„Můj král králů je Karel, je to Karel Janeček, šéf protikorupčního fondu nebo co to je. Takže vám říkám, jestli budete někdo zlobit krále Karla a budete mu vyhrožovat, já vám ublížím," vyhrožoval na sobotním vyhlášení Českého slavíka "znovuzrozený" Daniel Landa alias kouzelník Žito 44. Že vám jméno Karel Janeček nic neříká? Reflex s ním na začátku září udělal velký rozhovor. Teď si ho můžete přečíst i zde.
Dali jsme si schůzku na letišti. Protikorupční aktivista Karel Janeček (39) si pětkrát skočil padákem a pak jsme obědvali. Měl za sebou návštěvu vězně Davida Ratha a nad zelňačkou vyprávěl o společenské změně, kterou chystá. Boj proti korupci je totiž jen začátek. Na konci Janečkovy mise má být společnost, kde vládne dobro. Proč? Protože je to logické. Někdy jsem však měl pocit, že mi můj vrstevník unikl v myšlenkách o několik životů napřed.
Myslím, že v poslední době jsi získal pověst skoro až revolucionáře. Vnímáš to tak? A připravuješ revoluci?
Tak to je pro mě novinka. Překvapuje mě to a částečně i ne úplně pozitivně, protože se za revolucionáře nepovažuju. Slova revoluce a revolucionář jsou spojena s obrovskými riziky a pro většinu lidí i s obavami. Když se podíváme do historie, tak revoluce velmi často znamená problém. Já se v první řadě považuju za logika, za analytika a racionálního člověka. Možná si trochu fandím, ale zvlášť v poslední době jsem došel k tomu, že jsem extrémně racionální člověk. A právě tohle myšlení mi umožnilo dělat věci, jež dělám. Jsem přesvědčen o tom, že jsou naprosto logické. Logicky jsem došel k závěru, že v této společnosti je třeba něco změnit, aby to fungovalo a my mohli kvalitně žít. K tomu směřuje moje činnost, která není revolucí. Chápu, že musí být přijatelná pro drtivou většinu lidí, což revoluce není.
Je to evoluce?
Na tu bohužel není čas. Kdybychom chtěli se změnou volebního systému počkat až po dalších čtyřech volbách, bude to tu dávno rozkradené a my budeme pod drnem. Proto je to kombinace jedné pozitivní změny a pak evoluční změny v podobě obnovy společnosti. Ta skoková změna je v tom, že prohnilý mocenský systém se musí nějakým úderem nabourat. A to je právě změna volebního systému.
To je podle tebe klíčová věc?
Naprosto. Je to podmínka nutná, nikoli však postačující.
Považuješ revoluci za iracionální čin?
To si nemyslím. Ale jsem přesvědčen, že to zatím není nutné. Revoluce je extrémně riskantní.
Může podle tebe nastat situace, kdy to nutné bude?
Ano. Pokud se nepodaří, a podle mě teď na podzim máme poslední šanci, relativně na pohodu změnit volební systém. Ale když se to nepodaří, přijde nějaký diktátor, což může být kombinováno s revolucí. Bavil jsem se teď s mladými lidmi, extrémními levičáky, kteří opravdu věří tomu, co říkají. To je tragické. Oni pomalu chtějí znárodňovat! To by nás mohlo čekat, pokud všichni slušní lidé neprojeví zodpovědnost a trochu nezabojují, což je spojeno s jistým nepohodlím a převzetím určitého rizika.
Takže to vnímáš spíš jako prevenci revoluce?
Ano.
Co má být výsledkem té změny?
Do Parlamentu se dostanou lidé s hodnotami. I dnes sedí v Parlamentu nějací slušní lidé, ale musí to být lepší. Vyjádřil jsem to i v číslech. Když každého člověka ohodnotíme na stupnici 0 až 1, kdy jedna je svatý a nula je stoprocentní zlojed typu Václav Klaus, tak průměr České republiky je dobrý, odhaduju to tak na 0,7. Problém je v tom, že to, co máme v Parlamentu, ten výběr, je negativní. To je systematický negativní výběr. Průměr je tam třeba 0,3. Cílem kvalitního volebního systému spolu s dalšími potřebnými kroky je dostat do Parlamentu lepší lidi. V ideálním případě by se měli do Parlamentu dostat lepší lidé, než je průměr. To je počátek obnovy. Pak už bude cesta relativně jednoduchá. První krok je nejtěžší.
