Antikoncepce začala před 65 lety měnit svět k lepšímu. Rodila se ale ve velmi podivných podmínkách.
Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv FDA schválil před 65 lety první antikoncepční pilulku na světě. Její vývoj probíhal za velmi kontroverzních podmínek, výsledek ale předčil všechna očekávání a radikálně změnil celý svět. Kromě sexuální revoluce a ženské emancipace vedl i k rychlému poklesu kriminality v 90. letech.
Historie antikoncepční pilulky je nerozlučně svázaná s osobou Margaret Sangerové. Nebojácná feministka otevřela první kliniku plánovaného mateřství už v roce 1916. Před tím byla několikrát zatčena za distribuci tiskovin informujících o způsobech, jak zabránit nechtěnému početí. Musela dokonce ze Spojených států utíkat do Evropy, aby se vyhnula vězení. Vždy se však vracela a soudy používala jako platformu pro šíření povědomí o právu žen rozhodovat o svém mateřství.
Jak kontroverzní je právo volby?
Pohnutky, které Margaret Sangerovou k boji za ženská práva přivedly, bývají někdy označovány za velmi kontroverzní. Často se setkáme s tvrzením, že byla zastánkyní malthusiánských teorií o nevyhnutelném přelidnění planety a antikoncepci prosazovala, aby katastrofě zabránila. Je také označována za propagátorkou eugeniky a obviňována, že chtěla antikoncepcí eliminovat „méněcenné“ skupiny obyvatel – Afroameričany, americké indiány, duševně nemocné a lidi žijící v extrémní chudobě. Většina z těchto argumentů je založena na dezinterpretaci jejích výroků a má za cíl aktivistku očernit. Některé názory Margaret Sangerové jsou z dnešního pohledu těžko pochopitelné, ve své době s nimi ale nebyla mezi intelektuály žádnou výjimkou. Chtěla opravdu omezit počet dětí vyrůstajících v chudobě a problematických sociálních podmínkách. Ne však jejich eliminací, ale tím, že dá ženám právo rozhodovat, kdy a s kým otěhotní. Rozhodně také nebyla rasistka. Na programech plánovaného rodičovství v chudých komunitách na jihu USA spolupracovala s vůdčími osobnostmi hnutí za práva Afroameričanů – Williamem Du Bois, Mary McLeod Bethuneovou nebo reverendem Adamem Claytonem.
Kontroverze, které se pojí s motivací pro vývoj antikoncepční pilulky, jsou ničím v porovnání s vývojem samotným. S myšlenkou vyrobit jednoduchý a účinný blokátor otěhotnění oslovila Margaret Sangerová biologa Gregory Pincuse. Pincus se specializoval na výzkum reprodukčních mechanismů savců a zkoumal, jakou roli v nich mají hormony. Velký průlom ve výzkumu nastal v roce 1951, kdy chemik Carl Djerassi syntetizoval progesteron - hormon produkovaný během těhotenství. Podáváním dávek progesteronu dokázal Pincus v laboratorních podmínkách zabránit početí u myší a králíků. S gynekologem Johnem Rockem pak tajně provedl i pokusy na několika pacientkách.
Ověřit poznatky ve velké klinické studii ale bylo v USA v podstatě nemožné kvůli zákonům zakazujícím o jakékoliv formě antikoncepce byť jen informovat. Margaret Sangerová proto doktora Pincuse propojila se svou přítelkyní, Katharine McCormickovou. Katherine byla aktivní sufražetka, bojovnice za ženskou emancipaci a disponovala obrovským měním po svém manželovi – vynálezci prvního moderního kombajnu. Díky její finanční podpoře se mohl výzkum přesunout do Portorika.
Mimo dohled úřadů
Portoriko je nezačleněné území Spojených států, které podléhá ústavě, ale má vlastní samosprávu a zákony. Během poválečného baby boomu zdejší populace rychle rostla a spolu s ní i nezaměstnanost a chudoba. Pro tajný výzkum antikoncepční pilulky zde měli Pincus a Rock dobré podmínky, mimo jiné i proto, že mohli využít sítě klinik vzniklých ještě před válkou v rámci programů Nového údělu prezidenta Roosevelta. Situace měla i stinnou stránku. Kliniky po vládě USA převzal do správy Clarence Gamble, dědic impéria Procter&Gamble, který se sám angažoval v hledání způsobů kontroly populační exploze. Jeho aktivity se bohužel ubíraly méně sofistikovaným způsobem a jeho jméno se objevuje v pozadí nechvalně proslulých programů nucené sterilizace, které v Portoriku probíhaly až do 70. let 20. století (některé zdroje uvádí, že postihly až třetinu všech zdejších žen).
