V rámci mé nové profese kulturního pracovníka za času pandemie objíždím nejrůznější místa a města a snažím se někde umístit ty naše trubky s poezií. Kultura na venku, pro dva, na každém místě dvacet převážně básní a zvuků, které se týkají toho místa. Máme ho na kliku, když nastane blackout, nás se to netýká.
Dáváme si schůzky se starosty a místostarosty. Řešíme, jestli by se mluvící roura někam hodila. Je to práce snů. Mohl jsem si přes zavřené okresy cestovat z místa do místa. Prohlížet si město s ohledem na to, kam ji umístit. To si vlastně člověk zkouší principy urbanismu.
Principy, jak a kam umístit monument. Camillo Sitte v devatenáctém století popisoval, že socha se nemá umístit do centra náměstí. Tam chodí lidé, jezdí povozy. Blokovala by provoz. Má se prý počkat, až napadne sníh, pozorovat, kde se vyšlapají cestičky, kde se děti koulují a kde postaví sněhuláka. A tam se má socha umístit.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