Ale když ani teď masa s průměrnou kvalitou 0,7, jak říkáš, nedokáže vybrat kvalitní reprezentanty, proč by to měla dokázat v novém volebním systému?
Protože je chytře vymyšlen. Současný volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny je kompletně špatný, protože umožňuje politickým stranám libovůli. A politické strany jsou vlastně zlo. Kvůli nim se do Parlamentu dostávají lidé s horšími hodnotami, než je průměr.
Ale nějací lidé vstupují do politických stran, což jsou pak ti, kteří se objevují na kandidátkách. Najde se podle tebe nová sorta lidí, kteří budou chtít do politiky vstoupit, protože eliminuješ politické strany?
Neeliminuju. To není nutné, určitě ne v první fázi. Otázka je, jak to bude za třicet let, ale to teď nechme být. Klíčové je to, že dnes, aby politická strana maximalizovala svou moc a nakradla si co nejvíc peněz, dá na kandidátku ty nejhorší lidi. Ty, kterým říkám zlojedi. Kdežto nový systém díky tomu, že se budou volit osobnosti, a díky tomu, že zavádí tzv. minusové hlasy, nutí politickou stranu k tomu, aby na kandidátku umístila lepší lidi. Ty, kteří projdou, jimž bude volič ochoten dát hlas. Systém je navržen tak, že bude 81 obvodů, v každém dva kandidáti. Takže se ztratí anonymita a politické strany si sakra rozmyslí, koho tam dají, když budou moci postavit jen dva kandidáty.
Rozumím. Politické strany mají zájem maximalizovat svůj zisk, v podstatě se chovají jako firma, ale …
Podle mě hůř než firma. Většina firem má jistou společenskou zodpovědnost. Kdežto u politické strany to nevidím.
Ale vyvíjejí činnost v nějakém prostředí. A jejich činnost ovlivňují lidé, kteří potřebují, aby pro ně politické strany něco zařídily. A obvykle jsou to zájmy firem, jež chtějí maximalizovat svůj zisk. Jak lze toto prostředí eliminovat?
Abych to dopověděl. Já vím, že když slušní lidé uvidí změnu, budou ochotni jít do politiky. Bavím se s nimi. Teď se však v politice namáčet nechtějí. A máme-li v průměru slušný Parlament, tak máme na osmdesát procent vyhráno. Možná na devadesát. Třeba v neziskovém sektoru vidím spoustu lidí, kteří mají skvělé myšlenky, projekty, nápady. A přitom to dnes nikdo pořádně nepodporuje! Když teď taková skupina vymyslí něco dobrého, pozitivního, narazí to ve špatném Parlamentu na stěnu. Budeme-li však mít slušný Parlament, pak dobrý návrh podložený argumenty a odbornou diskusí s oponenturou takovým Parlamentem projde, protože nebude v područí zlojedů. Všech těch korupčníků a šmejdů, kteří chtějí systém zneužívat.
To, co popisuješ, by podle mě nevyhnutelně vedlo k likvidaci politických stran. Řekni mi, kdo bude sestavovat vládu, když budou v Parlamentu jen samé nezávislé osobnosti?
Minimálně v první fázi tam spousta nezávislých kandidátů nebude. Avšak máš pravdu, protože dohlížíš na to, že jejich síla se bude postupně snižovat. Je možné, že třeba za čtyři volební období se ukáže význam politických stran jako marginální. Ale nemyslím si, že úplně. Rozhodně budou existovat jako kluby. Třeba KDU–ČSL bude existovat i za padesát let.
Uvědomuješ si, že KDU–ČSL je jedna ze stran, jež stála na počátku budování současného korupčního systému a vyprodukovala třeba Miroslava Kalouska?
No to jo. Ale když tam byl Josef Lux, to nebylo tak hrozný.
Ne?
Bylo?
Vždyť to byl otec toho systému!
Aha. Tak to ani nevím.
Škoda že už nežije bývalý ministr obrany Antonín Baudyš. Uměl o tom poutavě vyprávět.
No vidíš. V té době jsem to ještě nesledoval.
To jen na okraj. Řekni mi, jak bys zajistil sestavení vlády?