Gambleovy kliniky byly pro Pincusovy testy ideálním prostředím. Ženy, které do nich docházely, viděly v účasti na studiích možnost, jak se vyhnout těhotenství i nucené sterilizaci. Vznik moderní hormonální antikoncepce ale bude navždy spojen s faktem, že se první preparát testoval za velmi neetických podmínek. Ženy z nejchudších komunit San Juanu do něj byly defakto dotlačeny a nebyly ani dostatečně informovány o rizicích a vedlejších účincích. Výsledky studie ale předčily očekávání. Antikoncepční pilulka zabránila početí ve skoro sto procentech případů.
Enovid-10
Závěry svého výzkumu zveřejnil Gregory Pincus v roce 1959. Zprávu nadepsal slovy: „Se srdečnými díky Margaret Sangerové, výsledek je dílem její průkopnické rozhodnosti“.
Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv FDA schválil preparát Enovid-10 9. května 1960. Tvrdit, že antikoncepční pilulka měla velký úspěch, by bylo hrubé nedocenění skutečnosti. Během několika měsíců se začala prodávat v celém západním světě a v roce 1965 pronikla i za železnou oponu. Prvním státem východního bloku, kde byla pod jménem Antigest registrována, bylo Československo. Ve stejném období už hormonální antikoncepci používala polovina vdaných Američanek (lékaři směli lék zpočátku předepisovat pouze vdaným ženám).
Dopad zavedení hormonální antikoncepce na podobu světa lze srovnávat snad jen s vynálezem vakcinace a antibiotik. Důsledky ale sahaly daleko mimo oblast zdravotnictví. Pilulka změnila přístup k manželskému a rodinnému soužití. Spustila sexuální a kulturní revoluci konce 60. let. Ženám se otevřely možnosti vzdělávání a volby kariéry. Na začátku 70. let byly studentky na univerzitách spíše výjimkou. V oborech jako je lékařství nebo práva, které vyžadují dlouholeté studium a praxi, byste je takřka nenašli. Na konci 70. let, kdy už byla pilulka přístupná i svobodným ženám, tvořily v posluchárnách amerických univerzit třetinu osazenstva. Sílící emancipační hnutí v USA vedlo i k zavedení federální ochrany práva na přerušení těhotenství v kauze Roe vs. Wade.
Neočekávaný důsledek
Konzervativci a strážci tradiční morálky pochopitelně viděli v hormonální antikoncepci hrozbu. Předpovídali, že se svět brzy propadne do amorálního chaosu. Ukázalo se však, že antikoncepční pilulka má ještě jeden neočekávaný efekt – rapidně klesající křivku zločinnosti. V 60., 70. a 80. letech četnost závažných zločinů v USA i jinde ve světě rapidně stoupala. Kulminovala na začátku 90. let, kdy se zdálo, že Spojené státy stojí na pokraji katastrofy. Brutalita gangů ovládajících velké části metropolí rostla, věk jejich členů naopak klesal. Policie začala zavádět drakonické metody prevence založené na nulové toleranci a soudy posílaly do vězení pachatele i tak triviálních přestupků jako bylo rozbití okna. Pak ale začala křivka zločinnosti nečekaně a prudce klesat. Mezi lety 1991 a 2001 se počet násilných trestných činů snížil o celou třetinu. V roce 1990 bylo v New Yorku ročně spácháno 2200 vražd. V roce 2018 jich bylo méně než 300.
Při hledání důvodu poklesu zločinnosti byla jmenována řada faktorů – rostoucí ekonomika, stárnutí populace, důslednost a inovativnost policejních metod, změna zákonů o střelných zbraních a další a další. V roce 2004 ale přišel ekonom Steve Levitt s jiným vysvětlením založeným na statistických a sociologických analýzách. Zavedení antikoncepce a zpřístupnění umělého přerušení těhotenství způsobilo v 70. letech rapidní pokles nechtěných těhotenství. Podle statistických ročenek byl úbytek zvlášť patrný u nezletilých a svobodných žen žijících v ekonomicky znevýhodněných podmínkách. Levitt soudí, že právě u potomků těchto žen by byla statisticky největší pravděpodobnost, že je sociální podmínky dotlačí k zapojení do kriminální činnosti. Díky antikoncepci a přístupu k interrupcím ale organizovaný zločin přišel na začátku 90. let o celou generaci nových členů, a jeho vliv začal klesat. Právo žen rozhodovat o svém mateřství se projevilo důsledky, o jakých přemýšlela už Margaret Sangerová.
