Věčně druhý: Pavel Kosatík poodkrývá Benešův stín nad českými dějinami.
„Buď požehnaný květen, jenž vlasti mé dal květ, o jehož růstu budou dějiny vyprávět. S jabloní růžných lístků se snášel k střeše vír, pod níž se prosté matce narodil bohatýr.“ I když to dnes zní neuvěřitelně, i takto byl do konce 30. let oslavován druhý československý prezident. Máme Edvarda Beneše proč oslavovat a co se od něj učit? Spisovatel, scenárista a publicista Pavel Kosatík (*1962) přináší ve své čtyřsetstránkové knize O tom Benešovi, kterou nedávno vydalo Universum, jeho silně kritický, ale nikoli zaujatý životopis i psychologický portrét.
Líčí ho jako nesmírně pracovitého člověka a schopného diplomata s velkými zásluhami o vznik Československa i dalšími: „Žádný evropský politik mezi světovými válkami neodvedl pro jednotu kontinentu tolik práce jako on,“ píše. Zároveň prý byl Beneš intrikánem, který se rychle zbavoval potenciálních konkurentů, a T. G. Masarykem v tomto směru někdy i manipuloval. Kosatík jej ukazuje jako člověka ambiciózního a sebestředného, jejž víra ve vlastní neomylnost zaháněla do slepých uliček: „Tam, kde bylo třeba diskutovat, názory ostatních často prostě nevnímal.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