V první fázi tam budou určitě reprezentanti politických stran. Stačí se kouknout na Senát. Tam také není většina nezávislých kandidátů. To znamená, že vláda se sestaví standardním způsobem jako dneska. Ale každá strana bude nucena nominovat slušnější lidi, než dnes sedí v Poslanecké sněmovně.
Čili systém politických stran zůstane, budou vznikat koalice, bude opozice.
Ano.
A nadále budou strany před volbami představovat svého kandidáta na předsedu vlády.
No, dokonce by teoreticky nemusely, ale s velkou pravděpodobností budou.
Lidé přece chtějí vědět, kdo bude vést vládu. Nebo si myslíš, že nechtějí?
Dobře. Ale s tím, že potenciální budoucí premiér bude kandidovat v jednom z jedenaosmdesáti volebních obvodů.
Ty nechceš vědět, koho strana nominuje na předsedu vlády?
Chci. Tak to bude i nadále, protože to je racionální. Jenže nově budou strany nuceny v každém okrsku říct, koho chtějí v daném okrsku za svého poslance. To je mnohem lepší než dnešní anonymní kandidátní listiny, kde jsou zlojedi.
Co ti na to říkají lidé, s nimiž se o tom bavíš?
Když o tom s lidmi mluvím dostatečně dlouho, tak všechny přesvědčím.
Co znamená dostatečně dlouho? Třeba tři dny?
No to ne! Ovšem je to těžké, protože někteří politologové se už začali vyjadřovat k mým dílčím návrhům. Přitom to ani pořádně nepochopili. V této souvislosti řešíme jeden problém. Něco jsme vymysleli, ale mají se s tím nějak srovnat politici, kteří jedou ve starém systému déle než dvacet let. Víš, co to znamená pro jejich ego? To nemůžou dát. Proto to označují za špatné, proto to kritizují. Ale volební systém je matematická teorie her. Tu jsem mimochodem studoval. Prostě je to věc logiky a racia. Samozřejmě jsou tam další sociologické věci, ale základní logická struktura musí být splněna.
Nedělal teorie her John Nash, známý z filmu Čistá duše?
No jasně. Nash equilibrium (nashova rovnováha je dnes důležitou součástí teorie her – pozn. redakce).
A neřekl ti už někdo, že jsi blázen? Já mám totiž pocit, že právě tak na tebe nahlíží současná politická reprezentace.
To je možné.
A řekl ti už někdo do očí: Pane Janečku, vy jste zešílel?
To ne. Ale jednou jsem mluvil ve své kanceláři s Jiřím Pospíšilem, něco jsem mu vykládal a on zareagoval vyloženě negativně. A pak jsem se doslechl, že o mně ve vládě mluvil jako o bláznovi.
Bavili jste se o volebním systému?
To ještě nebylo o volebním systému. Obecně o společenských změnách. Nejdřív o mně na vládě mluvil negativně, ale pak se tvářil, že je můj velký kamarád.
To už asi nebyl ve vládě, ne?
Ne, to bylo ještě předtím.
Ty máš, Karle, zdroje ve vládě?
No, nejsem si jist na sto procent. Ale takhle se to ke mně doneslo. Nečas byl určitě rád, že něco takového slyší, tak to řekli dál. To se vždycky rychle rozšíří, na to nemusím mít zdroje ve vládě, abych se to dozvěděl.
Já si nemyslím, že jsi blázen. Po dle mě jsi utopista. Podle mě přeceňuješ přirozenou lidskou dobrotu.
To už mi řeklo hodně lidí.
Podle mě jsou lidé od přírody sobečtí a chamtiví, nebo jich je alespoň dost na to, aby dokázali ovládnout rozhodující místa ve společenském systému.
Prosím tě! Vždyť se tolik lidí dokázalo změnit. To, co říkáš, vyplývá z našeho zkaženého světa. Jak v tom lidé vyrostli a jaké jim byly vštěpovány hodnoty. Je to prohnilý společenský systém, který lidem odmalička vštěpuje, že hodnota je konzum. Podívej se na Ameriku. Oni vůbec nechápou, co jim přinese radost a hodnoty. Logicky a racionálně chce být každý co nejšťastnější a nejspokojenější. A to je super! Problém je v tom, že lidé mají vymyté mozky. Myslí si, že osobní radosti a spokojenosti dosáhnou tím, že budou víc konzumovat, že víc nakradou. To je však totální blábol. Pochopil jsem, nebo si to aspoň myslím, že většině lidí přinese radost nikoli to, že dáváš, ale to, že něco tvoříš. Lidé musí dělat něco, co dělá radost jim i ostatním lidem. Pokud tohle lidem vysvětlíme, pak se společnost může změnit. To lze změnit za pár let.
Nepřemýšlíš o tom jen proto, že jsi materiálně zajištěný na několik životů? Není to dokonce podmínka?
Rozumím otázce, ale není. Ovšem je to samozřejmě jednodušší.
Myslíš, že by ses k tomu dopracoval, i kdybys nebyl bohatý?
Záleží, co to znamená. Pokud někdo takzvaně nemá co do huby, pak bude samozřejmě krást. A není to kvůli tomu, že je to špatný člověk, to je prostě logické chování. Tím se dostáváme k tomu, jak musí fungovat společnost. Musí být nastavená tak, aby nebyla bída ani zásadní nespravedlnost. Avšak to je jiné téma. Já jen chci říct, že znám spoustu lidí, kteří nejsou bohatí, ale ty hodnoty mají. A je jich čím dál víc. A chci, aby jich bylo ještě víc. Samozřejmě nemůžu garantovat, že se to podaří. Třeba skončím jako dinosauři.
To sám nedokážeš. Na to potřebuješ vybudovat nějaké hnutí. Buduješ ho?
Mám kolem sebe velkou skupinu lidí, ale není to otázka oficiálního hnutí. Jakmile ho založíš, tak se ti tam dostanou i špatní lidé.
Teď jsi tvář ty. Zajímá mě, jak to vnímáš. Uvědomuješ si, že k dosažení svých cílů musíš vybudovat nějaké hnutí?
No jasně. Jenže nenazval bych to hnutím. Je to prostě skupina lidí, nic formálního.
Ale to je prostě hnutí.
No tak dobře.
Hnutí. Ale není to nic formálního, žádná organizace. Hnutí vnímám jako myšlenku s příznivci.
Dobře, tak potom hnutí.
Řekněme, že se ti to podaří v České republice. Myslíš, že to může fungovat v nějakém izolovaném prostoru obklopeném zeměmi, kde platí starý systém?
To je dobrá otázka. Nad tím už jsem trochu přemýšlel. Jsem přesvědčen o tom, že máme šanci začít v České republice, i když i jinde ve světě existují podobné skupiny. Nejsme jediní. Pozitivně smýšlejících lidí je spousta. Vůbec se však nebráním myšlence, že se to podaří nejprve v České republice a pak se to bude šířit.
Je ještě jedna věc, jež se mi úplně nezdá na tom, co děláš. Kvůli svému matematickému vzdělání se podle mě hodně pohybuješ v extrémech nula a jedna. Černá a bílá. Podle mě moc nevnímáš šedi.
To, co říkáš, by bylo neracionální. Vidím tady různé šedi. Jsou lidé velmi pozitivní, až skoro bílí. Ale většina lidí je různě šedých. To jsem říkal už na začátku. Člověk, který zapadl do špatného systému, nemusí být ve skutečnosti úplně špatný. Já mám pocit, že černobíle to spíš vidíš ty.
Jsem určitě skeptičtější k přirozenému lidskému charakteru. Podle mě nejsou lidé od přírody jenom dobří.
To dělá výchova. Jsou zbloudilí konzumem. Ale teď máme historickou šanci. Zatím vždy v minulosti byl nedostatek. Lidé umírali hlady, zimou a tak dále. Dneska jsme ve společnosti, kde díky technologiím můžeme žít naprosto na pohodu. Nemusí existovat jediný člověk, jenž hladoví.
Ty mluvíš skoro jako utopičtí komunisté!
Vůbec ne. Rovnostářství je něco jiného.
Já myslím, že zlo je v nás naprogramované a maximálně ho můžeme korigovat rozumem.
