Jsou zbabělci z Evropy?
Evropští politici svorně odsoudili izraelský útok na šajcha Jasína. Naproti tomu USA diplomaticky mlčely a pak prezident Bush Izrael podpořil. Američané totiž dělají se svými nejzavilejšími nepřáteli totéž: házejí na ně bomby. Jejich rakety směřují jak na bin Ládina, tak mířily na Saddáma Husajna.
USA i Izrael jsou země s vyhraněnými postoji a názory, protože je k tomu donutila jejich historie, jejich postavení. Oba státy stojí na návětrné straně. Naproti tomu Evropa se schovává před bouřemi právě za Amerikou. Evropa je kontinent, který vždycky bojoval především sám se sebou, proti sobě. Ačkoli je Amerika považována za mladšího bratra Evropy, z hlediska konstitučního je vlastně dnešní Evropa oproti USA v dětském věku. Společná měna se teprve zavádí, hranice byly zrušeny nedávno, instituce se budují… Evropa není schopna postavit jednotnou, silnou armádu, její výdaje na vlastní ochranu (neboli zbrojení) jsou v porovnání s USA mizivé. Evropa si v klidu žije proto, že ví, že ji její mladší-starší silnější bratr může ochránit.
A teď, namísto aby evropští politici mlčeli, moralizují. Pletou se do sporu, kterému v jeho řešení nepřispěli ani o píď. V Izraeli zabíjejí bomby nejšílenějších teroristů každý měsíc už více než desítku let. Je to země, která je v permanentním stavu ohrožení a de facto ve válečném stavu. Tahle zkušenost je pro v bavlnce si žijící Evropu něco zcela neznámého. Evropské formy řešení sporů jsou proto pro izraelsko-arabský konflikt nepřenositelné. Iraelská vláda se jen brání způsobem, který je adekvátní protivníkovu jednání.
Je to jednoduchý selský rozum, o kterém jsem tu psal už minule: ustupovat zlu se nedá, stejně jako se nedá promíjet zloději, který krade. Zlodějská mentalita je taková, že když to vyšlo jednou, proč to nezkusit podruhé? Ne, ten rádoby „humanistický“, karatelský postoj evropských politiků je mi protivný. A ještě jedna poznámka týkající se Václava Klause, který také izraelskou akci odsoudil: je to s ním stejné jako s Havlem, jenže naopak. Havel byl prospěšným prezidentem z hlediska zahraničních vztahů, ale když se pletl do domácí politiky, dělal jednu botu za druhou. Klaus je na domácí půdě zatím velmi zdrženlivý a státotvorný, zatímco směrem ven chybuje.