Hrál v kapele, které se dnes kdekdo posmívá. Žena pojmenovala jeho syna Woody, protože "vypadá jako Woody Allen", načež mu utekla s druhořadým dýdžejem. Když byl najat, aby produkoval desku skupině Blur, kapela se během natáčení rozpadla. Zamlada bral drogy a každý ho měl zařazeného jako věčně sjetého nebo aspoň opilého prosťáčka. Přesto je to jeden z nejúspěšnějších hudebníků dnešní doby. FATBOY SLIM (41) se usmívá na svět a není to žádný trouba. Jeho nová deska báječně spojuje retro sedmdesátých let s dneškem.
Být mezinárodní hudební hvězdou dnes není vůbec lehké. Pokud nejste Mick Jagger, zapomene se na vás chvíli poté, co jste se stali známými - pokud nejste tak skvělý talent, že se na špici udržíte aspoň dvě tři desky.
Ovšem pokud jste skutečně dobří a známí, věší se vám na paty paparazziové, a když vám manželka vyrobí parohy, trčí tyto díky médiím do celého světa. Žádná selanka.
Fatboy Slim je hvězdou trochu netypickou, ale stejně se nevyhne tomu, že jeho životu přihlížejí média a nejen očumují, ale i ovlivňují skoro každý jeho krok. Je zajímavé sledovat, jak se ten barevný bulvárně-klipový kolotoč točí teď a jak vypadal před pár roky. Fatboy Slim totiž není v show-businessu žádný začátečník
REVOLUČNÍ PIZZA
Koncem osmdesátých let v Británii jela "acidová revoluce": elektronická hudba, drogy, parties pod širým nebem či v opuštěných továrnách a skladech. Quentin byl u toho a se dvěma známými chutě založil projekt okouzlený elektronickými repetitivními rytmy. Jmenoval se Pizzaman a tři z jeho singlů se dostaly do Top 40 britské hitparády. Než si svět stačil na existenci anonymně se chovajícího Pizzamana zvyknout, utekl Cook od pizzy a rychle po sobě vystřídal další projekty, Freakpower a Beats International.V té době nebylo nic moc divného přeplouvat z jednoho napůl či úplně anonymního projektu do dalšího; jejich zakladatelé rádi matou veřejnost tím, že za názvem v jednotném čísle se skrývala celá banda, viz Pizzaman, nebo naopak za jménem v plurálu vězí jediný chlápek.
Takže ani existence dvou dalších jmen, za kterými stál stejný člověk, Mighty Dub Katz a Fatboy Slim, neznamenala žádnou mimořádnou tvůrčí promiskuitu, ale prostě jen znamení doby.
V té době měl za sebou Quentin Cook nějakých deset let v show-businessu, ale o jeho osobě se zatím moc nepsalo.Tiskoviny zaměřené na novou hudbu už sice registrovaly, že je tu někdo, kdo dělá docela zajímavou elektronickou muziku a hraje i jako DJ, ale zbytek světa netušil. Všechno se změnilo ve chvíli, kdy jako Fatboy Slim udělal hit opakující do zblbnutí "right about now ... the funk soul brother ... check it out now ... the funk soul brother". Střední tempo, neodolatelný slogan, funky náladička. Jmenovalo se to Rockafeller Skank, a když jste se náhodou v létě roku 1998 ocitli v Británii, nešlo mu uniknout. Pamatuju si, že tehdy stačilo zapnout rádio, zajít do obchodu, o nějaké hudební akci nemluvě - "funk soul brother" byl všude. Pořád!
BUDE TO WOODY!
Ten hit ve skutečnosti pocházel až ze druhé sólové desky Quentina, alias Normana Cooka, který se v té době už podepisoval Fatboy Slim - média se ale o něj začala zajímat až teď. Zato pořádně. Rozhovory s Fatboyem se začaly objevovat i mimo sekce hudebních časopisů vyhrazené "mladým a nadějným", a hlavně - Fatboy se začal objevovat v běžném bulváru. Zatímco v našich zemích se v bulvárních denících dozvíte leda o tom, co si oblékla nebo svlékla Dáda, anglický tisk sleduje, fotí a komentuje i třeba Prodigy a Fatboye: jsou totiž opravdovými hvězdami, a ne jen nějakými trpěnými polypy jako tvůrci elektronické hudby u nás.
Cook by popularitu milerád vyměnil za trochu klidu. Když začal být sledovaný, snažil se nejdřív zvrátit frontu paparazziů a jiných vlezlíků tím, že tvrdil: "Fatboy
Cook nyní říká, že celá situace měla velký vliv na to, jakou muziku dělal: "Rozvrat mého manželství se stal velice veřejnou věcí, a tak jsem si umanul, že udělám veselou desku - abych všem ukázal, že jsem v pohodě. Jenže v tu dobu jsem se stal svědkem toho, jak taneční hudba v Británii začala zmírat. Zavíral se jeden klub za druhým a já pochopil, že nemá smysl dělat další klubovou desku. Tak jsem usoudil, že zatnu zase jiné svaly a zkusím něco nového."
ROZPADLÁ KAPELA, HNUTÉ ZUBY
Příměr se zatnutím svalů není nic, co by mělo překvapit: Fatboy Slim letos v září poskytl deníku Guardian interview, kde se zpovídá z toho, jak změnil životní styl směrem k zdravějším návykům: "Je mi přes čtyřicet a chci vidět svého synka vyrůstat," vysvětlil to. Kromě toho, že přestal kouřit, začal navštěvovat posilovnu. "Je to velmi tichý podniček. Nemohl bych se tak předvádět veřejně bylo by příliš ponižující funět a potit se před všemi těmi svalouši, co by na mě zírali."
