skutečně i lidi, kteří tam žijí, nemáme tam jenom mrtvé zóny a restaurace. Těch možností je spoustu, v tuto chvíli jsem ráda, že jsme si to vyzkoušeli na tom náměstí Svobody, vypadá to, že je to úspěšné, i když zase říkám, ne všichni jsou spokojeni. Ti, co tam bydlí, tak se jim to nelíbí, což vnímám,“ dodává s tím, že její snahou je najít kompromis přijatelný jak pro rezidenty, tak pro poměrně velkou skupinu lidí, kteří se do centra chodí bavit. „My jsme rádi, že centrum žije, nechceme, aby to bylo tak, že centrum se vylidní,“ vysvětluje důvody další potenciální regulace.
Je kritika, která padá na její hlavu v souvislosti se zadlužováním města, oprávněná? S kým je v případě svého znovuzvolení ochotná jednat a s kým to odmítá? Čím vysvětluje, že se jeden z jejích hlavních úkolů končícího volebního období, kterým bylo schválení územního plánu, nepovedlo splnit? Je podle ní plošné zastropování cen energií správné? A jaké problémy si klade za cíl vyřešit, pokud bude městu vládnout další čtyři roky? Na tyto a další otázky odpovídala Markéta Vaňková, primátorka města Brna.
