nahoru

Chcete-li prchat před démony, padělání dokumentů není dobrý nápad, napovídá komiks Načmáranec

Petr Šmeral 8. srpna 2020 • 15:30
Chcete-li prchat před démony, padělání dokumentů není dobrý nápad, napovídá komiks Načmáranec
foto: Archiv nakladatelství Argo

Betty je mladá Pařížanka, která žije v jedné domácnosti s dcerou Clarou a stárnoucí matkou, kdysi slavnou autorkou strašidelných příběhů pro děti. Jednoho dne matka upadne do komatu a během její hospitalizace začne kolem domácnosti čmuchat podivný tvor, jakoby opeřený, který snad ani není člověkem. Zanechá výhrůžný vzkaz a zmizí. Zmatená Betty s Clarou prohledají byt a zjistí, že onen tvor babičku vydírá – celá léta mu platí nemalé finanční částky.

O co mu může jít? Ženy se pustí do pátrání a postupně se dobírají ke stále temnějším poznatkům o vlastní rodině. Třeba k tomu, že se ve skutečnosti jmenují úplně jinak a díky babičce žijí desítky let pod falešnou identitou. Babička z nějakého důvodu chtěla rodinu ukrýt, ale proč? Souvisí s tím tajemný opeřenec? Nebo snad Načmáranec, obří bytost, kterou děti z jejich rodové linie umanutě kreslí znovu a znovu?

Víte, jak to je s kabalou

Betty se spojí se starým židem Lévym, synem člověka, který babičce vyhotovil falešnou identitu. Ten o nebezpečném opeřenci ví. Jedná se o bytost původně vymyšlenou, ale víte, jak to je s kabalou. Tam někdy stačí něco vyslovit a zhmotnění toho slova je na světě. Opeřenec je zhmotnění, které se jaksi vymklo. Teď jde po stopách prchající Betty a Clary a rozsévá kolem sebe smrt.

První polovina objemného grafického románu Načmáranec (vydalo Argo) je naprosto strhující. Záhady a napětí se vrší, knihu prostě není možné odložit. V druhé polovině, když už začne být jasné, že nesledujeme sociální příběh ze současné Francie, ale spíše temnou městskou fantasy, a když se nějaké záhady vysvětlí, děj trošku tah ztrácí. Přesto vás dál popohání zbytková zvědavost a také sympatické postavy, jimiž je příběh zabydlen.

Příběh o ženské síle a soudržnosti

Scenárista dává najevo obeznámenost s teoretickými trendy, když se dějem dotkne Guye Deborda, situacionistů a psychogeografie. Popravdě, tato odbočka by snad v knize ani nemusela být. Objevivší se parta psychogeografů děj zbytečně zbaví koncentrace a dodá mu také docela nadbytečnou milostnou zápletku.

Závěr pak je snad až příliš idylický. To ale nic nemění na tom, že Načmáranec je jedinečný příběh, který uspokojí náročnější dospělé čtenáře i mladistvé prahnoucí po tajemnu. Autorem scénáře je francouzský sci-fi spisovatel s pseudonymem Serge Lehman, který píše romány, komiksy a podílel se též na scénáři k filmu Nesmrtelný podle komiksů Enkiho Bilala.

O kresbu se postaral o deset let mladší Švýcar Frederik Peeters, jemuž před dvanácti lety vyšel česky autobiografický komiks Modré pilulky. Kresebně je kniha naprosto suverénní. Obličeje mužů tíhnou ke karikaturám, ale naštěstí je tento komiks především o ženách. Vlastně je to příběh o ženské síle a soudržnosti. Naprosto brilantní je pak zachycení exteriérů v nejrůznějších denních i ročních obdobích.

Československá stopa

V knize se mihnou odkazy na Československo. Je to dáno jednak tím, že s Čechami je spojená golemovská legenda, ale možná i tím, že ze slovenské části země pocházel Adolf Burger, který pod nátlakem pro nacisty padělal peníze a dokumenty. Je dost možné, že jeho příběh scenáristu částečně inspiroval. Komiks začal vznikat právě v době, kdy Burger ve věku 99 let zemřel. V českém vydání se tedy jedná o docela horkou novinku, která je vítaným obohacením komiksové nabídky.

Petr Šmeral




Diskuse ke článku