Francouzský džihádista Nemmouche bil, mučil, zpíval a žertoval... A chtěl zabít prezidenta | Reflex.cz
reklama
nahoru

Francouzský džihádista Nemmouche bil, mučil, zpíval a žertoval... A chtěl zabít prezidenta

Josef Brož13. září 2014 • 16:00
 Francouzský džihádista Nemmouche bil, mučil, zpíval a žertoval... A chtěl zabít prezidenta
Francouzský džihádista Nemmouche bil, mučil, zpíval a žertoval... A chtěl zabít prezidenta
• foto: 
profimedia.cz

Úniky z výslechů jednoho z nejtvrdších džihádistů, bojovníka Islámského státu v Iráku a Levantě, vyvolal spor o výpovědích, jež mají objasnit život muže, jenž si říká válečným jménem: Abu Omar. To je ten samý člověk, který v Židovském muzeu v Bruselu zavraždil čtyři lidi.

reklama

Kdo „prošel“ jeho rukama, patrně na něj nikdy nezapomene. Proslulost získal tento muž, známý pod i pod civilním jménem Mehdi Nemmouche, jako střelec a vrah, který v Židovském muzeu v belgickém Bruselu usmrtil čtyři lidi. Jeho rukama měly projít i rukojmí v Sýrii, pod jeho střelami patrně zemřeli i další lidé.

Koncem května byl zadržen v Marseille. Nyní se ve Francii vášnivě diskutuje o tom, že na 14. července měl dokonce plánovat atentát v Paříži – a zabit prezidenta Hollanda a další politiky během státního svátku. I když ministr vnitra Bernard Cazaneuve tuto informaci popřel a ostře napadl tisk z nezodpovědnosti.

Francie Abu Omara koncem července vydala do Belgie, kde bylo ve vězení v Brugách zahájeno jeho vyšetřovací.

Hénin: Mučení trvalo celou noc

Byl to údajně jeden z nejkrutějších věznitelů, shodují se jeho rukojmí. Abu Omar alias Mehdi Nemmouche, francouzský terorista alžírského původu, byl mezi vězni přezdíván: Úderník. To proto, že s velkou zálibou bil a mučil - po celou noc až do rána. Podle svědectví působil v Sýrii i na místech, kde byli od června 2013 zadržováni čtyři francouzští novináři. Jeden z rukojmích, na nichž se násilně podepsal, novinář Nicolas Hénin řekl týdeníku Le Point, že Nemmouche byl jeho věznitelem v průběhu zadržení. „Když Nemmouche nezpíval, tak mučil. Byl členem malé skupiny Francouzů, jejichž příchodem začalo terorizování padesátky vězňů, zadržovaných ve vedlejších celách. Každý večer začaly padat rány v místnosti, kde jsem byl já sám vyslýchán. Mučení trvalo celou noc až do ranní modlitby za úsvitu,“ popsal strašlivé okamžiky.

Z informací, jež se dostaly na veřejnost, vyplývá, že Mehdi Nemmouche mohl být přítomen také na místech, kde byl zadržován americký novinář James Foley, jenž byl drasticky usmrcen (podříznutím hrdla) 20. srpna. Každopádně se měl podle svědectví pohybovat tam, kde byli zadržováni čtyři novináři: Didier François, Edouard Elias, Nicolas Hénin a Pierre Torres, jež byli později (za velmi vysoké výkupné) osvobozeni.

Francouzské výzvědné služby DGSI a DGSE po propuštění novináře podrobily důkladným výpovědím.

Utajené informace, hrozba dalších exekucí

Týdeník Le Point zdůraznil, že zveřejněné informace měly zůstat utajené, aby „neohrozily dvacítku západních rukojmích, jež jsou dosud zadržovány v Sýrii Islámským státem“. Některá svědectví ovšem již dříve zveřejnil večerník Le Monde. Domnělý terorista měl hlídat novináře půl roku od července do prosince roku 2013.

S informacemi se ale vzápětí roztrhl doslova pytel. Deník Libération začátkem týdne zveřejnil informaci, že podle dosud utajovaných výpovědí měl Nemmouche plánovat na 14. července, tedy na francouzský státní svátek, atentát. Ministr vnitra Bernard Cazaneuve proti informacím zapojovat Abu Omara do atentátu v Paříži v pondělí ostře vystoupil prohlášením, jež samo budí otazníky. Ministr podle svých slov „není obeznámen“ s nějakým pokusem o atentát, a vyzval „každého k zodpovědnosti“ v souvislosti s „teroristickým rizikem“. Přímo označil informace listu Libération za „falešné“. Soudní stolec ovšem upřesnil. „V současném stádiu vyšetřování,“ uvedl téhož dne pařížský soudní dvůr, se „nejedná o výslech, jenž by „zmiňoval projekt Nemmouchova atentátu ve Francii“.