Pot a funění není zdaleka jediné, co Fatboyovi dělá další a další vrásky na jednačtyřicetiletém čele. Může se zdát, že má za sebou samý úspěch - čtyři autorské desky a spousta úspěšných veřejných vystoupení by tomu nasvědčovala. Ale při bližším ohledání těch výdobytků vždycky najdeme něco, co mu radost zkalilo. Když si se slavnou kapelou Blur domluvil, že bude produkovat
Jenže místo toho, aby si liboval, jak mu to se zbytkem skupiny klape, strávil spoustu času vysvětlováním, že kapela se opravdu nerozpadla a opravdu nahrává. Obecně se stejně mělo za to, že je to jen nutné mlžení a že Blur se během nahrávání víceméně rozpadli. Výsledná deska pak rozhodně nepatří k tomu nejlepšímu, na co všichni zúčastnění sáhli.
Nejde jen o vnitrokapelové půtky, ty mu teoreticky mohou být i fuk, dějí se i vážnější věci: v osobně nešťastném roce 2002 uspořádal a zaplatil v Brightonu, kde bydlel a s nímž se cítil svázán, na pláži party s nulovým vstupným - a přilákal na ni čtvrt miliónu lidí (rok předtím jich na stejně koncipovaný mejdan dorazilo 35 000). Obrovský úspěch.Těžko zvládnutelná masa ovšem přidělala Cookovi další vrásku na čele: jedna z návštěvnic, šestadvacetiletá Australanka, se vysápala na zábradlí plážové promenády, spadla a umřela.
Její rodina sice kontaktovala Cooka dopisem, v němž ho ujistila, že podle nich za její smrt nemůže, ale DJ v rozhovorech potvrdil, že se tehdy stejně cítil vinen.Tehdy mu Paul McCartney, který je jeho sousedem, poradil, ať se na chvíli uklidí z Británie: "Řekl, že když ho za něco začnou média moc kritizovat, vždycky zmizne, protože ho jednak nikdo nenajde a jednak nemůže číst noviny, i když chce," prozradil Guardianu. Cook tedy udělal totéž a nějakou dobu se poflakoval po Francii.
Jako spíše anekdotická příhoda pak vyzní letošní Cookova smůla na Euru: Cook je vášnivý fanoušek fotbalu, podílí se i na sponzoringu lokálního mužstva v Brightonu. Letos byl pozván do Lisabonu na Euro coby oficiální DJ: znamenalo to spoustu peněz a spoustu VIP lístků. Jenže sotva přijel na místo, povedlo se mu výlet zkazit. "Byl jsem náměsíčný. Snad jsem se šel napít, každopádně se mi povedlo uklouznout na předložce u postele a přistát obličejem na pelesti. Rozbil jsem si nos a hnul si se zuby. Spousta krve a doteď mi dávají zuby dohromady. Už abych mohl jíst pevnou stravu," řekl MTV.
STÁLEZELENÝ FATBOY
Přestože ho pronásleduje spousta smůly a spousta paparazziů, je Cook vyrovnaný člověk. Při osobním setkání působí jako zemitý týpek, co se rád napije a rád se pobaví, ale netráví čas zbytečnou četbou klasiků. Není to nějaký trouba, ale oproti většině umělců, které můžete dnes potkat, je mnohem obyčejnější, přímější; prostě žádná primadona. Působí jako někdo, kdo je odolný vůči tomu, z čeho se jiní hroutí. Musí žít s vědomím, že mu za domem číhá mužík s teleobjektivem, že existuje někdo, kdo se živí tím, že ho napodobuje (Cook má jako jediný DJ svého imitátora, který si říká Fatboy Tim a asi stráví spoustu času tím, že shání podobné havajské košile, jaké nosívá on).
"A v rozhovorech nemůžu být úplně otevřený, třeba co se týče drog," stěžuje si Guardianu a naznačuje tak, že sice po čtyřicítce nepaří už tak divoce jako zamlada, ale pořád není žádný biofanatik; ovšem musí si dávat pozor, co ze svého špinavého prádla vypere veřejně. Mimochodem, někdo z britských mediálních pozorovatelů si dal práci a spočítal, že na téma Fatboyovi utekla žena se potisklo 61 000 tisíc centimetrů novinového papíru.
V současnosti se Cookovi daří jak v osobním životě - žena a dítě podle všeho fungují, jak mají -, tak v práci: nové album Palookaville, jež vyšlo 4. října, obsahuje pár chytlavých skladeb s hitovým potenciálem a zároveň dává tušit, že po letech experimentování si Cook našel i něco, co se dá označit za autorský rukopis. Cookovi se podařilo graciézně vzdálit od mrtvoly taneční scény. "Je to deska ke grilování anebo do auta spíš než do klubů," charakterizuje ji v rozhovoru, který rozeslalo jeho vydavatelství médiím po celém světě (poslat cédéčko s jedním sestříhaným interview je oblíbená show-businessová praxe posledních let, díky níž se daří eliminovat spoustu povídání s novináři z obskurních zemí, jako je Česká republika, a zároveň kontrolovat, co umělec říká světu).
Podle všeho tu ten pán bude ještě dlouho a jeho popularita jen tak nezmizí - na rozdíl od přízně, jíž se dostává lidem z jeho okolí: Zoe sice pořád zůstává půvabnou celebritou a možná se s ní ještě setkáme coby režisérkou (letos dokončila roční, velmi drahý kurs na Brighton Film School), ale jediným člověkem z okruhu Fatboye Slima, který je skutečně trvale úspěšný, je zase jen Fatboy Slim: po Housemartins vzdychají jen opravdu zavilí milovníci kytarového popu. Quentin Cook už toho přežil tolik, že se docela dobře dá čekat, že teď už přežije úplně všechno.
