Důchodový systém v sobě skrývá diskriminaci mužů. Ti umírají dříve a mají menší šanci užít si výhod | Reflex.cz
nahoru

Důchodový systém v sobě skrývá diskriminaci mužů. Ti umírají dříve a mají menší šanci užít si výhod

Petr Kolman21. září 2019 • 16:00
Ženy mají větší šanci, že si užijí důchodcovských výhod po 85 roku věku.
Ženy mají větší šanci, že si užijí důchodcovských výhod po 85 roku věku.
• foto: 
Foto Bilderbox, ara

Před několika dny podepsal prezident novelu zákona o důchodovém pojištění. Podle ní by se měly od příštího roku starobní důchody navýšit v průměru o devět set korun. Pro řadu seniorů může být tato částka zásadní. I když se průměrný důchod od ledna zvedne v průměru na poměrně slušných 14 400 korun, současně platí, že přibližně každý sedmý český a moravský senior živoří pod hranicí chudoby. Prostě i mezi seniory existují stále větší rozdíly, ne každý si žije jak spokojený dědeček či babička z reklamy na penzijní pojištění skotačící s vnoučaty po horách a akvaparcích.

Do informační mozaiky nicméně musím doplnit, že rozdíly v životní úrovni v Česku jsou v komparaci s jinými státy i přes výše zmíněný smutný trend nadále relativně nízké. A to je dobře, extrémně rozkastovanou nepřátelskou společnost snad nikdo rozumný ve střední Evropě nechce.

Trochu čísel z českého důchodového systému nikoho nezabije: Průměrná penze se od ledna 2020 zvedne na cca 14 400 korun, ke konci prosince 2018 činila 12 418 korun. Za zvýšením částky nejsou jen valorizace, ale i zvýšení penze o dalších tisíc korun lidem nad 85 let a to, že noví důchodci odcházejí na odpočinek s vyšším důchodem než dřív.

U zvýšení o tisíc korun pro osoby starší 85 let bych se rád analytičtěji zastavil. Každý si asi řekne: To je dobře, že se těmto starším lidem pomohlo. Citovaný fakt samozřejmě vítám i já, nicméně je špatné jen klouzat po povrchu. Rádoby stejná hranice, tedy 85 let, je ve svých důsledcích diskriminační.

I středoškoláci dnes vědí, že muži se v ČR dožívají v průměru o šest let méně než ženy. Průměrná délka dožití je v Česku u žen 82,1 roku, u mužů jen 76,2 roku. Je velkým otazníkem, proč tento fakt nepromítli do svého rozhodování i tuzemští zákonodárci, kteří jinak velice dbají na rovnost dopadů našich právních norem. Pokud by zákonodárci relevantně zhodnotili společenskou situaci, k čemuž je mimo jiné nabádají i legislativní pravidla vlády, tak by hranici pro navýšení u mužů měl stanovit na přibližně 80 let, a ne sekundárně diskriminačně na citovaných 85 let. Vtipálek by možná dodal – nebo to ženám zvednout na devadesát let, pokud to má česká důchodová kasa zvládnout.

Na závěr si musím postesknout, že čeští politici a političky, tedy lidé, kteří jinak tak rádi bojují proti diskriminacím všeho druhu a podepisují různé mezinárodní antidiskriminační dokumenty, by se měli vážněji zamyslet, zda dělají skutečně vše pro to, aby část zdejšího obyvatelstva nebyla znevýhodněna.

Autor je právník.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější