Automobilisté na celém světě to velice dobře znají: V době dopravní špičky (tzv. rush hour) se ve velkoměstech nikam nedostanete. Dálnice jsou ucpané (tzv. stop and go) a centra hlavních evropských měst jsou takřka neprůjezdná.
Když jsem byl posledně v Londýně a pokoušel se autem dostat z Queensway na Piccadilly Circus (asi sedm kilometrů) v době „rush hour“, potřeboval jsem na to skoro tři hodiny. Hrůza hrůzoucí! Kdybych býval šel pěšky, a to ještě mírným tempem, hodinu bych ušetřil. Co s tím?
Zdá se, že Japonci našli řešení – zpátky do budoucnosti, zpátky k železnici! Japonsko je sice největším výrobcem automobilů na světě, ale převážná většina jeho obyvatel cestuje na delší trasy vlakem. Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung zveřejnil s odvoláním na Mezinárodní železniční svaz (UIC) následující statistiky: Průměrný Japonec jede 70x do roka vlakem. Průměrný Švýcar pouze 41x.
Na konci statistiky figurují USA, kde Američan sotva jedenkrát za rok nastupuje do vlaku. Přičemž japonská železnice se zdá být nejmodernějším a nejluxusnějším hromadným dopravním prostředkem na světě.
Jde tam celkem o tři druhy osobní železniční dopravy: „Šinkansen“ je naprosto přepychovou dopravou na delší vzdálenosti s nejen japonskou, ale dokonce světovou gastronomii ( vepřo knedlo zelo tam nemají!). Navíc se tu hovoří takřka jenom anglicky. Jde sice zatím o dost cenově náročnou dopravu, ale šinkansenové lokomotivy dosahují rychlosti až 552 km/h. To byla rychlost britského stíhacího letadla Spitfire XIV v době druhé světové války.
Druhým železničním spojem je tzv. Limited express. Tento rychlík nedosahuje takové rychlosti jako šinkansen, má více zastávek a průměrnou japonskou kuchyni.
Posledním v řadě je Local train. Normální vlak, vagóny jsou jednoduché, připomínající pražské metro. Protože se používají hlavně pro hromadnou kyvadlovou dopravu – z domu do práce a z práce domů –, jsou často narvané k prasknutí a jízda v nich je nepohodlná.
Převedeno na kilometry, vypadají fakta takto: Japonsko celkem 2015 ujetých km do roka na jednoho občana. Na prvním místě v Evropě jsou Švýcaři – 1762 km na občana za rok. Po nich Dánové – 1741 km –, Lucembursko – 1459 km –, Německo – 1066 km –, Francie – 857 km. USA vegetují na konci tabulky – 39,4 km na osobu a rok.
Česká republika a východoevropské státy ve statistickém výběru nefigurují vůbec. Švýcarští badatelé patrně vycházejí z domněnky, že v těchto zemích doposud žádné železnice nemají.
