To byl zas týden zmatený jak včela. Premiéra Fica dopravila helikoptéra domů. Zaplaťbůh se uzdravuje. To je dobré pro něj i pro Slovensko. To se zatím neuzdravuje. Vláda chce zkrotit veřejnoprávní média, aby přestala vládu špinit. Končívá to diktaturou nebo dalším zesměšněním vlády. Činitelé autoritativních států často onemocní mocipanskou nemocí a zblbnou. Nevěří, že je země kulatá, jak se to nedávno stalo jednomu slovenskému činiteli, který žije na placaté Zemi. Ale nesmějte se, v Čechách je spolek, jenž chce rehabilitovat perpetuum mobile. Politika je terén fantaskní. To by nemuselo nikomu vadit, kdyby vláda tomu perpetuu mobile nedávala dotaci.
Všechno je prostě o chlup, pravda nebo lež, vítěz a poražený. Góly hokejových hrdinů nás sjednotily, vlily do nás novou hrdost a začali jsme si víc vážit státu. To se stane pokaždé, když nějací sportovci výtečně uspějí v hokeji nebo ve fotbale. Když se něco takového jako „zlaté nohy Panenkovy“ dlouho nestane, běží státní hrdost svou vlastní silou a nikdo se o ni extra nestará. Když sportovec vyhraje, člověk je rád, dál to ale nevede. Pokyn skákej jako Čech je nesmysl. Nevěřím, že hrdost na stát a národní smíření záleží na vstřelených brankách, jež samy často záleží na milimetrech, vteřinách a náhodě. Sám jsem viděl tři nastřelené tyčky, které rozhodly výsledek. Dva milimetry a mohl být o tři góly opačný. Že by na milimetrech a zlomcích vteřin záleželo národní smíření? To by byl vratký stát…
Naproti vchodu do předsednictva vlády se před rokem uhnízdil podivín, který nenávidí vládu. Občas na ni pokřikuje nadávky, jindy ve svém hadrovém příbytku tiše zapáchá. Po roce marných pokusů chlapa vystrnadit vyšlo najevo, že s ním nikdo nehne. Naše demokracie chrání i jeho práva, což je velkorysý projev svobody, ale kdo to má čichat. Nevěřím, že zákonodárci měli kdy na mysli zrovna práva tohoto podivína, ale budiž. Jen by mě zajímalo, jestli vítr zanesl někdy pach podivínova sídla až do kanceláře premiéra. Začichat tam opozice, spustila by ve sněmovně, že něco shnilého páchne ve státě a že ona ví co. A to už by byl sakra nějaký vliv opozice na českou politiku. (Všimněte si, jak ve slušnosti jdu příkladem, aby se opozice zlepšila ve výrazivu.)
Podivína před sídlem premiéra mohli vyčenichat i zahraniční politici. Bylo jich před týdnem v Praze plno. Mohli by se ptát, co to tady smrdí na chodníku. A my bychom odpověděli: To nic, to nám tu jen trochu zkysla svoboda. Nebo vznešeněji: Máme tady poustevníka. Přišel ze středověku, tak páchne. Vál ale příznivý vítr, nikdo neucítil nic a Praha se na týden stala podle projednávaných otázek a světového zájmu o ně centrem zeměkoule. Opozice si to nemyslí, na vládu se vzteká, protože tam místo Fialy měl být světový politik Babiš.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
