Hindenburg nebyl první: Málo známá havárie vzducholodi R101 si vyžádala více obětí než zkáza nacistické chlouby
Havárie vzducholodi Hindenburg v Lakehurstu 6. května 1937 vstoupila do historie stejně jako Titanic. Dodnes se o ní píšou knihy, natáčejí hrané i dokumentární filmy. Skoro nikdo ale neví, že o sedm let dříve havaroval podobný stroj a obětí bylo ještě víc než na Hindenburgu. Čtvrtého října uplynulo 95 let ode dne, kdy se při letu do Indie ve Francii zřítila britská vzducholoď R101. V jejích troskách zemřelo 48 osob, a to včetně britského ministra, lorda Thompsona.
Velké pasažérské transoceánské vzducholodě připomínají dinosaury: také tu kdysi byly, měly fascinující rozměry i zjev, patřil jim svět – a pak náhle, za tragických okolností, zmizely. Možná právě proto řadu lidí stále fascinují. Nebo je to díky jejich letu, který však staré filmy dokážou zprostředkovat pouze nedokonale: proudnicové těleso podobné gigantické velrybě, velké jako blok domů nebo zaoceánský parník, se tiše a velebně nese nevysoko nad zemí...
„Neburácela, ale předla, a když plula napříč krajinou, zastínila slunce,“ popsal ve třicátých letech minulého století jeden novinář setkání se vzducholodí. „Její stříbrný trup odrážel barvy oblohy...“
Předehra
Balóny létaly už v 18. století, ale jen tam, kam je hnal vítr. Až roku 1852 umístil Henri Giffard do gondoly proudnicového balónu malý parní stroj s vrtulí a chvíli se mu dařilo plout proti větru. Roku 1884 se elektrická vzducholoď La France dokázala na dráze dlouhé necelých osm kilometrů vrátit na místo startu, ale ani to na praktické využití nestačilo.
Přibližně ve stejné době napadlo rakousko-uherského obchodníka židovského původu Davida Schwarze řešení: řiditelná vzducholoď nemůže být nafouklá měchuřina, ale musí mít pevný trup vyztužený žebry. V Německu pak začal stavět loď, která byla celá z hliníku. Jenže ji nedostavěl, protože ve věku 45 let zemřel na infarkt ještě před prvním zkušebním letem.
Vdova Melanie byla však rozhodnutá projekt dotáhnout do konce. Sehnala jakéhosi Ernesta Jaglese, jenž byl ochotný stroj při předváděcím letu před zástupci armády pilotovat. Loď skutečně předvedla všechny požadované manévry, ale když se sesmekla řemenice náhonu jedné z vrtulí, nezkušený Jagles zpanikařil a při ukvapeném pokusu o přistání vzducholoď rozbil. Jemu se sice nic nestalo, ovšem armáda ztratila zájem.
Jednoho z přihlížejících však stroj upoutal. Jmenoval se Ferdinand Adolf Heinrich August Graf von Zeppelin. Vzducholodě s pevnou kostrou dodnes nesou jeho jméno, skutečností ale je, že od paní Schwarzové za 15 000 tehdejších marek koupil výkresy jejího muže. Technická řešení Davida Schwarze bezesporu použil, ale on, a především jím placení odborníci myšlenku dotáhli do prakticky použitelné podoby.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