S tím nesouhlasím. To, o čem mluvím, nemá nic společného s komunismem. Komunismus je věc rovnostářství a to je špatně. Jsem přesvědčen o tom, že ve společnosti musí existovat hierarchie, že je správné, aby existovali chudí a bohatí lidé. Říkám, že má smysl, aby společnost fungovala tak, že každý má nějaký postačující příjem. A cokoli nad tím má být laissez-faire (liberální zásada, že ekonomickému dění má být dána volnost – pozn. redakce). Důvod, proč to nemáme, jsou zlojedi. Teoreticky bychom to mohli mít ze dne na den. A vezmi si, že společnost se může dál zdokonalovat. Technologie, energie, fúze vodíku. Zazdívají to zlojedi. Mocenské struktury to nechtějí. Jakmile se to uvolní, odblokuje, tak se postačující příjem může zvyšovat.
Ty si představuješ Švédsko.
No vidíš! Tak už to máme. Ale může to být lepší než Švédsko. Tam to nějak funguje, je pod patronátem nějakých rodin atd. To je sice okay, ale pořád to není ono.
Jenže tam mají obrovskou redistribuci bohatství ve prospěch chudších.
Jasně. To však není jen věcí redistribuce bohatství. Primárně je nutné pochopit, co člověku přináší největší radost a štěstí. A to je tvoření.
Dobře. Ale ve Švédsku mají třeba velmi nízkou úroveň korupce. Když takhle mluvíš, vidím severský model společnosti.
Možná je to nejblíže, ovšem pořád je to jinde. A ne v přerozdělování. Ani ve Švédsku stále ještě většina lidí nechápe, že mají dělat to, co jim bude přinášet největší radost. Spousta lidí třeba kvůli společenským předsudkům ještě dělá věci, které dělat nechtějí. Ty máš například práci, jež tě obrovsky naplňuje. Jenže spousta lidí pořád dělá shit. Jsou to slušní lidé, ale dělají to, protože jim to řekli rodiče, něco vystudovali. Jsou to třeba právníci, ale ve skutečnosti by strašně rádi dělali něco jiného. Znám právníka, výborný člověk, jenž dělá právo jen kvůli penězům. Ovšem vedle toho dělá věci, které ho skutečně naplňují.
Podle mě je problém české společnosti v tom, že nemá pořádný hodnotový žebříček. Na rozdíl třeba od Švédska, kde je vysoká míra sdílení společenského hodnotového žebříčku. Stejně jako v Americe. Tam mají pevný hodnotový žebříček, jehož se drží. U nás to tak není. Nesnažíš se ho sestavit ty?
Dalo by se to tak říct. Řekl bych, že hodnotový žebříček je hlavně otázkou morálních hodnot. Ty říkáš, že každá země má jiný hodnotový žebříček. Jasně, v detailech se to může lišit, ale primárně to jsou morální hodnoty, které jsou objektivní.
Zmínil jsi Ameriku. Ano, mají svůj hodnotový žebříček, jenže ten není tak pozitivní. Ale je společensky sdílený. V Texasu i na Aljašce.
Ano, to však nestačí. Podívej se, jak se Amerika zadlužila. Lobbismus. Ta země je na pokraji krachu. Nefunguje dobře.
Tys tam žil. Tobě se v Americe nelíbilo?
Ne. Strávil jsem tam celkově osm a půl roku a nechtěl bych tam žít. Byl jsem na univerzitě, to bylo super. Ale ta kultura lidí na maloměstě, to se mi nelíbilo.
Viděl jsi společnost, jejíž hodnotový žebříček ti vyhovuje?
Kdybych to měl říct napůl ve vtipu, tak možná Masajové v Africe. Možná švýcarský hodnotový žebříček je rozumný, ovšem ani s tím nesouzním.
Žil jsi tam někdy?
Nežil. Pouze jako turista.
To je profízlovaná společnost.
No právě. To mi na tom nesedí. Říkáš to přesně, je to profízlované. Já něco udělám a soused mě nabonzuje. To je špatně. Ale pořád je to lepší než ve Spojených státech. Švédsko zas tak dobře neznám.
Jistě, protože oni se s nikým nebaví.
Ano. A to je také špatně. Nutná podmínka kvalitního hodnotového žebříčku je v tom, že si o tom povídáš, že to sdílíš a nesyslíš to pro sebe. To je sobecké. Takže fakt nevím. Ale možná je pro nás lepší, že nemáme špatný sdílený hodnotový žebříček.
