nahoru

OČIMA C. H.

Cyril Höschl 2. dubna 2008 • 11:00

Dobrý den, ráda bych znala Váš názor. Mám šestnáctiměsíční dceru a jsem s ní na mateřské. Večer, když si lehnu do postele, začnu přemýšlet, co všechno se jí může stát zlého. Většinou se to ale týká mě, že jí ubližuju. Ve skutečnosti bych za dceru dýchala a moc ji miluju. Nikdy bych jí neublížila a vždycky mně z těch myšlenek naskočí husí kůže. Například se mi před očima promítne, že ji uhodím, ona spadne a přestane dýchat. Tato představa trvá jen pár vteřin, pak se snažím myslet na něco jiného a usnu. Je to moje zlatíčko a mě zajímá Váš názor, proč se mi hlavou honí tak strašné myšlenky. Děkuji. VAŠE ČTENÁŘKA

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně