Video placeholder

Od pračlověka k Pánubohu. Připomeňte si 10 nejlepších filmových a televizních rolí Jiřího Bartošky

-voj-

Lovec z doby kamenné, milovník žen, neurvalý banderovec, zhrzený židovský houslista za druhé světové války, farář... Herecký arzenál Jiřího Bartošky (1947–2025) byl úctyhodně široký, a to zde nezmiňujeme jeho postavy divadelní. Jeden z nejpopulárnějších českých herců, kterému slušela i nálepka sexsymbol, se stal nesmrtelným také díky své životní roli prezidenta MFF Karlovy Vary.

Teorie tygra (2016)

Teorie tygra

Jiří Bartoška jako veterinář Jan, který se rozhodne „vyřešit“ krizi pozdního věku předstíráním duševní choroby, aby se vymanil z dusivého tlaku žen svého života – tchýně (Iva Janžurová), manželky (Eliška Balzerová) a dcery (Táňa Vilhelmová). Film o lvovi, co odmítl pelichat, napsal a natočil někdejší šéfredaktor Reflexu Radek Bajgar.

Anděl Páně (2005)

Anděl páně

Film plánovaný původně jako televizní se nakonec dostal do kin, stal se v nich obřím hitem a když se obloukem dostal na obrazovky, proměnil se díky každoročním vánočním reprízám v milovanou novodobou pohádkovou klasiku. V příběhu o andělu popletovi a poťouchlém čertu Bartoška hraje samotného Pánaboha, laskavě shlížejícího na nebeské i pozemské pinožení. Skoro jako když z pozice prezidentka nazíral cvrkot na karlovarském filmovém festivalu.

Všichni moji blízcí (1999)

Všichni moji blízcí

Ve snímku inspirovaném hrdinstvím Nicholase Wintona a jeho záchranou 669 dětí před nacisty Jiří Bartoška ztvárnil židovského houslového virtuóza Samuela, kterému se postupně hroutí život profesní i osobní. Za neokázalý, tlumený a přitom plnokrevný výkon ve vedlejší roli herec obdržel Českého lva.

Je třeba zabít Sekala (1998)

Je třeba zabít Sekala

První nominaci na Českého lva Jiří Bartoška získal za ztvárnění faráře, který se během německé okupace snaží ustát komplikovanou situaci v hanácké vesnici, být oporou všem, kdo o ni požádají, a zároveň nepřijít o víru. Drama režiséra Vladimíra Michálka podle scénáře Jiřího Křižana běželo v hlavní soutěži MFF Karlovy Vary už během Bartoškova prezidentování.

Hřbitov pro cizince (1991)

Hřbitov pro cizince

Nádherný herecký duel Jiřího Bartošky a Josefa Dvořáka, podepřený skvělým scénářem Jiřího Hubače. Jindřich a Vilda za války bojovali v Anglii jako čeští letci v RAF a po návratu domů za to byli komunistickým režimem náležitě „odměněni“. Krutě tragikomická televizní hra je příběhem o síle přátelství a lidské důstojnosti.

Tichá radosť (1985)

Tichá radost

Slovenský režisér a dokumentarista Dušan Hanák natočil během normalizace citlivý portrét zdravotní sestry Soni, která se pokouší vystoupit z životní prázdnoty. Jedním z mužů, jež na této cestě potkává, je švarný, ale poněkud ženatý lékař Macko. Hereckou partnerkou Jiřímu Bartoškovi byla Magda Vášáryová.

Sanitka (1984)

Sanitka

Jeden z nejpopulárnějších normalizačních seriálů zachycoval dění v pražské záchranné službě od roku 1956 do 70. let. Bartoškův MUDr. Richard Skalka v plejádě postav vynikal jako mimořádně pohledný a charismatický muž, za kterým se nejedna žena otočila. Jeho smrt v předposledním, desátém díle patřila mezi zásadní televizní události své doby.

Katapult (1983)

Katapult

Mladý a pohledný třiatřicetiletý inženýr Jacek Jošt má hezkou ženu a malou dcerku, ale trpí všednodenním stereotypem; v 80. letech byl každý den v Československu šedivý. Počítač mu vybere pět žen... a na Jiřím Bartoškovi tehdy mohly nechat oči statisíce divaček. Adaptaci románu Vladimíra Párala natočil Jaromil Jireš.

Stíny horkého léta (1977)

Stíny horkého léta

Možná nejdrsnější role Jiřího Bartošky. Coby banderovec řečený Bělovlasý vtrhne koncem léta 1947 na osamělý statek v kopcích se svými spolubojovníky a je odhodlaný přežít za každou cenu. Balada Františka Vláčila podle scénáře Jiřího Křižana byla v roce 2024 digitálně restaurována a uvedená na MFF Karlovy Vary, kde film v původní premiéře v roce 1977 vyhrál Křišťálový glóbus.

Osada Havranů (1977)

Osada Havranů

... a taky Na veliké řece a Volání rodu. Ve volné dobrodružné trilogii z pravěku podle knih jeho popularizátora Eduarda Štorcha Jiří Bartoška hraje lovce Sokola, který zasvěcuje hlavního hrdinu Havranpírka do činností doby kamenné. K hercově obrovské popularitě jistě přispělo, že v této trilogii z počátků své filmové kariéry strávil část děje polonahý.