Bylo by krajně podezřelé, kdyby se dva nejslavnější superhrdinové nakladatelství DC nedočkali k Vánocům vlastního komiksu. Batman začíná od nuly, zatímco Superman je hostem v komiksu Lex Luthor, který pojednává o Kryptoňanově největším lidském nepříteli. Oba komiksy patří k tomu nejlepšímu, co mainstream v posledním roce nabídl. Výhodou je i skutečnost, že se jedná o uzavřené příběhy.
Lex Luthor je multimiliardář, který se snaží zlikvidovat Supermana, a zároveň dokázat, že je muž z oceli prachsprostým přistěhovalcem, který na Zem přišel jen proto, aby zašlapal do země běžné lidi. Scenárista Brian Azzarello patří k těm nejlepším v branži; podíval se na padoucha novýma očima a věnoval mu dostatek prostoru, aby seznámil čtenáře se svými obavami a dokázal, že Superman není jen asociálním géniem, ale také člověkem schopným citů. Sice se ukáže, že jsou to city dost patologické, ale přece jen to city jsou.
Příběh je pojat jako zpověď velkého vizionáře, podle nějž je jedinou cestou, jak popostrčit lidstvo k dalšímu vývojovému stupni, odstranění Supermana. Lex Luthor trpí zjevnou xenofobií, ale omlouvá si ji (jako ostatně většina reálných xenofobů) touhou pomoci vlastnímu lidu, v tomto případě celé planetě.
Azzarellovi se přitom podařilo něco neuvěřitelného, a to i díky náladám panujícím v současné společnosti. Vytvořil jeden z mála nepatetických komiksů o Supermanovi (rozhodně první, který vyšel u nás) a díky scenáristickému kroku stranou zvládl nahlédnout celý příběh z jiného úhlu. Jeho Lex Luthor je chytrý hráč, který přemýšlí mnoho tahů dopředu, jak by vmanévroval Supermana do pozice, jež by dokázala, že není člověk, že neuvažuje jako my, že je prostě jen cizím elementem, před nímž je nutné mít se na pozoru. Díky skvělému scénáři a velmi atraktivní kresbě Leeho Bermeja se Luthorova obsese stává krásně plastickou a my tak máme v rukou nejlepší komiks se Supermanem, který u nás kdy vyšel – a to právě teď v překladu Martina D. Antonína v nakladatelství BB/art.
Scott Snyder je nejnovější velká hvězda mezi komiksovými scenáristy, což dokazuje i skutečnost, že jeho díla u nás vycházejí dost rychle po originálech. K nejoceňovanějším patří jeho práce na Batmanovi, kde se mu po dlouhých letech podařilo přijít s příběhem „soví ságy“, který se zařadil do kánonu postavy – tedy mezi díla, jež mění celou zažitou historii. Nově se snaží jít až do časů, kdy Bruce Wayne ještě nebyl Batman.
Batmanův Rok jedna napsal Frank Miller, komiksová legenda. Snyder si ale troufá vyzvat jej na souboj a jít do ještě vzdálenější minulosti, kdy Gotham sužuje gang padoucha Red Hooda, který se podle některých scénářů stane později Jokerem. Jako doslov knihy nalezneme motivační dopis Scotta Snydera, v němž popisuje, jak by měl příběh vypadat. Moderní, svěží, ne tak temný, trochu sci-fi… Ano, Rok nula se neodehrává v daleké minulosti, působí naopak velmi současně.
Snyder si navíc hraje i s vyprávěcí formou. Na komiksovou historii odkazuje stránkami, které jsou zaplněny texty tak hustě, že připomínají komiksy 70. let, což pak střídají několikastránkové komiksové sekvence takřka beze slov, na kterých vynikne působivá a skutečně svěží kresba Grega Capulla a dalších autorů. Snyder si uvědomuje, jak těžký úkol na sebe vzal – není však v pozici, kdy by si mohl dávat malé cíle. Fanoušci čekají, že opět přijde s něčím bombastickým, co je ohromí, co přepíše dějiny komiksů s Batmanem.
Je jisté, že na podobný kousek má. Ovšem dočkáme se ho až někdy v budoucnosti. Rok nula je sice o poznání lepší než Smrt rodiny, minulý příběh Scotta Snydera z Gothamu, ale přestože představuje špičku současných komiksů s Batmanem v hlavní roli, na Soví tribunál nemá.
I tak jsou Snyderovy příběhy, které u nás vycházejí u nakladatelství Crew (tento v překladu Štěpána Kopřivy), jistým svátkem komiksových fandů. V současnosti Snyder píše nejinovativněji ze všech, zkouší nové cesty a nebojí se experimentů ani na poli jednoho z nejtradičnějších komiksů všech dob. Už nyní je jisté, že na jeho působení v temném městě Gotham se bude vzpomínat dlouhá léta.