Z toho se dá vyložit, že hlavní obavou je bezpečnost dalších rukojmích, a atentát nespadá patrně mezi předměty vyšetřování – a je pouze „vedlejším produktem“ vyšetřování. Každá instituce má tu svoji logiku: Stát, rozvědky i novináři.

Abu Omar: od zlodějíčka k džihádistovi

Neméně zajímavou otázkou jako zapojení tohoto údajného džihádisty, je i jeho osobní profil. Ten, na rozdíl od obvinění, se nezakládá na šetření rozvědky, ani není zvláštně utajován. Je příběhem sirotka, který se protloukal životem. Působí trochu jako Dickens ze současnosti, kulisu ale nedělá realitě „stará dobrá Anglie“, ale současná Francie.

Večerník Le Monde popisuje Mehdiho Nemmouche jako „malého zlodějíčka bez důvtipu, nezkušeného a špatně ozbrojeného“. To mu ale bylo pouhých 21 let a psal se prosinec roku 2006. Byl ve svém obvodu v malém hraničním městě na severu Francie (Tourcoing) znám jako recividista: Zloděj ojetých aut a malých obchodů. Při krádeži jednoho vozu použil na jeho majitele plastovou pistoli. Auto neukradl a ještě dostal pár ran.

Dojetí může vyvolat poznámka sociálních služeb v jeho „policejní složce“ k jeho rodinnému zázemí z roku 2007. „Od tří měsíců vychováván v náhradní rodině z důvodů vážných výchovných nedostatků jeho matky. Mehdi Nemmouche, bez znalosti otce, žil – pokud nespal ve svém autě – u své babičky, jíž byl svěřen v 17 letech. Jeho životní dráha je tvořena množstvím problémů v chování v reakci na jeho osobní a rodinný příběh“.

Dalo by se říct: Klasická ukázka neúspěšné integrace ve společnosti, na níž se přitom dlouhou dobu Francie specializovala.

Jak se ale dostal Mehdi do Sýrie? Co se to muselo stát, aby se náhle ze zlodějíčka a zoufalého mladíka stal obávaný džihádista? Nic není méně evidentní, možnosti tu ale jsou. Zlom nastal v okamžiku, kdy byl Nemmouche uvězněn. Po neúspěšné maturitě, způsobené částečně i zákeřnou nemocí (pneumoterax), pokračuje v krádežích. V roce 2009 po vyloupení Penny Marketu v Tourcoingu (společně s dvěma komplici), jde „natvrdo“ do vězení - na dva roky.

Vězeňská kolektivní radikalizace

Právě ve vězení se radikalizuje. Ačkoliv původně nechtěl vidět televizi, a neprojevoval ani zvláštní náboženské potřeby (nechtěl například Korán), pak přece jenom žádá celu, kde sleduje zpravodajství ve dne v noci. V čase věznění bývá často přemísťován, nezůstává s trestem na jednom místě. Z Grasse do Salon-de-Provence, Avignonu, a potom do Toulonu. Ve vězení vyzývá své spoluvězně ke „kolektivní modlitbě“ - a odmítá být „podmínečně propuštěn“. V hlavě má už jen to jediné: Bojovat proti Západu a režimu, jenž ho uvěznil. Bojiště si našel brzy.

***

Otázkou stále zůstává, jak se mu mohlo podařit po propuštění z vězení dostat se až na bojiště do Sýrie? Pokud to byl opravdu on, a pokud si ho nespletli s někým jiným. Z Francie, jak řekl v úterý ráno v rozhovoru pro rádio Europe 1 ministr obrany Jean-Yves Le Drian, působí „na 200, 300 až 350 Francouzů“. Mají většinou stejný, nebo podobný příběh jako Mehdi Nemmouche?

Devětadvacetiletému muži, jenž si měl říkat Abu Omar, může nyní zbytek života prožít ve vězení, nebude-li zproštěn všech podezření (vraždy, mučení, zadržování rukojmích, držení zbraní kategorie B + možnost atentátů v Paříži).

Když ho 30. května zadrželi, byl požádán, aby otevřel své zavazadlo a všichni se nestačili divit, co vidí: Tmavou masku, kalašnikov s celkovým počtem 261 nábojnic, revolver kalibru 38 speciál s 57 náboji, pár rukavic, plynovou masku, kameru GoPro a řadu USB; vše pečlivě zabalené v bílém prostěradle s arabským nápisem - Islámský stát v Iráku a Levantě.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama