Švýcarský rozpočet skončil po deseti letech se schodkem ve výši jedné miliardy franků, což je přibližně 26,2 miliardy korun. Jenže rozpočet musí být podle ústavy vyrovnaný a tak se švýcarská vláda chystá škrtat zbytné výdaje. Naproti tomu česká vláda naplánovala na letošní rok o 100 miliard vyšší výdaje než příjmy.
Švýcaři v roce 2002 schválili v referendu změnu ústavy a od té doby musí být rozpočet vyrovnaný nebo přebytkový. I na loňský rok měla vláda schválený přebytek 121 milionů franků, hospodaření ale skončilo nakonec deficitem 124 milionů franků. To sice představuje jen 0,02 procenta HDP, ale přesto se to vážně řeší.
Švýcarská ministryně financí Eveline Widmer-Schlumpfová se teď z výsledku musí zodpovídat. To zní pro nás jako z jiného světa. Česká vláda hospodaří s deficitem 100 miliard korun, což jsou přibližně 3 procenta HDP a nikdo si z toho nic nedělá.
Podle ministryně financí vláda zmrazí výdaje na platy státních zaměstnanců a na externí konzultační firmy. „Zdravé veřejné finance jsou důležitou podmínkou pro to, aby Švýcarsko zůstalo konkurenceschopné a atraktivní pro investory,“ uvedla ministryně podle serveru swissinfo.ch.
K deficitu přispělo i rozhodnutí švýcarské centrální banky uvolnit kurz franku. Frank posílil a tak se znehodnotila aktiva centrální banky, která se dostala do ztráty a nevyplatila tím pádem loni dividendu. Doplatili na to její soukromí akcionáři, ale také vláda, která získává ze zákona hlavní podíl na zisku banky. Naše vláda od České národní banky žádný zisk nemá, protože ČNB byla ve ztrátě v podstatě od počátku své existence.
Díky zákonu o vyrovnaném rozpočtu se za posledních deset let snížil švýcarský veřejný dluh z více než 50 procent hrubého domácího produktu na nynějších 35 procent HDP.
U nás naopak vlády hospodaří každý rok s deficitem a ústava žádné omezení, pokud jde o utrácení, nedává. Náš veřejný dluh tak naopak za posledních deset let vzrostl z 30 procent na 45 procent HDP. Ministr Andrej Babiš sice naoko státní dluh loni snížil, ale jen tím, že použil na zaplacení deficitu poslední peněžní rezervy státu a zadlužení tak přesunul do příštích let.
Zákon o vyrovnaném rozpočtu má od roku 2008 i Německo. Slovensko má zase zákon, který nedovoluje vládě zvyšovat dluh nad 60 procent HDP. Jen my nic a naše vláda Českou republiku vesele zadlužuje dál.
