Řecko je pro turisty stále větším lákadlem. Na hosty letos však čeká razantní zvýšení pobytového poplatku
Kréta, Rhodos, Korfu, Zakynthos, Lefkada, Ithaka, Santorini, Skiathos a další řecké ostrovy každoročně patří mezi jedny z nejžádanějších dovolenkových destinací tuzemských turistů, ale i hostů z dalších evropských států. Obliba této země v jihovýchodní Evropě neustále narůstá a po covidovém intermezzu zde během letní sezony čelí doslova masovému obležení. Přestože přibývá počet domorodců, kteří z masového přílivu turistů příliš nadšení nejsou, pro řeckou ekonomiku jsou miliardy eur z kapes zahraničních cestovatelů doslova svěcenou vodou. Místní úřady však přišly ještě na jeden způsob, jak maximálně vytěžit turistický boom a přitom si ještě splnit svoje domácí úkoly v souvislosti s každoročními masivními požáry a s nedobudovanou infrastrukturou a nedostatečnou prevencí před nimi: na turisty uvalily takzvanou klimatickou taxu (jenž není součástí ceny zájezdů) a tu každoročně zvyšují. Nejinak tomu bude i letos.
Na úvod uveďme pár čísel. Podle oborových statistik a místních institucí působících v cestovním ruchu přicestovalo do Řecka v loňském roce téměř 36 milionů zahraničních turistů. Ve srovnání s rokem 2023 to bylo skoro o desetinu osob více. Tito cestovatelé a dovolenkáři tu utratili 21,7 miliardy eur (přibližně 545 miliardy korun). Nejvíce peněz přiteklo z německých (3,696 miliardy eur) a britských (3,172 miliardy eur) kapes. Ale například i hosté z Polska nebo z České republiky zde patří mezi početné a vážené hosty, kteří se velkou měrou podíleli na tom, že příjmy od turistů ze zemí v EU, ale mimo eurozónu vzrostly meziročně o více než 18 procent na téměř 2,5 miliardy eur.
Každý turista, který do Řecka jezdí opakovaně (což mohu z vlastní zkušenosti potvrdit), si ale musí všimnout, že služby i cena dovolených v této zemi jsou rok od roku vyšší. Řekové zkrátka pochopili, v čem spočívá přednost, jedinečnost a magnet jejich země a snaží se toho jaksepatří využít. Příjmy místních firem i státní poklady z turismu utěšeně narůstají, díky čemuž může athénská vláda rychleji snižovat svoje astronomické zadlužení a zároveň se tak opět zvyšuje životní úroveň místních lidí.
Řecko a především jeho jižní ostrovy jsou pověstné tím, že od dubna do listopadu na nich nespadne snad ani jedna dešťová kapka a naopak jsou vystaveny spalujícímu slunci. Díky tomu je zdejší vegetace již od začátku letních prázdnin zcela sežehnutá a krajina tak i více náchylná na požáry. S nimi se zde musejí potýkat každoročně. Například před dvěma lety zasáhl masivní požár ostrov Rhodos, který musel být uprostřed sezony z velké části evakuován. Loni se naštěstí nic takového neopakovalo.
Řekové si uvědomili, že požáry jsou rizikem, se kterým musejí počítat takřka každoročně a že by bylo dobré se na ně připravit. To znamená vybudovat potřebnou protipožární infrastrukturu a nakoupit hasící techniku a tak dále. To však není nijak laciná položka a kde na to vzít? Vyřešili to rafinovaně. Turistickou taxu, kterou zde i v minulosti zaplatil každý host, který se ubytoval v hotelu nebo si pronajal dům, od začátku loňského roku úřady přejmenovaly na „poplatek za odolnost vůči klimatickým krizím“.
Tento poplatek není součástí zájezdu od cestovní kanceláře a ani není započítán do základní ceny, když si zajišťujete ubytování v zemi přes Booking a další platformy. Jinými slovy je to výdaj na víc, se kterým je potřeba počítat a jenž prodraží cenu zájezdu. Tento poplatek vzrostl už loni a vzhůru zamířil i letos. A kolik eur si musíte připravit, pokud se letos vydáte do Řecka? Pokud si pronajmete nebo budete bydlet ve studiích a apartmánech všech kategorií, zaplatíte letos 2 eura za apartmán a noc. Stejná cena je i pro pokoje v jedno a dvouhvězdičkových hotelech. U hotelů se třemi hvězdičkami však zaplatíte už 5 eur, u čtyřhvězdičkových 10 eur a u pětihvězdičkových hotelů a domů všech kategorií pa 15 eur za každou noc.
Vzhledem k tomu, že drtivá většina našinců míří do hotelů od tří hvězdiček a výše, je potřeba počítat s dalším trošku vyšším výdajem navíc. Například rodina ve čtyřhvězdičkovém hotelu za týdenní dovolenou zaplatí o 70 eur (1750 korun) navíc než kolik činí cena v katalogu cestovní kanceláře. Jen pro srovnání, před třemi lety tento poplatek ve čtyřhvězdičkovém hotelu činil 3 eura na noc a za celý týden tedy 21 eur. Je tedy patrné, že Řekové se nijak se zvyšováním poplatků nežinýrovali a nažinýrují.
Z vybíraného klimatického poplatku řecké instituce již loni vytěžily stovky milionů eur a letos to bude nepochybně ještě o něco více. Důležité je, aby vybrané prostředky byly skutečně použité na deklarované účely. Pro našince není výdaj pár desítek eur za dovolenou navíc žádný extra zásah do jeho rozpočtu, nicméně ten pocit, kdy můžete zažít dva tisíce kilometrů od Čech příjemnou dovolenou u moře a nemusíte se bát, že vás kvůli nedalekému ohni evakuují nebo dovolenou předčasně ukončí, stojí nesrovnatelně více.
