Jak se dalo očekávat, nakonec se ukázalo, že Ivo Rittig, podnikatel viněný z trestné činnosti, je ve skutečnosti nemajetný chuďas, všechno prý patří jeho právníkům.
Běžný smrtelník by si mohl myslet, že Rittig má vystaráno, nemovitosti tady a v Monaku, letadlo, dopřává si služeb velmi obratných právníků. A když by mu policie chtěla sáhnout na majetek, najednou se ukazuje, že chudákovi nic nepatří.
Co ten nebožák provedl a co mu tedy vlastně patří? Jde o to, čemu se říká „kauza jízdenek“ v Pražském Dopravním podniku. DP uzavřel před šesti lety bez výběrového řízení smlouvu na dodávky papírových jízdenek se společností Neograph. Za jeden normální lístek platil dopravce 37 haléřů. Sedmnáct haléřů ale firma údajně přeposílala zahraniční společnosti Cokeville Assets na Britských Panenských ostrovech. Protože se ročně takových jízdenek prodá několik desítek milionů kusů, jde celkem o částky několika milionů.
Panenský majetek
Co má Rittig společného s nějakou firmou na Panenských ostrovech? Na to se zaměřil Nadační fond proti korupci. (To je česká nestátní nadace, kterou v roce 2011 založili podnikatelé Karel Janeček, Stanislav Bernard a herec a moderátor Jan Kraus a jeho cílem je boj proti korupci v Česku.) Fond poukázal na to, že firma Cokeville Assets má s Ivo Rittigem poradenskou smlouvu a posílala mu měsíčně milionové částky. Proto byl Rittig s dalšími čtyřmi osobami (dva jeho právníci, zástupce společnosti Neograph a zástupce Cokeville Assets) obviněn z praní špinavých peněz.
A hle, majetek Ivo Rittiga je jak v Monaku, kde má trvalý pobyt, tak v Česku nedostupný. MF DNES to řekla nejmenovaná osoba podílející se na vyšetřování: „Mohu potvrdit, že jsme v rámci mezinárodní policejní a justiční spolupráce nedohledali žádný nemovitý majetek Ivo Rittiga v Monaku,“. Proč se policie o Rittigovo bohatství zajímá? Protože by z něj šlo uhradit škodu, která prý dělá několik desítek milionů korun. Jenže podle policie má Rittig svůj apartmán v Monte Carlu oficiálně jen pronajatý. V roce 2009 tak prý například platil 3 000 eur měsíčně a 200 eur za služby. Jinak nemá v Monaku nic. Majetky, které Rittig užívá, jsou napsané na právníky a na firmy založené v Karibiku. Dotyční se pochopitelně odmítají k věci vyjádřit. Znamená to tedy konec spravedlnosti? Bude si Rittig jako nějvětší nuzák mezi nuzáky, který nemá ani na psí boudu užívat v „cizím“ a škodu nikdo nenahradí? Beznadějné to ještě není. Bylo by možné zabavit majetek, který je financován z praní špinavých peněz, ať už patří komukoli. Aspoň by se Rittig nemusel litovat, když mu nic stejně nepatří. Uvidíme, jak bude policie úspěšná.
Jednou jsi nahoře, jednou dole
Osudy některých podezřelých bohatců z první fáze transformace jsou skutečně hodné slz. Vladimír Stehlík, který chodil po svém podniku s pistolí, teď údajně řeší, kde vezme peníze na cigarety a z čeho si dobije kredit v mobilu.
Viktor Kožený, který rozjel slibem desetinásobku kuponovou privatizaci, se nemůže hnout z Baham, protože po něm jdou Američané. Byl jimi obviněn z úplatkářství, kterého se prý dopustil v Ázerbájdžánu Dříve ještě Kožený vykládal novinářům, jak při potápění promýšlí finanční strategie (asi se inspiroval žraloky) a potom zase, jak vymyslel stroj, který bude plést letadla asi jako když tetka plete svetr. Teď už mu moc peněz nezbylo a on nesmí vytáhnout paty z Baham, jinak by se mu na mnoho let o bezstarostný pobyt v jednotném mundůru nejspíš postaraly americké úřady, které slova jako Harvard v názvu moc nedojmou, protože je nedojme nic. V současnosti se zabývá údajně problematickou „skenování duší“ a „digitálním downloadováním lidské osobnosti“.
Rittig je na tom vlastně dobře, kdo nic nemá, nemá co ztratit. Je to vlastně takový druhý papež František. Jen by ještě bylo zajímavé zjistit, komu vlastně patří to letadlo, co s ním létá do Monaka a za obchodem, pokud nemá zrovna zabavený pas. Třeba ani to nemá. Je prostě jeden z nás, obyčejný chudý Čech.
