Varianty povolebních koalic a jejich dopady na ekonomiku | Reflex.cz
reklama
nahoru

Varianty povolebních koalic a jejich dopady na ekonomiku

Jan Jedlička26. října 2013 • 08:00
Varianty povolebních koalic a jejich dopady na ekonomiku
Vláda
• foto: 
Profimedia.cz

Jaká vláda může vzejít ze současných voleb? Jaký vliv může mít na českou ekonomiku? Poškodí české zájmy? Zdraží český státní dluh? Co na novou českou vládu řeknou investoři? Různé varianty povolebního vývoje rozebírá Jan Jedlička z EU Office České spořitelny.

reklama

1) ČSSD+KDU-ČSL (tichá podpora KSČM)

Toto spojení mi přijde z žánru sci-fi, konzervativní křesťanská strana KDU-ČSL by podle mě nikdy nepřistoupila na podporu komunistické strany. A důvodem by nebyly jen fatální rozdíly názorů v otázce restitucí ukradeného církevního majetku. Nicméně hypoteticky předpokládejme její vznik, pak by pravděpodobně prosazovala – úměrně vlivu komunistické strany – levicovou politiku starého typu s malou odpovědností za dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, charakterizovanou zvýšením daní i výdajů a v důsledku toho ekonomickým výkonem pod svým potenciálem.

2) ODS+ANO+TOP09+KDU-ČSL

Agenda této koaliční sestavy by se pravděpodobně příliš nelišila od politického programu Nečasovy vlády. Důraz by kladla na makroekonomickou stabilitu a zdravé veřejné finance. Podnikatelé by se pravděpodobně nedočkali výrazných prorůstových impulsů, zato by však profitovaly z nízkoinflačního prostředí, doprovázeného nízkými úrokovými sazbami. Tuto variantu by pak česká ekonomika bohatě ocenila v situaci, kdyby se vyhrotila dluhová krize v eurozóně, což stále není vyloučené.

3) ANO+ČSSD+TOP09

Na rozdíl od předchozí možnosti si dovedu představit menší důraz na úspory, a naopak otevření kohoutů vládním výdajům. To by v krátké době vedlo k silnějšímu růstu české ekonomiky. Jeho střednědobá udržitelnost by závisela na oblasti, kam by vládní výdajové stimuly směřovaly. Pokud by to bylo do školství, vědy a výzkumu, informačních a komunikačních technologií a smysluplné dopravní infrastruktury (nikoli vzdušných zámků à la vodní koridor Dunaj-Odra-Labe), bylo by to v pořádku a navýšení veřejného dluhu by v budoucnu bylo splaceno rychlejším růstem HDP.

4) ČSSD+KDU-ČSL+SPOZ+SZ

Na této hypotetické vládní sestavě mi ani tak nevadí její levicovost, jako spíše účast netransparentní strany SPOZ, u které není jasné, jaké zájmy vlastně prosazuje. Z vyjádření i výkonu jejich představitelů v současné úřednické vládě jsem, mírně řečeno, v rozpacích. Z hlediska ekonomiky by asi byl kladen – úměrně vlivu SPOZ – důraz na megalomanské infrastrukturální projekty. Jednorázově by měly silné investiční impulsy pozitivní vliv na hospodářský růst, nebyl by však udržitelné povahy. Jsme ve druhé dekádě 21. století a z mého pohledu je efektivnější budovat znalostní ekonomiku, informační společnost a investovat do lidí. Nikoli do betonu.

5) ČSSD+KSČM (SPOZ)

Nejhorší možná varianta, která by přímým angažmá KSČM vylekala zahraniční investory. Finanční investoři by se začali zbavovat českých aktiv, což by oslabilo korunu a vedlo ke vzestupu inflačních tlaků. Pro držbu českých dluhopisů by investoři vyžadovali vyšší rizikovou přirážku v oblasti výnosu - to by státu zdražilo obsluhu veřejného dluhu a zvedlo hladinu úroků v ekonomice. Potenciální investoři by zase pro realizaci nových výrobních projektů upřednostnili spíše Polsko či Slovensko, což by přispívalo k růstu nezaměstnanosti.

Jan Jedlička


Klíčová slova: reflexvolbyvlada



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama