Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. Zdroj: Profimedia

Zvýšení konkurenceschopnosti EU? Nové technologie šlechtění mohou pomoci zemědělcům i krajině

PETR HAVEL

Jednou z priorit, kterou opakovaně zmiňuje současné vedení EU i samotný eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen, je potřeba zvýšit konkurenceschopnost Unie, zejména vůči mimoevropským zemím. Tato potřeba navíc aktuálně roste s nástupem nové americké administrativy v čele se znovuzvoleným prezidentem Trumpem.

Významným příspěvkem ke zvýšení konkurenceschopnosti by měly být zcela jistě investice do nových technologií, a zejména pak přenos výsledků vědy a výzkumu do zemědělské praxe. V tom má ovšem EU velké rezervy, například v neustálém odkládání praktického využití nových šlechtitelských technologií (new genomic techniques – NGT) na bázi editace genů, označovaných obvykle jako technologie CRISPR. Evropa je přitom v současné době jediným nadnárodním ekonomickým společenstvím, kde se CRISPR nemůže komerčně uplatnit v produkci surovin pro výrobu potravin, a už léta jí proto v porovnání se světem ujíždí vlak.

Přednosti zemědělských surovin (nejde jen o hospodářské plodiny, ale také o hospodářská zvířata) vyšlechtěných prostřednictvím editace genů navíc nespočívají pouze v ekonomických výhodách, jako je vyšší hektarový výnos nebo vyšší užitkovost hospodářských zvířat. Komodity vyvinuté na bázi CRISPR jsou totiž přínosem i pro krajinu, neboť k jejich produkci není nutné zatěžovat životní prostřední chemickými přípravky, které plodiny chrání vůči škůdcům. Jak dokazují zkušenosti z celého světa, jsou plodiny s editovaným genem odolnější vůči škůdcům, odolnější jsou ale i vůči stále četnějším extrémním projevům počasí, například nedostatku vláhy, a kromě toho mají nižší uhlíkovou stopu. Technologie CRISPR kromě toho zvyšují nutriční hodnotu potravin, neboť příslušné plodiny i hospodářská zvířata díky tomu obsahují více pro člověka prospěšných látek, a to zdaleka nejen vitamínů.

I proto je vhodné přivítat plánovaný vznik Meziresortní rady pro genetiku a genomiku, který posvětila v minulých dnech Vláda ČR. Uvedenou radu mají vytvořit experti z Ministerstva zemědělství a zdravotnictví, což má svou logiku, neboť právě ve zdravotnictví k využití CRISPR, i v EU, dochází. Předpokládaný rozvoj spolupráce mezi oběma resorty by navíc také mohl zreálnit požadavky Ministerstva zdravotnictví na změny ve struktuře stravování školáků, která by měla nastat v příštím školním roce, tedy od podzimu 2025. Dodat lze jen, že ČR je v rámci EU dlouhodobě zastáncem nových šlechtitelských technologií, a to i geneticky modifikovaných organismů (GMO). Ve své době byla ostatně ČR jedinou členkou zemí EU, v níž se pěstovaly jediné dvě plodiny povolené EU ke komerčnímu pěstování, ne ale k lidské spotřebě. Tehdy šlo o GMO kukuřici a brambory.

Editace genů nicméně není totéž, co GMO, neboť při editaci se mění pouze gen šlechtěného organismu a nevnáší se do něj geny cizí. To se zdá být i společensky přijatelnější („přirozenější“), a nejen proto požaduje již několik let stará iniciativa evropských vědců (je jich více než 300 napříč všemi státy), aby se CRISPR mohl v EU komerčně využívat při produkci surovin k výrobě potravin. EU přitom využívá zákazu využívat GMO i CRISPR zejména jako netarifní překážku zahraničního obchodu a oficiálně tak brání evropské zemědělce, ve skutečnosti tím ale snižuje jejich konkurenceschopnost.

Důležitost vývoje nových metod šlechtění, jako je editace genomu, byla také již veřejně oceněna udělením Nobelovy ceny v oboru chemie za vývoj metody CRISPR/Cas9 v roce 2020 Emmanuelle Charpentier (působící v Berlíně na Max-Planck-Institutu) a Jennifer A. Doudna (University of California, Berkeley, CA, USA). Svůj postoj v zájmu evropských zemědělců by proto měla přehodnotit i Evropská Komise a lze jen doufat, že se přitom bude řídit skutečnými vědeckými poznatky.