No, já myslím, že máme. Na vysokém místě máme třeba zásadu starat se jen sám o sebe.
To je taková česká zbabělost. To se dá změnit. Ale není to společností prorostlé. Spousta lidí je aktivních. Čím dál tím víc lidí se ozve. To jde proti tomu, co říkáš. Proti pasivitě.
Kde se v tobě bere tvůj aktivismus? Vedli tě k tomu rodiče?
Takhle to nemohu říct. Odmalička jsem byl racionální. Vždycky jsem chtěl být úspěšný, chtěl jsem být profesor. Klíčové je, že už odmala jsem přemýšlel nad tím, co má smysl. Jako dítě jsem měl vizi, že lidstvo by mělo něco dokázat, jinak to celé nemá smysl. A bral jsem to podle sebe. Ale nevěděl jsem co. Myslel jsem si, že největší hodnota je věda. Tak jsem šel dělat vědu. Zjistil jsem, že to nebude úplně ono. Když jsem dospíval, tak mi došlo, že klíčové je mít peníze, jinak člověk nic nezmůže. To se mi také povedlo. A pak se člověk může zamyslet, co udělat, aby to mělo smysl. V podstatě jsem si to logicky odvodil.
Když už jsme u tvých rodičů, jak ses vyrovnával s tím, že tvůj táta pracoval před rokem 1989 pro 1. správu StB čili pro rozvědku?
Když jsem se to dozvěděl někdy na konci 90. let …
Tak pozdě?
Ano. Já to do té doby neřešil.
Vy jste přece žili v cizině. Nevěděl jsi, co táta dělá?
On tam byl oficiálně jako diplomat. Věděl jsem jen, že byl komunista a diplomat. Pamatuju si, že v roce 1989 jsem byl na nějaké demonstraci, přišel jsem domů a rodiče mi nadávali, co tam lezu. Trval jsem na tom, že je to správné, stál jsem si za svým. Když jsem s něčím nesouhlasil, tak se mnou nikdo nehnul.
Tys byl asi velice svéhlavý, co?
Naprosto. S tátou jsem bojoval odmalička. A co se týče jeho práce, tak jsem se nad tím zamyslel a řekl si: To je rozvědka, to není udávání lidí doma. Měl jsem z toho mírně negativní pocit, ale nijak zásadně.
Mluvil jsi o tom s tátou?
Ani ne. On věděl, že už to víme. Mluvil jsem s ním o tom předevčírem, protože o tátovi zas někdo něco napsal.
A jak se na to kouká táta?
O tom nechci mluvit, to je jeho věc.
Co říká táta tvému veřejnému angažmá?
Nejdřív se moje mamka bála a říkala mi, že je to nebezpečné. Teď mi oba rodiče jednoznačně fandí.
Jaké jsou tvoje další plány? Máš plán až do smrti?
Mám vizi, která by se mohla naplnit už za pár let. Změnit volební systém, pak obnovit společnost. Obrovská prosperita. A nejen u nás, ale globálně. Pak už stačí jen spojit schopné lidi a spolupracovat. Pokud svět bude pozitivní, pak je dalším krokem spojit nejlepší mozky a vytvářet co nejlepší realitu. V horizontu nějakých let budeme určitě cestovat po vesmíru. To není problém.
Tohle už je na mě moc složité. Chceš se podílet na tom, aby lidstvo dosáhlo technologického skoku?
Technologický skok bude automatickým důsledkem toho, že drtivá většina lidí pochopí, že největší radost jim přinese vytváření. Kreativita. Nemusí to být umění, ale třeba stavění úžasných věcí nebo klidně teorie.
Chceš pracovat na tom, aby lidé pochopili, jak důležitá je kreativita pro fungování lidského druhu?
Ano. Určitě je lepší slovo než krea tivita. To spoustu lidí odradí, protože si představí jen umění. Je to spíš vytváření nebo tvorba. Ale zas aby to neznělo tak, že se mluví jen o umělecké tvorbě. Protože když si někdo pěstuje kytičky, tak je to také tvorba. Určitě existuje lepší slovo.
Máš na mysli tvorbu, jež je v souladu s vnitřní potřebou každého jednotlivce?
Přesně tak. Určitě na to bude existovat nějaké dobré slovo.
Tak to asi budeš muset vymyslet.
